Ottův slovník naučný/Hrádek (obce)

Ottův slovník naučný
Hrádek	Hrádek (obce)	Hrádek František

Údaje o textu
Titulek:	Hrádek (obce)
Autor:	Matouš Václavek, neuveden
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Jedenátý díl. Praha : J. Otto, 1897. S. 743. Národní knihovna České republiky
Licence:	PD old 70 PD anon 70
Heslo ve Wikipedii: Hrádek
Související články ve Wikipedii: Červený Hrádek (Bečváry), Červený Hrádek (Jirkov), Červený Hrádek (okres Jindřichův Hradec), Červený Hrádek (Plzeň), Helfenburk u Úštěka, Hrádek (Ctiboř), Hrádek (hrad, okres České Budějovice), Hrádek (Kutná Hora), Hrádek (Manětín), Hrádek (okres Frýdek-Místek), Hrádek (okres Hradec Králové), Hrádek (okres Klatovy), Hrádek (okres Rokycany), Hrádek (okres Ústí nad Orlicí), Hrádek (okres Znojmo), Hrádek (Srch), Hrádek (Trhové Sviny), Hrádek nad Nisou, Komorní Hrádek, Kozí hřbet (hrad), Nový Hrádek, Starosedlský Hrádek, Starý Stránov

Hrádek: 1) H., také H. u Liberce (Grottau), starobylé město n. ř. Nisou, v Čechách blíže saského pomezí, hejt. Liberec, okr. Chrastava, 336 d., 116 ob. č., 3502 n. (1890), farní kostel sv. Bartoloměje (pův. kaple zal. r. 1286, kostel ve XIV. stol. farní), 5tř. obec. šk. pro chl. a dív., 3tř. měšť. chl., chudobinec, kommissařství fin. stráže, nižší celní úřad I. tř., četn. stanice, pš., telegr., telefon a žel. stan. saské st. dr. (Liberec–Zitava–Warnsdorf), spořitelní a zálož. spolek, 2 tov. na gummové zboží, tov. na rostlinná barviva, fermeže a laky, strojírna na hospodářské stroje, slévárna, raffinerie líhu, škrobárna, přádelna bavlny, tkalcovny, barvírny, appretury, výroba umělé vlny, zboží plstěného, stoupa na tříslo, jirchárna, tiskárna, kamenouhelné doly, alod. dvůr a cihelna Ed. hr. Clam-Gallasa. H. založen byl ve XIV. stol. od purkrabí z Donína. Za Rudolfa II. byl H. na město povýšen, při čemž obdržel znak (obr. č. 1799.): modrý štít, v něm na zeleném trávníku stříbrná hradba s branou dokořán otevřenou, v níž se spatřuje lovecká trubka. Nad prostřední stěnkou hrst slámy, z níž na obě strany kloní se 2 zlaté klasy, mezi nimi jako výplň 3 zlaté lilie. — 2) H., farní a poutnická osada t. u Němčic na býv. panství ctiborském, hejt. Benešov, okr. a pš. Vlašim; 10 d., 82 ob. č. (1890), kostel sv. Matouše (ve XIV. st. farní), na den Navštívení P. Marie od poutníků hojně navštěvovaný, 2tí. šk., na Blánici 2 mlýny. Před časy stával zde hrádek rytířů z Hrádků. První známý z rodu toho byl Procek z Hrádku (1369). R. 1540 byl H. v držení Mikuláše Trčky z Lípy; za něho vyhořel i zván od té doby Hrádkem Spáleným. Po smrti Mikulášově koupila pusté sídlo H. s podacím kostelním a ves Ctiboř s příslušenstvím obec vlašimská. Tvrz stávala záp. od kostela na vyvýšeném příkrém bř. Blánice. Zbytky podnes lze spatřiti. (Srov. Pam. arch., díl I., str. 181 sl.) — 3) H., někdy lovčí zámek při Vltavě t. u Hluboké, v hejt. českobudějovickém. H. vystavěl Karel IV. a Žižka prý jej zbořil. — 4) H. (Häusles), osada t. u Pěčína, hejt, Čes. Budějovice, okr. a pš. Trhové Sviny, fara Žumberk; 19 d., 29 ob. č., 62 n. (1890). V nejstarší době stával na blízku hrádek, okolo r. 1420 pobořený. — 5) H., čásť města Čáslavě t., někdy snad župní hrad, zárodek to města Čáslavě (srv. Pam. arch., díl VI., str. 215). — 6) H., ovčín u Vystrkova t., hejt. a okr. Hořovice, fara Mrtníky, pš. Komárov. Na zdejším hradě ve XIV. stol. seděl Zbyněk ze Záluží, později náležel