Ottův slovník naučný/Link

Ottův slovník naučný
Linimenta	Link	Linke

Údaje o textu
Titulek:	Link
Autor:	neuveden
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Šestnáctý díl. Praha : J. Otto, 1900. S. 51. Dostupné online.
Licence:	PD anon 70
Heslo ve Wikipedii: Karel Link

Link: 1) Heinrich Friedrich, botanik něm. (* 1767 v Hildesheimu – † 1850 v Berlíně), vystudoval lékařství a vědy přírodní v Gotinkách, r. 1792 stal se prof. přírodních věd v Roztokách, r. 1797 konal s Hoffmanseggem výzkumnou cestu po Portugalsku, r. 1811 stal se prof. chemie a botaniky ve Vratislavi, r. 1815 prof. přírodopisu v Berlíně a ředitelem tamější botan. zahrady. Vynikl všestranným studiem botaniky, na poli soustavném, tvarozpytném i fysiologickém. Z četných jeho spisů sluší jmenovati: Dissertationes botanicae (Zvěřin, 1795); Grundlehren der Anatomie und Physiologie der Pflanzen (Gotinky, 1807; dodatky t., 1809 a 1812); Elementa philosophiae botanicae (Berl., 1824; 2. vyd. lat. a něm. t., 1837, 2 sv.); Hortus regius botanicus Berolinensis (t., 1827–33, 2 sv.); Handbuch zur Erkennung der nutzbarsten und am häufigsten vorkommenden Gewächse (t., 1829–33, 3 sv.); Filicum species in horto regio Berolinensi cultae (t., 1846); Jahresberichte über die Arbeiten für physiologische Botanik (t., 1842–46); Ausgewählte anatomisch-botanische Abbildungen zur Erläuterung der Grundlehren der Kräuterkunde (t., 1842–47, s 32 tab.); Vorlesungen über die Kräuterkunde (t., 1843–46); Anatomia plantarum iconibus illustrata (t., 1843–47, 3 sv. s 36 tab.). Dále vydal: Die Urwelt und das Altertum, erläutert durch die Naturkunde (t., 1820–22, 2 sv.) a Das Altertum und der Uebergang zur neueren Zeit (t., 1842). S hrab. Hoffmanseggem vydal: Flore portugaise (t., 1809 až 1840), s Friedrichem Ottou: Icones plantarum selectarum horti regii botanici Berolinensis (t., 1820–28, se 60 tab.) a Icones plantarum rariorum horti regii botanici Berolinensis (t., 1828–31, s 48 tab.; pokračování od F. Klotzsche, t., 1841–44).

2) L. Ivan Vasiljevič, statistik ruský (* 1813 – † 1864), sloužil v ministerstvě vnitřních záležitostí, pak byl zástupcem předsedy petrohradského obchodního soudu a správcem daně z nápojů v petrohradské gubernii. Za jeho redakce vyšly první 2 svazky díla: »Matěrialy dlja statistiki Rossiji« (Petrohrad, 1837–40), kde jest jeho obšírné pojednání: Istoriko-statističeskij vzgljad na goroda Tuljskoj guberniji.

3) L. Karel (* 1832 v Praze), syn zemského tanečního učitele Hynka L-a, zemřelého r. 1870. Karel L. počal studovati gymnasium, ale musil studií již v r. 1848 zanechatí a věnoval se úplně vyučování tanci. R. 1855 jmenován byl adjunktem stavovského zemského tanečního učitele a r. 1870 po smrti svého otce prozatímním zástupcem a později král. čes. zem. tanečním učitelem, načež mu po 25letém působení propůjčen byl titul ředitele král. čes. zem. taneční školy. V l. 1884 až 1892 vyučoval tanci žáky pěší kadetní školy v Praze, jakož i chovanky ústavu anglických panen a sester sv. srdce Ježíšova (sacré coeur); též na městské vyšší dívčí škole vyučoval tanci po 10 let a řídí posud vyučování tanci chovancův akademie hr. Straky. Soukromá škola taneční založená jeho otcem r. 1828 požívá za jeho vedení bezúhonné pověsti. L. jest znám též jako odborný spisovatel. Z jeho tanečních skladeb buďtež uvedeny: Beseda, sestavená na podnět Nerudův r. 1863 z lidových tanců s Ferd. Hellerem, význačná figurálním i charakteristickým tvarem tance; Salonní čtverylka; Redova; Moravěnka; Mazurienne; dále tance příležitostné: Vějířový tanec, valčíkové tercetto a mn. j. Mimo to vydal spisy: Tanec se stanoviska theoretického a aesthetického (Praha,1872); Beseda, český salonní tanec (t., 1863); Čtverylka a dvořanka; Kotillon; Salonní čtverylka, tanec i hudba.