Ottův slovník naučný/Kreosot

Ottův slovník naučný
Kreosol	Kreosot	Krep

Údaje o textu
Titulek:	Kreosot
Autor:	Otakar Šulc, Bohuslav Jiruš
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Patnáctý díl. Praha : J. Otto, 1900. s. 126. Dostupné online.
Licence:	PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Kreosot

Kreosot jest směs aromatických látek povahy fenolů a jich methylaetherů, obsažená v dehtech dřevných, hlavně v dehtů dřeva bukového, odkud se při destillaci po frakcích získává. Ve směsi té hlavní součásti jsou kreosol C₈H₁₀O₂ (v. t.) a guajakol C₇H₈O₂. Mimo to jsou tam methylkreosoly, kresoly, xylenoly a j. Ve výrobcích z Porýnska převládá guajakol, v moravském k-u a bezpochyby i v anglickém kreosolu. K. jest kapalina čirá, bezbarvá až zažloutlá, lámající silně světlo, pronikavého zápachu, který připomíná kouř; hutnost bývá v mezích 1•04 až 1•08. Na světle pomalu hnědne. Ve studené vodě se rozpouští málo, horké vody potřebuje as 12 č. k roztoku, sama též něco vody rozpouští. S alkoholem, aetherem a chlóroformem mísí se v každém poměru. Okolo 200° počíná vříti, hlavní podíl přechází do 208°, další podíly až do 220°. Chutná nad míru palčivě, na kůži působí bílé skvrny. OŠc. — Mimo k. ze dřeva bukového vyskytují se v obchodě též k-y připravené z jiných dřev, zejména z borovice, neb i dokonce z dehtu kamenouhelného, které mají složení a tedy i účinek odchylný. Ale i pravý k. ze dřeva bukového není vždy stejně složen a nemá vždy stejný účinek. K. působí podobně jako fenol, ale slaběji, jest dosti dobré antisepticum a zamezuje v zředění ¹/₃₀₀₀ vývoj bacillů tuberkulosních. Připisuje se mu příznivý vliv na průběh tuberkulosy, na zažívání a odstraňování hlenu z průdušek. Užívá se ho při tuberkulose, chronických katarrhech plicních, proti dávení, zevně jako antiseptica při hnilině zubů atd. Jš.