H. ke zboží komárovskému. — 7) H., ves t., hejt. Král. Hradec, okr., fara a pš. Nechanice; 43 d., 259 ob. č. (1890), fil. kostel sv. Jiří, 2tř. šk., opodál v Lubenském lese krásný, kolkolem lesem obehnaný zámek s kaplí sv. Anny (r. 1840 položen základ) a obora Jana hr. Harracha. Na tvrzi seděli zemané, kteří byli předky Boharynských, Halířův, Hrádkův a Radikovských z Hrádku. Ve století XV. byla tvrz pusta a zboží náleželo k panství nechanickému. — 8) H. v hejt. karlínském, někdy část Brandýsa n. L.; prvotně ves, připomínaná r. 1290. Patřívala různým kapitolám, kostelům a klášterům. Srv. Brandýs n. L. 1). — 9) H., popl. dvůr na panství zásmuckém t., hejt. Kolín, okr. Kouřim; fid. dvůr Leop. hr. Šternberka. — 10) H., ves t., hejt. Kralovice, okr., fara a pš. Manětín; 20 d., 11 ob. č., 86 n. (1890), mlýn, sev. za vsí 2 rybníky. — 11) H., zříceniny hradu na býv. panství chuděnickém, u vsi Kokšína, hejt. a okr. Klatovy. — 12) H., samota s kaplí Navštívení P. Marie t. u Libochovan, hejt. a okr. Litoměřice, pš. Prackovice; ve starověku hradiště. — 13) H., vlastně Králův Hrádek, viz Litoměřice. — 14) H. (něm. Affenburg) u Úštěku viz Helfenburg. — 15) H., H. Pustý, osada t. u Jehnědí, hejt. a okr. Litomyšl, fara sv. Jiří, pš. Brandýs n. O., 32 d., 226 ob. č. (1890), mlýn a myslivna. Pod lesem Štítkou stával tu hrádek, který v XV. st. zpustl. — 16) H., ves t., hejt. a okr. Pardubice, fara Rosice Labské, pš. Bohdaneč; 32 d., 239 ob. č. (1890), myslivna. — 17) H., mlýn u Bezděčína t., hejt. Pelhřimov, okr. Pacov, fara Křeč, pš. Chýnov. Ve XIV. stol. stával tu hrad pánů z Hradce, později Rožemberků; r. 1428 připomíná se zde Ondřej z Nemyšle. — 18) H., popl. dvůr u Roučkovic t., hejt. Pelhřimov, okr., fara a pš. Pacov; 2 d., 31 ob. č. (1890), alod. dvůr, myslivna a cihelna Dra Ad. Weisse ryt. z Tessbachu. Na zdejší tvrzi seděl na poč. XV. stol. Petr Hrádek z Hrádku a jeho potomci. R. 1577 prodán Janu Špaňovskému z Lisova, za něhož připojen k Pacovu. — 19) H., ves t. na Černém potoce, hejt. Plzeň, okr. a pš. Rokycany, fara Mirošov; 54 d., 448 ob. č. (1890), zastávka Čes. obch. dr. H.-Dobřiv (Rokycany–Nezvěstice), mlýn a žel. huti. Opodál Pavlovsko a ložisko žel. rudy. Roku 1557 stával tu dvůr a víska Hradecko, obě prodala Anežka ze Snopoušov obci rokycanské. — 20) H., Kunčin hrádek, druhdy tvrz t. u města Plzně za kostelem Všech Svatých, připomíná se r. 1408. — 21) H., někdy tvrz t. u Plzně naproti kostelu sv. Jiří, kterou Jan Haraprask z Hodusic prodal (1493) obci Plzni. Nyní se tu říká »Pecihrádek«. — 22) H., též H. Červený, ves t., hejt., okr. a pš. Plzeň, fara Dejšina; 68 d., 397 ob. č. (1890), 1tř. šk. Na tvrzi seděli zde v XVI. stol. Malešičtí z Poutnova. R. 1715 náležel H. rodu Harnochův, od nichž přikoupen k Plzni. — 23) H., někdy tvrz u Husince v hejt. prachatickém náležející držitelům Husince. Při tvrzi býval dvůr. — 24) H., čásť města Lomnice, hejt. Semily. — 25) H., (Hrádek-Desfours), ves t. nad kopcem Svatoborem, hejt. a okr. Sušice, fara Zbynice; 93 d., 885 ob. č., 5 n. (1890), 4tř. šk., četn. stanice, pš., telegr., žel. stan. St. dr. (Jihlava–Domažlice), 2 mlýny s pilou. K alod. panství náleží 1332.06 ha půdy, zámek s veřejnou kaplí sv. Valdburgy (r. 1774 od Bedř. hr. Desfoursa vystav.), dvůr a pivovar, majetek svob. p. z Henneberku, Ant. sv. pí. z Hertlinků a Marie sv. pí. z Kopalů. Již ve XIV. stol. připomíná se tu tvrz a H. jako