Přeskočit na obsah

Ottův slovník naučný/Hvar

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: Hvar
Autor: neuveden
Zdroj: Ottův slovník naučný. Jedenáctý díl. Praha : J. Otto, 1897. S. 947. Dostupné online.
Licence: PD anon 70
Heslo ve Wikipedii: Hvar

Hvar: 1) H,., italsky Lesina, u Ptolomaea Pharia, u Strabona Pharos, dle toho též někdy Fár, ostrov rakouský v Jaderském moři, při pobřeží Dalmacie. Rozkládá se v délce 70 km od záp. k vých. mezi ostrovy Bračem a Korčulou a poloostrovem dalmatským Pelješcem: šířka největší asi 10 km. Ostrov skládá se z řady nízkých vápencových pahorků, pokrytých řídkým lesním porostem a tvořících značně příkré břehy ostrova. Nejvyšší jest vrch sv. Mikuláše (Monte San Nicoló), při jižním pobřeží ostrova, 633 m n. m. Povrch ostrova má 288 km2. Podnebí jest velmi mírné, střední teplota roční 16·3° C, v lednu 8·5° C; proto v novější době některé zdejší obce stávají se dosti četně navštěvovanými klimatickými místy léčebnými pro prsní neduhy. Mírné podnebí jest i příčinou, že vegetace jest velmi bujná. Obzvláště daří se jižní ovoce, zvláště fíky a citroníky, víno, datle, svatojanský chléb, olivy a j. Z květů divokého keře rozmarinového vyrábí se znamenitá rozmarinová tresť (Aqua regina), dále rostou tu hojně oleandry, vavříny, strom mastixový, agavy a j. Obyv. jest 17.016 (1890), ponejvíce národnosti srbsko-chorvatské; zaměstnává se hl. rybolovem, vinařstvím, výrobou oleje, obchodem s plodinami a lámáním výtečného kamene, který se široko daleko rozváží. Největší město ostrova jest Starigrad (Cittavecchia). — S ostrovem Visem tvoří ostrov H. hejtmanství hvarské, čítající na 413·23 km2 ve 3 okresech (Starigrad, H. a Vis), v 8 obcích a 21 osadách 25.690 ob. (1890). — Ostrov H. znám byl již starým Řekům a r. 392 př. Kr. založil na něm Dionysios Starší osadu, která brzo nabyla samostatnosti. V II. stol. př. Kr. podmaněn ostrov Římany. Po rozdělení říše Římské patřil H. k říši Východořímské. K županům Chlmanův a Trebinjanův, podrobených vrchnosti byzantské, byl H. v obdobném poměru jako Dubrovník (v. t., str. 95). R. 997 dobyl ostrova dože benátský Urseola. V moci Benátčanů zůstal H. až do r. 1242, kdy podmanil si jej uherský král Bela IV. Pak byl střídavě v držení Benátčanů, Uher a Bosny. R. 1797 obsadili ostrov Rakušané a podrželi jej trvale mírem Vídeňským. — 2) H., hlavní město při jihozáp. pobřeží ostrova H-u, sídlo okr. hejtmanství, okr. soudu a biskupství hvarského a bračského, čítá 2013, jako obec 3596 obyv. (1890). Rozkládá se v polokruhu kolem přístavu, má tři kláštery, františ. kostel s cennými obrazy, staré benát. skladiště, observatoř, arsenál, mnoho zahrad a jest navštěvovaným klimatickým místem. Zdejšího přístavu r. 1892 použilo 604 lodí o 151.967 t.