Ottův slovník naučný/Kartogramm

Ottův slovník naučný
Kartografie	Kartogramm	Kartometr

Údaje o textu
Titulek:	Kartogramm
Autor:	Ludvík Tošner
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Čtrnáctý díl. Praha : J. Otto, 1899. S. 9-10. Dostupné online.
Licence:	PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Kartogram

Kartogramm, hojně ve statistice i methodice zeměpisné užívaná pomůcka znázorňující na mapě údaje statistické. Za podklad slouží politická mapa dotyčného území, na níž vyznačeny jsou jednotlivé správní obvody ve větším měřítku, aby bylo možno jíti při k-u k plochám co možná malým, jevícím v tom kterém ohledu statistiky rozdíly často charakteristické, avšak na větších plochách mizející. Jeden a týž k. může znázorňovati nejlépe pouze jediný údaj statistický, na př. pouze hustotu obyvatelstva. Rozdíly, které jeví se v tomto údaji na jednotlivých plochách území mapy za podklad k-u sloužící, vyznačují se buď různým šrafováním nebo různými odstíny jedné barvy, nebo několika barvami, nebo též odstínováním, kteréžto způsoby různě se mohou též mezi sebou kombinovati, atd.

Užívání šrafů jest nejobyčejnější methodou, při čemž nejhustší šrafování naznačuje místa, kde údaj k-em znázorňovaný dostupuje největší intensity (nejhustší obyv.). Pro jednotlivé stupně intensity dotyčného data statistického slouží různé stupnice šrafovací. Při menší škále stačí šrafy vesměs černě provedené, při čemž k snazšímu rozeznání různých stupňů mění se vedle různé vzdálenosti šrafů od sebe a jich síly i jich podoba, kříží se atd. Je-li však stupnice rozsáhlejší, volí se šrafy v několika barvách, při čemž stejnobarevné šrafy mají všechny ty podoby, které dány šrafům vesměs černým. Šrafy mohou býti také tečkovány, čárkovány nebo čerchovány. Při užívání barevných tónů bez šrafů mohou se zvoliti buď odstíny jedné barvy nebo působení barev několika. Onen způsob podává velmi harmonický celkový obraz, umožňuje však rychlé vyhledání ploch téhož stupně méně než měna barev. Při jedné barvě možno k získání rozsáhlejší stupnice přibrati i různě utvářené šrafy, při několika barvách pak možno jednotlivé voliti v různých odstínech. Konečně užívá se při k-ech i odstínování (Schummerung), podobně jako se děje i na mapách horopisných, avšak tento způsob vyžaduje přílišné technické zručnosti při provádění a vepsání příslušných čísel do k-u, takže užívání jeho jest velmi řídké.

Zvláštního druhu jsou k-y, které neopírají se o politické rozdělení toho kterého území, nýbrž spojují čarami místa stejné intensity dotyčného statistického udaje na způsob isohyps, isobat, isogon atd. map zeměpisu fysikálního. Rovněž na politické a správní rozdělení nevíží se k-y, které rozdělují mapu území na pravidelné tvary měřické, na př. čtverce, jimž dává se však případně i různá velikost, aby vyznačily se charakteristické rozdíly v rozšíření jednotlivých stupňů udaje znázorňovaného. Nicméně zdá se, že nejlepším jest nejrozšířenější způsob k-ů provedených na podkladě rozdělení administrativního.

K znázornění dat statistiky dopravní slouží též pásy plošné, které provázejí tu kterou trať dopravní v různé šířce naznačující různou výši dopravy. Téhož principu různě velikých ploch užívá se i na obyčejných mapách topografických k označení měst s různě velkým počtem obyvatel, avšak takovéto znaky vymykají se z rámce vlastních k-ů, spadajíce spíše do kresby map (v. t.) vůbec. — Srv. mapu zalidněnosti království Českého sv. VI. str. 112 a hustoty obyvatelstva v Evropě sv. VIII. str. 911. Tšr.