městečko, obé náleželo k Velharticím. Na počátku XVI. stol. seděli tu pánové z Kolovrat, po nichž čásť držel (1542) Jan ryt. Rendl z Úšavy; tvrz byla již zříceninou. Rendl prodal H. Václavu Vintířovi z Vlčkovic na Kolínci. Následovali (1564) bratří z Račína, kteří přikoupili ještě městečko H. s Břetěticemi a drželi obé do r. 1686, kdy Arnošt Vojt. prodal celé zboží hrádecké Janu Heřm. z Chuděnic; po tomto připomíná se (1693) Sigmund Max. hr. Hrzán z Harasova, r. 1703 Adam Humprecht hr. Altham, r. 1721 Marie Julie hrab. Truchsesová Cejlová, r. 1731 Jan hr. Desfours, jenž přikoupil Velhartice, a (1752) syn Bedřich, jenž posledním pořízením (z r. 1811) ustanovil spoludědičkou Aloisii šl. z Kfelleru; ale statek dostal se (1814) Romaně sv. pí. Sturmfedrové z Oppenweileru a po její smrti synu jejímu Karlu Theodorovi. Před časy byly tu stříbrné hory. Srv. J. A. Gabriel, Král. město Sušice a jeho okolí (Praha, 1868). — 26) H., ves t., hejt. Teplice, okr. Bílina, fara Rané, pš. Kozly u Bíliny; 43 d., 34 ob. č., 194 n. (1890), fid, dvůr Moř. kn. Lobkovice, samota Hradeker Schänke. — 27) H. Březí, t., viz Hrádek Vysoký. — 28) H. Čajchanov, t., viz Hrádek Komorní. — 29) H. Čelakov, H. Čelakovický, osada t. u Čelakova, hejt. Karlín, okr. Brandýs n. L., fara a pš. Čelakovice; 13 d., 148 ob. č. (1890), děk. kostel Nanebevzetí P. Marie fary města Čelákovic. H. Č. jest část nynějšího města Čelákovic. Před založením města Č. stával tu hrad, jenž náležel držitelům Čelákovic. Na bývalém dvoře seděli v XVI. stol. Koutští z Kostelce, kteří tu vystavěli tvrz Hradištko. Mimo to byl zde dvůr Hlaváčkovský a mlýn. R. 1778 vznikla na místě bývalých dvorů nynější osada a r. 1713 vystavěn tu kostel. Srv. J. Prášek, Okres brandýský, str. 190. — 30) H. Červený, také Bořek (Rothenhaus), ves t. na úpatí Krušných Hor, hejt. Chomútov, okr., fara a pš. Jirkov; 54 d., 490 ob. n. (1890), přádelna bavlny. K alod. panství náleží půdy 10.925.41 ha, krásný zámek s pěkným parkem a kaplí sv. Jana Křt., pivovar a dvůr, majetek Gabriely hr. Thunové-Hohensteinové. Dějiny viz Jirkov. — 31) H. Červený, někdy H. nad Paďousy, ves t., hejt. Kolín, okr. Kouřim, fara Solopisky; 85 d., 624 ob. č. (1890), 2tř. šk., pš., mlýn, cihelna. Samota s popl. dvorem H. Zadní. K alod. statku náleží 954.79 ha půdy, zámek z r. 1747 s parkem od sv. p. Jana Václ. Vraždy z Kunvaldu vystavěný, dvůr, ovčín, dvory Zad. H., Chotouchov a Kunvald, majetek L. hr. ze Šternberka. R. 1338 prodali pánové z Lipého tvrz a ves Poděhúsy kapitole kostela boleslavského, která držela je do г. 1420. Potom sídlili zde Michal ze Soběšína, Jan z Roupova, na poč. XVI. stol. Zehusičtí z Nestajova, Bohdanečtí z Hodkova, Jindřich Firšic z Nabdína a kolem r. 1540 Myškové ze Žlunic. Potomkům posledních zabrán statek po bitvě bělohorské a prodán r. 1623 Václavu Vchynskému ze Vchynic. Následovali různí majetníci, až koupil H. Č. Jan Václav Vražda z Kunvaldu, jehož dědicové přikoupili statek Chotouchov. — 32) H. Červený viz Hrádek 22). — 33) H. Červený, Podhradec, ves t. při potoce Mastníku, hejt. a okr. Sedlčany, fara a pš. Hora Kosova; 27 d., 223 ob. č. (1890), mlýn. K alod. statku náleží 291.24 ha půdy, zámek, dvůr a uměl. mlýn, majetek Vojt. sv. p. Mladoty ze Solopisk. Před nedávným časem stála zde ještě stará tvrz, již přestavěli bratří Mladotové v nádherný zámek (1844). Za panování krále Václava IV. seděli na Hrádku Červeném pánové