Ottův slovník naučný/Lilium

Ottův slovník naučný
Lilith	Lilium	Lilium lesní

Údaje o textu
Titulek:	Lilium
Autor:	Josef Dědeček
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Šestnáctý díl. Praha : J. Otto, 1900. S. 22–23. Dostupné online.
Licence:	PD old 70
Související články ve Wikipedii: Lilie

Lilium L., lilie, lilije, rostlinný rod z čeledi lilijovitých v širš. smysle (Liliaceae v. t.) podčel. Lilieae v. t. a tribu Tulipoideae, čítající asi 44 druhů severního mírného pásma. L. má cibuli z přitloustlých dužnatých listů složenou, stonek přímý, s lupeny střídavými nebo přesleněnými a s květy buď v hroznu nebo jednotlivými. Úhledné okvětí jest prostoplátečné, zvonkovité neb nálevkovité, s plátky více méně ven ohnutými až podvinutými, opatřenými u zpodiny medníkem v podobě podélné brázdy. Prašníky tyčinek (6), ku zpodině okvětí vetknutých, jsou k nitkám hřbetem přirostlé a dole vykrojené. Svrchní pestík jest trojpouzdrý, mnohovaječný, ukončený dlouhou čnělkou a 3laločnou bliznou. Ve 3pouzdré 3-6hranné tobolce jest mnoho sploštělých terčovitých semen. V Čechách roste tu onde v lesích L. Martagon L., zlatohlávek, l. zlatohlavá, závojek, jež má cibuli žlutou, prostřední listy přesleněné a plátky podvinuté, fijalověrůžové a nachovohnědě skvrnité. Z pěstovaných druhů vyniká vůbec známá l. bílá (L. candidum L.), planá v Malé Asii, od starodávna považovaná za znak nevinnosti a užívaná kromě libovonného květu k výrobě oleje, z lupenů v dřevěném oleji močených upravovaného a léčivého; ve vlasti jedí pečené n. vařené její cibule. Dosti obecná jest l. zlatán. cibulkonosná (L. bulbiferum L.) domácí v střední a jižní Evropě, znatelná po okolíku hnědočervených nebo oranžových skvrnatých přímých květů (není-li květ jediný) a po zakulatělých cibulkách v paždích hořeních listů. Květy jsou nevonné; cibule v Rusku požívané. Jí podobná jest l. chalcedonská (L. chalcedonicum L.), z Persie a jižní Evropy, jako předešlá hustolistá, avšak bez cibulek a s květy rumělkovými bradavičnatými plátků podvinutých. Ozdobnější jest l. tigrovaná n. čubará (L. ligrinum Ker.) z Číny, s cibulkami v paždí mnohých listův a s květy na dlouhých stopkách převislými, oranžovými a tmavonachově skvrnatými. Z cibulek nasetých přichází do květu již i druhým rokem a daří se bez ošetřování i v pažitu venkovských zahrádek. Děd.