Ottův slovník naučný/Konfiskace

Ottův slovník naučný
Konfirmovati	Konfiskace	Konflagrace

Údaje o textu
Titulek:	Konfiskace
Autor:	neznámý
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Čtrnáctý díl. Praha : J. Otto, 1899. s. 680. Dostupné online.
Licence:	PD anon 70
Heslo ve Wikipedii: Konfiskace

Konfiskace (od lat. fiscus) jest majetkový trest spočívající v odnětí majetkových předmětů, a sice takových, kterých buď bylo užito ke spáchání činu trestného, anebo které činem trestným byly produkovány. Kdežto římské právo znalo k-ci celého majetku zločincova (confiscatio bonorum), obmezuje moderní právo k-ci jen na jisté majetkové předměty, a to z toho důvodu, že k-cí celého majetku byly by zhusta postiženy třetí osoby, jež na zločinu neměly žádného podílu. Rakouský obecný zákonník trestní z r. 1852 zná na př. k-ci při zločinech přijímání darů ve věcech úředních a svádění ke zlému užívání moci úřední (§§ 104. a 105.), při přečinu proti literárnímu a uměleckému vlastnictví (proti autorskému právu, § 467. trest, zák.) atd. Dle § 30. trest. zák. může s odsouzením pro zločin spojena býti ztráta živnosti, lodního patentu nebo práva držeti loď k pobřežní plavbě (kabotáži). O ztrátě takové nerozhoduje soud, nýbrž v případě prvém úřad, který propůjčuje živnostenské právo, v obou případech posledních pak ústřední námořský úřad. Při přečinech a přestupcích bývá k. buď trestem hlavním nebo vedlejším.