Ottův slovník naučný/Libra

Ottův slovník naučný
Libožez	Libra	Libra (souhvězdí)

Údaje o textu
Titulek:	Libra
Autor:	Josef Smolík
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Patnáctý díl. Praha : J. Otto, 1900. S. 1034. Dostupné online.
Licence:	PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Libra (hmotnost)
Související články ve Wikipedii: Libra šterlinků

Libra (skráceně lb č. ℔^{[red 1]}), původem jednice váhy římské (327,444 g), dělila se na 12 uncí (po 27,286 g) a unce na 24 skruple (po 1,137 g). Jméno l. přijato časem od rozličných národů pro jednici váhy vůbec, třeba se s původní l-rou římskou nesrovnávala. Tak na př. Karel Vel. zavedl novou l-ru gallskou, též »karolinská« zvanou, která dle jedněch = 409,254 g, dle jiných 367,2 g, a po něm váha l-ry v rozličných zemích a dobách jinak a jinak se stanovila a rozdělovala. Hlavně se rozeznává l. obchodní, lékárnická a mincovní. V císařství Rakouském měla svého času vrch obchodní l. vídeňská po 16 uncích = 32 lotům, po 4 kvintl. po 2 osminách po 2 šestnáctinách po 15 gránech (zrnech), rovnala se 560,012 g, v král. Českém l. staročeská = 0,9185 l-ry vídeňské č. 514,37 g, dále známa byla l. krakovská = 405,51 g, haličská = 405 g a terstská (libbra grossa) = 476,96 g; cent měl 100 lb a kámen 20 lb. L. lékárnická dělila se na 12 uncí po 8 drachmách po 3 skruplích po 20 gránech lékárnických à = 420,01 g. L. mincovní vážila 8 uncí po 2 lotech č. 16 lotův a říkalo se jí hřivna (v. t.). — V Prusku a Sasku dělila se l. na 30 lotů po 10 kvintl. po 10 centech po 10 gránech a v jiných zemích německých rozličně. Tyto rozdíly v dělení a váze l-ry vzaly za své zejména v Rakousku a státech německých, když r. 1856 utvořila se celní jednota německá, která přijala za jednici váhy obchodní, lékárnické a mincovní počítajíce v to i váhu na zlato a stříbro vůbec, půlkilogram č. 500 g jakožto l-ru celní, čímž se téměř celá střední Evropa valně přiblížila k soustavě metrické národů románských. A čím více tato i v jiných kusech nabývala vrchu, mizely ponenáhlu i v jiných zemích starší váhy; třeba se tam dosud užívá pojmenování l., jest to již váha jiná, jež se též svým rozdělením hlásí k váze metrické. Tak na př. v Hollandsku jest l. (pond) = kg, ons (unce) = hg, lood (lot) = dkg, vigtje = g a korrel = 0,1 g; v Dánsku se l. dělí na 100 kvintl. po 10 quartech a váží 500 g a pod. Pro soustavu metrickou se v Evropě dosud nerozhodly tři státy, totiž Švédsko, Rusko a Velká Britannie, kde zůstala l. jednicí váhy. Ve Švédsku dělí se l. (Shalpfund) na 100 ortů po 100 zrnech (korn) a váží 425,34 g. V Rusku má l. 96 zolotníků po 96 dolech a jest vahou obchodní i mincovní; ruská l. = 409,512 g; 40 liber jest pud a 10 pudů č. 400 liber berkovec. Ve Vel. Britannii užívají váhy dvojí, totiž obchodní (avoirdupois) a jiné na mince, zlato, stříbro a léky (troy-pound). K obchodní váze náleží cent (hundredweight, cwt.) = 4 quarters (qrs) po 28 librách (pound) po 16 uncích (oz) po 16 drachmách (dram) po 3 skruplích po 10 grénech (groens); cent = 28×4 = 112 librám a l. = 453,59 g. Váhy mincovní jednice jest troy-pound = 12 uncím po 20 pennyweightech po 20 grénech a = 373,242 g. L. sterlinků (livre nebo pound sterling, ₤) jest ražená mince zlatá, jež se dělí na 20 shillingů (sh nebo s) po 12 pencech č. denarech (ϑ) a říká se jí sovereign; její hodnota = 10,215 zl. r. č. ve zlatě. Razí se po 5, 2, 1 a ½ l. sterl. Sm.

Redakční poznámky

Toto jsou redakční poznámky projektu Wikizdroje, které se v původním textu nenacházejí.

1. Obrázek znaku užitého pro symbol libry: .