Ottův slovník naučný/Lubno

Ottův slovník naučný
Lubník	Lubno	Lubňov

Údaje o textu
Titulek:	Lubno
Autor:	neuveden
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Šestnáctý díl. Praha : J. Otto, 1900. S. 403–404. Národní knihovna České republiky
Licence:	PD anon 70
Heslo ve Wikipedii: Lubno
Související články ve Wikipedii: Leoben, Lubno (Frýdlant nad Ostravicí), Lubno (Nechanice)

Lubno: 1) L., ves v Čechách, hejtm. Kr. Hradec, okr., fara a pš. Nechanice; 68 d., 384 ob. č. (1890). — 2) L., ves t., viz Lubná 2) a Lubné 1).

3) L., ves ve Slezsku, hejtm. Těšín, okr. Frýdek, fara Borová, pš. Frýdlant u Místku; 120 d., 795 ob. č., 2 n. (1890).

4) L., Ljubina (něm. Leoben), okr. město ve vévodství Štýrském na pr. bř. ř. Mury, v úzkém horském údolí, 573 m n. m., na žel. trati Bruck–L., L.–St. Michael a L.–Vordernberg, má 3107 obyv. (1890, jako obec 6513) národnosti německé; jest sídlem okr. hejtm., krajského soudu, okr. soudu a rozmanitých úřadů okresních a horních, má četná odborná učiliště, z nichž nejdůležitější jest akademie horní (Bergakademie, dříve zvaná Montanlehranstalt), rozmanité odborné školy řemeslnické, zvl. hornické a hutnické, vyšší gymnasium, obchodní komoru a j. V okolí nalézají se mohutné pánve hnědouhelné, těžené již na poč. XVIII. stol., z nichž nejdůležitější a nejstarší jsou horní revíry Seegraben, Münzenberg, Tollinggraben. Horní výtěžek všech revírů obnášel r. 1891 303.577 t hněd. uhlí. Dělníků zaměstnáno bylo na 3000. — L. náleží k nejstarším místům štýrským vůbec. Připomíná se již v IX. stol. jako Liubena, Liupinatale (X. stol.), z čehož vznikl podružný jeho název Ljubina. V XIII. stol. zmocnili se města Bavoři, r. 1784 zřídil zde cís. Josef II. samostatné biskupství, jež však ve skutečnosti později neosazováno, nýbrž podřízeno vrchní správě biskupa sekavského. V L-ně uzavřen byl 18. dub. 1797 t. zv. mír praeliminární mezi Rakouskem a Francií. — Okres lubenský měří 516.90 km² a má 33.640 obyv., z nich 17.824 muž., 15.816 žen. Okresní hejtmanství lubenské zabírá 1094.82 km² se 47.570 obyv. (z nich 46.001 Němců, 314 Slovincův, 174 jin.) náboženství z nejv. části řím.-katol. (770 evang., 93 žid., 13 růz.). Zahrnuje 3 soudní okresy: Eisenerz, Leoben (L.) a Mautern. Obyvatelstvo bydlí v 22 obcích, 96 místech, 4813 obydl. domech.

5) L. viz Ljubno 2).