Ottův slovník naučný/Kramskoj

Ottův slovník naučný
Krampas	Kramskoj	Kramsztyk

Údaje o textu
Titulek:	Kramskoj
Autor:	František Táborský
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Patnáctý díl. Praha : J. Otto, 1900. S. 66. Dostupné online.
Licence:	PD old 70
Související články ve Wikipedii: Ivan Nikolajevič Kramskoj

Kramskoj Ivan Nikolajevič, malíř ruský a znamenitý kritik (* 1837 v Ostrogožsku ve voroněžské gub. — † 1887 v Petrohradě), byl s počátku retušerem u fotografa v Charkově, s nímž objezdil všecky lepší gubernie ruské, potom v Petrohradě. Tam přijat do malířské akademie, zastaralé a strnulé, která nedostačovala K-skému a proti níž brzy zahájil boj. R. 1863, 9. list., památná událost v dějinách ruského malířství: K. s 13 absolvovanými spolužáky měli konkurrovati na 1. zlatou medailli, s níž spojeno právo pobyti 6 let v cizině na státní stipendium; i podali žádost z péra K-ského, aby místo dosavadního společného thematu povolena jim byla svobodná volba látky. Žádost však zamítnuta a všem dáno thema »Hostina ve Walhalle«, načež K. jménem všech oznámil, že vzdávají se konkurrování. Tato secesse vedla ke zřízení »Artěle svobodných umělců« a později k založení »Společnosti kočovných výstav«, která dosud trvá a má veliký význam pro rozvoj ruského umění, jež se tím vybavilo z pout bezduchého pedantismu a prodralo se k svobodě, barvě, světlu a vzduchu. — K. chtěl se bráti směrem prvního opravdového ruského umělce malíře, Ivanova. Historické obrazy chtěl malovat a v nich symbolicky vyjadřovati zároveň touhy a stony i boje našeho věku. S velkými přípravami maloval Krista na poušti a Zdráv buď, králi židovský! (Kristus na dvoře Pilátově), ale nedosáhl jimi toho, co chtěl. Za to proslul jako portraitista (410 podobizen), zvl. podobiznou hr. L. Tolstého, malíře Šiškina, Vasněcova, mecenáše Treťjakova a jeho ženy, žurnalisty Suvorina, filosofa Solovjeva, herce Samojlova a j. Vzácnou památkou po K-ském jsou též jeho listy a úvahy o rus. umění, vyd. od Suvorina redakcí Stasova Пванъ Пиколаевичъ Крамской, его жизнь, переписка и художествснно-критическія статъи (Petrohrad, 1888), které patří k nejcennějšímu, co o umění psáno. Umělec a člověk splývá tu v překrásný, ušlechtilý celek. O K-ském psala obšírně »Naše Doba« III. ve článku »Dotknut geniem« a roč. V. ve článku J. N. K. Tý.