Ottův slovník naučný/Kněžice

Ottův slovník naučný
Kněževíska	Kněžice	Kněžičky

Údaje o textu
Titulek:	Kněžice
Autor:	neuveden
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Čtrnáctý díl. Praha : J. Otto, 1899. S. 429. Národní knihovna České republiky
Licence:	PD anon 70
Heslo ve Wikipedii: Kněžice
Související články ve Wikipedii: Kněžice (Jablonné v Podještědí), Kněžice (okres Chrudim), Kněžice (okres Jihlava), Kněžice (okres Nymburk), Kněžice (Podbořany), Kněžice (Strážov)

Kněžice: 1) K., ves v Čechách, hejt. a okr. Čáslav, fara a pš. Ronov; 49 d., 372 ob. č. (1890), 2tř. šk., dvůr popl., hájovna a myslivna. K. byly někdy jmění kláštera vilémovského. Mezi K-mi a Biskupicemi kostel sv. Martina, někdy far. kostel zaniklé osady Stusyně. — 2) K., Kněžnice (Gross-Herrndorf, Hirndorf), ves t., hejt., okr., fara a pš. Jablonné; 80 d., 377 ob. n. (1890), 1tř. šk., mlýn, tkalcovství. — 3) K., osada t. u Lukavce, hejt. a okr. Klatovy, fara fi pš. Strážov; 8 d., 45 ob. č. (1890). — 4) K. (Pfaffenschlag), osada t., hejt. a okr. Krumlov, fara Světlík, pš. Hořice u Krumlova; 14 d., 82 ob. n. (1890), Lužný mlýn, hájovna a samota Hammer. Asi v pol. XIII. stol. darován dvorec K. s farou světlickou klášteru drkolínskému a od těch čas až do zrušení poddanství zůstal při této faře. — 5) K. (Knöschitf), far. ves. t., hejt. a okr. Podbořany; 47 d., 255 ob. n. (1890), kostel sv. Kateřiny (ve XIV. st. far.), 2tř. šk., pš., zastávka Rak. st. dr. (Duchcov–Plzeň– Eisenštein), cihelna, dvůr, mlýn, chmelařství. Na tvrzi v XV. st. seděl Ota z Ilburka, Vršové ze Sadlna, v XVI. st. Václav Pětipeský z Chýš, rodina ze Štampachu (do r. 1623) a od r. 1652 přikoupeny k Morům. Od r. 1584—1624 fara stala se lutheránskou a r. 1729 opětně obnovena. — 6) K., far. ves t., hejt. Poděbrady, okr. Kr. Městec; 145 d., 890 ob. č. (1890), kostel sv. Petra a Pavla, 4tř. šk., pš. Na býv. tvrzi seděla rodina stejnojmenného rodu panského. Po r. 1623 zamkla fara, kterou r. 1716 obnovila vrchnost dymokurská — 7) K., alod. statek t., hejt. a okr. Sušice, fara a pš. Petrovice u Sušice; statek (457.25 ha) se zámkem náleží Alb. Dubovi. Pravdě podobno, že K. za nejstarších dob příslušely ke hradu velhartickému. Když pak r. 1589 přišlo k dělení panství velhartického, dostaly se K. za díl Janu Jindř. Planskému ze Žeberka. Ten nemaje žádného sídla dal se na faru kněžickou v Petrovicích, faráře dal do chalupy koželuha a přivlastnil si farní dědiny, louky a lesy, z čehož pak povstal nynější statek K. Dle desk zemských seděli na K-cích Albrecht Kapoun ze Svojkova (do r. 1572), Jan Václ. ryt. Vrabský (do r. 1637), Adam Jar. Šoffmann ryt. z Hamerlesu (do r. 1645), Maxmilián Valentin hr. Martinic (do r. 1652), Silva Kateřina hr. Černínová (do r. 1655), Petr Říčanský z Říčan (do r. 1679), Jan Rudolf z Rennu, Frant. Albrecht Fruvein z Podolí (do r. 1695), Jan Fr. z Malovců (do r. 1698), Adolf Leop. hr. Trauttmansdorff (do r. 1706), Václ. Leopold Hora z Ocelovic, od r. 1787 rodina Hubaciů ryt. z Kotnova. Srv. J. A. Gabriel, město Sušice a jeho okolí. — 8) K. (Schreibendorf), ves t., hejt., okr. a fara Vrchlabí, pš. Hor. Vrchlabí; 13 d., 2 ob. č., 95 n. (1890), 2tř. šk. — 9) K. Malé, Kněžničky (KleinHerrndorf, Hirndorf), osada t., hejt., okr., fara a pš. Jablonné; 19 d., 88 ob. n. (1890), mlýn, tkalcovství.

10) K., far. ves na Moravě, hejt. a okr. Jihlava; 154 d., 1071 ob. č. (1890), kostel sv. Jakuba, 5tř. šk., pš., záložna, lovecký zámeček se dvorem a parkem, 2 mlýny s pilami. R. 1340 příslušely K. s okolními vesnicemi proboštství kláštera praem. v Želivě, jenž tu z fary zřídil proboštství téhož kláštera. Asi u prostřed XVI. st. proboštství zaniklo a fara stala se lutheránskou. R. 1858 zřízena tu opět fara.