Ottův slovník naučný/Linhartice

Ottův slovník naučný
Linhart	Linhartice	Linickij

Údaje o textu
Titulek:	Linhartice
Autor:	neuveden
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Šestnáctý díl. Praha : J. Otto, 1900. S. 50. Dostupné online.
Licence:	PD anon 70
Heslo ve Wikipedii: Linhartice
Související články ve Wikipedii: Linhartovy

Linhartice: 1) L. (Ranigsdorf), ves na Moravě, hejtm., okr., fara a pš. Mor. Třebová; 119 d., 909 ob. n. (1890), 2tř. šk., zastávka Mor. záp. dráhy, mlýn.

2) L., Lenhartovy (Geppersdorf), far. ves ve Slezsku při Malé Opavě a stan. Moravskoslezské centrální dráhy (Krnov–Ziegenhals), hejtm. Krnov, okr. Albrechtice, pš. Kolbachy; 44 d., 278 ob. n. (1890), kostel Pozdvižení sv. Kříže, 1tř. šk., finanční stráž, 2 mlýny. Alod. panství zaujímá 728.5 ha, náleží k němu zámek s rozsáhlou zahradou, dvůr drží dědicové Jana hr. z Oppersdorfu. L. náležely v XV. a XVI. stol. pánům z Fulšteina pošlosti vladěnínské, potom tu seděla Kateřina Šlevická z Kravař, kteráž zůstavila L. Václ. Haugvicovi z Biskupic, z jehož nástupců Ladislav prodal (1658) je Karlu Maximiliánovi Sedlnickému sv. p. z Choltic. Sedlničtí seděli na L-cích až do 2. pol. našeho věku a teprve po smrti Marie Anny hrab. Vlčkovy ujal L. vnuk její Jan Rolle hrabě z Oppersdorfu.