Ottův slovník naučný/Lichnice

Ottův slovník naučný
Lichkov	Lichnice	Lichník

Údaje o textu
Titulek:	Lichnice
Autor:	August Sedláček
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Šestnáctý díl. Praha : J. Otto, 1900. S. 6. Dostupné online.
Licence:	PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Lichnice

Lichnice, obecné pojmenování zřícenin hradu Lichtemburka, který se na konci ostrohu ze Železných hor nade vsí Třemošnicí vypínal. Hora ta slula prvotně Světlice a z toho utvořeno něm. jméno. Zakladatelem byl Smil ze Žitavy (ok. r. 1250), jehož potomci se odtud pánové z Lichtemburka (v. t.) nazývali. Jindřich, syn Oldřichův, prodal L-ci králi Janovi a odtud se stala královským hradem a sídlem popravce čáslavského kraje. Od r. 1331 měl jej Štěpán z Tetína v zástavě, ale kralevic Karel jej vybavil. Později jej měli v zástavě pánové z Lipého a Jindřich z L. 1346 L-ci na díl svůj obdržel. Karel IV. nikdy L. nezastavoval, teprve r. 1394 zastavena Štěpánovi z Opočna († 1397). Ok. r. 1410 dály se odtud škody a to bylo příčinou, že Václav IV. L-ci vyplatil. Dal ji pak za vdovské věno králové Žofii, ale r. 1421 opanována od vítězného vojska Pražanův a odevzdána Hynkovi Krušinovi z Lichtemburka. Později postoupena Janovi Městeckému z Opočna, jenž držel se stranou pod jednou a odtud veliké škody činil. Proto vytáhli Sirotci r. 1428 k L-ci a nadělavše drahně příkopů, bašt a srubů na východní straně mínili posádku vyležeti, avšak posádka se tak dobře držela, že trvalo oblénání celý rok. Dobytý hrad dán byl Janovi Hertvíkovi z Rušinova (1429), jenž jej držel bez zápisu. R. 1470 jej prý Jindřich Víta ze Rzavého ztekl. Král Jiří vybaviv L-ci dal ji manž. své Johance († 1475), po níž ji dědil syn Jindřich kníže Minstrberský. Ale ten po velikých závadách zastavil L-ci Vilémovi Tetourovi z Tetova (před r. 1489). Vyplatil ji potom král Vladislav pro Mikuláše mladšího Trčku z Lípy (1490). Tento učinil L-ci předním sídlem svým a hrad opravil († 1516). Dědička jeho Johanka Trčková z Březovic postoupila roku 1516 L-ci svým pěti synům. R. 1533 dostala se na díl Zdeňkovi, jednomu z nich, ale ten ji postoupil r. 1534 Janovi staršímu a tento r. 1539 Janovi mladšímu. Když tento asi r. 1549 zemřel, ujal L-ci Vilém Trčka z L. a prodal ji r. 1555 poručníkům dětí někdy Zikmunda Robmhápa z Suché. Sirotci ti, Albrecht a Václav, rozdělili se r. 1564. Onen dostal L-ci, jež mu r. 1578 od krále a stavův dědičně byla doprodána († 1592). Čtyři synové jeho v dělení pokračovali a tak zůstalo k L-ci malé příslušenství. Dostal ji za díl Zikmund, ale když r. 1610 vyhořela, po léta ji nechal pustou a pak jen malou část obnovil. Sídlo vrchnosti přeneseno do Třemošnice. Po smrti Zikmundově († 1624) drželo ten statek pět synů, z nichž jeden, Ferdinand, jej r. 1637 ujal. Protože opevnění ještě stálo, dána sem r. 1645 král. posádka a přece sešlý hrad ještě r. 1646 Švédům vzdoroval. Po učinění míru zbořeno opevnění, ale zůstaly tu ještě tři světnice. R. 1747 připojena L., která ve století XVIII. úplně zpustla, k Ronovskému panství. Srv. Hrady, XII., 29. Sčk.