Ottův slovník naučný/Markvart

Ottův slovník naučný
Markvarec	Markvart	Markvartice

Údaje o textu
Titulek:	Markvart
Autor:	August Sedláček
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Šestnáctý díl. Praha : J. Otto, 1900. S. 870-871. Národní knihovna České republiky
Licence:	PD old 70
Dílo ve Wikipedii: Markvartové z Hrádku
Související na Wikidatech: Markvartové z Hrádku

Markvart z Hrádku, příjmení staročeské vladycké rodiny, jejíž erb byl štít červený a na něm napříč zlatý pruh, nad helmou černá koule se zlatými plameny. Původiště jejich byl hrad Hrádek Sviňomazský za Stříbrem. Z rodu toho žili ke konci XIV. stol. bratří Sezema, Jan, Martin a Sulek, z nichž tento se stal proboštem chotěšovským. Vedlejší větev seděla na Lopatě. Potomci jejich se rozvětvili a rozličná příjmení přijali (Kule, Lopata a j.). Jeden z nich byl Markvart (1452) a jeho jméno stalo se u potomků příjmením. Potomci jeho se také rozvětvili.

A) Jan M. z H. držel Hrádek, kterýž prodal a koupil statek Řenče (asi 1520). Syn jeho Humprecht přikoupil r. 1526 Vodokrty a r. 1512 Snopoušov a Předenice († 1558; manž. Anna z Drahenic). Starší jeho syn Jiří držel napřed Snopoušov a později Řenče, které prodal r. 1571 Marjaně Muchkovně z Bukova, manž. své. Bratr jeho Jáchym držel Snopoušov a zemřel r. 1573 bezdětek. B) Drzdéřové. Ku konci XV. stol. žili bratří Václav a Linhart, z nichž tento před r. 1515 zemřel. Václav měl syna Jana (1529 atd.), jenž držel statek Cebivo († 1572) a z manž. Ludmily z Šontálu měl syny Václava a Jiříka, z nichž Václav asi r. 1575 zemřel, zůstaviv sirotky, zejm. syna Jiříka; ten byl napřed pod poručenstvím strýců Nekmířských a později tety Evy (sestry Václavovy). Protože tito dědici záhy pomřeli, dostalo se Cebivo do rodu Strojetických, potomků Eviných. C) Linhart M. z H. držel Trpísty a koupil Hrádek. Synové jeho byli Šebestián, Jiří a Jan. Šebestián držel Nekmíř, koupil r. 1549 Herštein se statkem Úňovským a statek Klenovice a r. 1555 koupil Bělou. V l. 1538 byl purkrabím na Karlštejně a zemřel ke konci říj. 1562 (manž. Anna z Ebrnic). Bratr jeho Jiřík držel Trpísty a koupil (1544) Malevice. Žil ještě r. 1573. Jan (naposled nejstarší) byl němý a držel statek, který zapsal strýcům. Jiří měl potomky; neb po něm se připomínají r. 1591 Jiří, r. 1602 Linhart jako držitel Trpíst. Ze synův Šebestiánových zahynuli nejdříve Linhart († již 1568) a Jiřík († v Uhrách proti Turku). Vilém, nejstarší z ostatních tří, měl Úňovice a zemřel r. 1569 z manž. Apoleny z Leskovce dědicův nemaje. Jan držel Nekmíř, pak Úňovice a dostal Blahousy. Zemřel ke konci XVI. stol. (manž. Kateřina Pokovna z Hermštorfu). Kryštof, bratr jeho a pán na Bělé, byl dobrý vojín a pán práv znalý, pročež v rozličných kommissích potřebován († kol. 1590, manž. M. Voršila z Račína). Syn jeho Diviš měl po něm Bělou a po strýci Nekmíř a kromě toho dědil část panství vrchlabského, které r. 1602 prodal, a Trpísty, které prodal r. 1614. Procestoval cizí země, účasten byl rozličných jednání veřejných, býval hejtmanem kraje plzeňského a zůstavil psané paměti svého rodu, které se však ztratily. Konfiskací r. 1622 přišel o jmění a zemřel prý v cizině ok. r. 1625. Druhá jeho manž. Anna z Říčan obdržela něco peněz ze statků zabraných, z nichž koupila r. 1636 Běleč. Také držela Dub. Statek její zdědil syn Miroslav, jenž zemřel 20. břez. 1665, zastaviv z manž. Doroty Voršily Vitanovské syna Jana Pavla, jenž držel Dub a dne 24. led. 1669 zemřel. Z první manž., Anny Záborské, měl syna Miroslava, z druhé, Zuzany Maximiliány Častolarky († 1717), syna Václava Arnošta. Onen oddav se vojenství a stav se nejv. strážmistrem padl 14. května 1692 u Velkého Varadína. Polovici Dubu prodal bratrovi, ale ten r. 1689 týž statek prodal. Držel pak rozličné drobné statky okolo Prahy. Dotčený Václav byl pán práv znalý a v jednání svém obezřetný. Stal se r. 1689 (jsa 22 léta stár) radou nad appellacími, r. 1693 přeložen k deskám zemským za úředníka podkomořího, r. 1700 stal se místopisařem, čtvrt léta potom místosudím, r. 1705 purkrabím hradeckého kraje, r. 1707 podkomořím a konečně r. 1737 nejvýš, písařem a král. místodržícím. Majestátem ze dne 26. čce 1723 udělen mu úřad nejv. dědičného korouhevníka vladyckého stavu. Zemřel dne 1. ún. 1739 (manž. 1. M. Karola Odkolkovna z Újezdce † 1720; 2. Karolina Isabella z Malcánu). Kromě čtyř dcer měl dva syny. Mladší, Václav Jozef, oddal se vojenství a zemřel r. 1736 před otcem. Starší, Frant. Václav, stal se r. 1719 radou nad appellacími, r. 1724 radou komorního soudu a r. 1739 hejtmanem pražského hradu. Zemřel r. 1743 neženat, a tak zahynul tento vzácný rod, který svého českého původu nezapřel. Ze sester přečkala posledního, tuším, jen Jozefa Sylvia, vdaná od r. 1712 Chanovská, od r. 1720 Vratislavova. Sčk.