Ottův slovník naučný/Kojetín

Ottův slovník naučný
Kojetice	Kojetín	Kojice

Údaje o textu
Titulek:	Kojetín
Autor:	neuveden
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Čtrnáctý díl. Praha : J. Otto, 1899. S. 519. Národní knihovna České republiky
Licence:	PD anon 70
Heslo ve Wikipedii: Kojetín
Související články ve Wikipedii: Kajetín, Kojetín (Nový Jičín), Kojetín (okres Havlíčkův Brod), Kojetín (Petrovice), Kojetín (Radonice), Kojetín

Kojetín: 1) K., ves v Čechách, hejt. a okr. N. Brod, fara a pš. Bělá u N. Brodu; 54 d., 475 ob. č. (1890), 1tř. šk. a samota Pouch. K. koupila (1603) obec německobrodská od Jana Rudolfa Trčky z Lípy. — 2) K. (Koititz, Kojetitz), ves t., hejt. a okr. Kadaň, fara a pš. Radonice u Kadaně; 54 d., 283 ob. n. (1890), fil. kostel sv. Bartoloměje na hřbitově, 2tř. šk. a kyselý pramen. — 3) K., ves t., hejt. a okr. Milevsko, fara a pš. Petrovice u Sedlčan; 20 d., 158 ob. č. (1890), mlýn. R. 1220 přikoupena ke klášteru milevskému. Na listině kupní přivěšena nejstarší pečeť česká. — 4) K., osada t., hejt. a okr. Příbram, fara Slivice, pš. Milín; 18 d., 127 ob. č. (1890). — 5) K., Kajetín, Kajtín, ves t., hejt. Tábor, okr. Soběslav, fara a pš. Choustník; 19 d., 128 ob. č. (1890).

6) K., K. na Hané, okr. město na Moravě po pr. bř. Moravy v hejt. přerovském, s předměstím Židovská ulice má 697 d., 5460 ob. č., 120 n. (1890), far. kostel Nanebevz. P. Marie ze XVII. stol. (far. prý 1059), 5tř. obecnou a 3tř. měšť. šk. pro chl. a dív., hospodářskou, průmysl, pokračovací a 1tř. něm. žid. šk., nemocnici, lékárnu, četn. st., finanční stráž, pš., telegr., stan. dr. cís. Ferdinanda (Kroměříž–K.), Mor.-slez. dr. (Nezamyslice–Přerov) a místní dr. (K.–Tovačov), měst. spořitelnu, rolnickou, občanskou a řemeslnicko-živnost. záložnu, cukrovar, raffinerii cukru, měšt. pivovar, sladovnu, mlýn. Fid. panství (881.72 ha) se zámkem, dvorem, pivovarem, cihelnou, oborou a myslivnou Včelínem Pavlíny kněž. Metternichové. K. uvádí se poprvé v listinách r. 1280, ač nelze upříti, že je staršího původu (od osob. jm. Kojaty). V XVI. stol. bylo město bratrské. R. 1645 měl u K-a cís. generál Gallas hlavní ležení; r. 1735 K. skoro celý lehl popelem. Jest rodištěm Bédy Dudíka a Jos. Chytila. — 7) K., ves t., hejt. a okr. Jičín, fara a pš. St. Jičín; 33 d., 191 ob. č. (1890), kaple Jména P. Marie, mlýn.