z Landštýna, odtud zvaní z Hrádku, a za Jiříka z Poděbrad Břekovcové z Ostromeče do r. 1560, kdy Jan a Petr bratří B. z Ostromeče prodali H. Č. Sigmundovi Valkounovi z Adlaru. Po něm dědila zboží manželka jeho, provdaná za Jana Prostibořského z Vrtby. Jeho potomek Jan František prodal (1667) H. Č. Leop. hr. z Millesima a Mikuláši Franchimontovi z Frankenfeldu, po nichž přešel na Annu Zuzanu hr. Khanovu; za ní zničena tvrz ohněm. Poněvadž nemohla Anna Zuzana zaplatiti H. Č., vzal si Mikuláš Franchimont z F. H. Č. zpět a vystavěl zámek. Dědicem jeho byl syn Antonín a po něm dcera tohoto Kateřina, provdaná za Václava Antonína sv. p. z Golče. Paní tato prodala r. 1732 celé zboží Veronice sv. pí. Radecké z Radče, po níž následovala, (1736) její matka Anna Marie ovdov. Bzenská z Prorubě, r. 1757 paní z Eben, Petr Eusebius Radecký z Radče, Karel z Eben (1788) a Frant. Jos. z Lobkovic. Tento prohrál v hazardní hře H. Č. proti svob. p. ze Spieglu, od něhož jej koupil Karel z Neumannu. R. 1837 přešel H. Č. na Fr. sv. p. Mladotu ze Solopisk. Srv. Pam. arch. díl IV., str. 83. — 34) H. Ejpovský, někdy tvrz, nyní zřícenina, u Klabavy t., v hejt. plzeňském a okr. rokycanském. Zde obyčejně sídlívali majetníci Ejpovic. Tvrz v XV. stol. zašla. Když r. 1537 Krištof Točník z Křimic prodal Ejpovice, byl H. a dvůr pustý. — 35) H. Hrochův, někdy tvrz, nyní zřícenina, u Dobré Vody t., nedaleko Breznice. Tvrz postavena v XIV. stol. Okolo r. 1490 koupil ji Jošt z Prudku od Bohuslava z Němčic; dále seděli tu Zdeslav Ojíř z Očedělic a Václav Bechyně z Lažan (v I. pol. XVI. st.), za něhož tvrz zašla. — 36) H. Chudý, někdy hrad na panství novozámeckém v Litoměřicku t. — 37) H. Komorní, někdy H. nad Sázavou (Kammerburg), farní osada t. u Kocerad^{[red 1]}, na lev. bř. Sázavy, hejt. Brod Čes., okr. Kostelec n. Č. L., pš. Ondřejov; 12 d.,87 ob. č (1890), fideikommissní panství zaujímá 4457.29 ha půdy; náleží k němu zámek s kaplí Nejsv. Trojice (z r. 1758), dvůr v Hrádku, dvory Levín, Moštice, Myšlín, Obora, Pyskočely a Záhořany, majetek Jana kn. Khevenhüllera. Zámek strmí na hřbetě hory na lev. bř. Sázavy a má pěkně upravený anglický park a zahradu. Starší čásť tvoří pravidelný čtverhran o 2 posch. se dvorem uprostřed a pochází bezpochyby z dob Jaroslava z Šellenberka a na Kosti (1515—49), nejvyššího komořího král. Českého. Odtud i jméno H. K. Novější čásť povstala asi 80 let později za panování Valdštýnů. Několik set kroků od nynějšího zámku stávala tvrz, roku 1466 zničená. Ve XIV. st. jmenuje se H. K. H. Čajchanov a byl sídlem vladyk z Hrádku, z nichž nám jsou známi Rús a Chval. V XV. stol. zmocnil se Hrádku Čejchanova pověstný loupežný rytíř Mikuláš Mikeš Zúl z Ostředka. Proti němu vypravil král Václav celé vojsko pod vedením arcibiskupa Zbyňka Zajíce z Hasenburka, který r. 1404 hradů Zúlových dobyl a Zúla s 50 druhy zajal. Všickni popraveni v Praze. Zboží Zúlovo spadlo na královskou komoru a dáno v zástavu Rackovi ze Dvorce, po jehož smrti připadlo vdově Anně a rytíři Mikuláši z Úlibic. R. 1440 usadili se tu Kostkové z Postupic, dle nichž nazván H. také H. Kostkův. R. 1525 koupil panství hrádecké Jaroslav z Šellenberka, za něhož vystavěn most přes Sázavu. Po jeho smrti nastoupili bratří, kteří prodali panství (1554) rodině hr. z Valdštýna. Poslední z rodu toho, Frant. Jos., prodal (1733) panství Janu Adolfu hr. z Metsch, s jehož dcerou Marií Karolínou Josef hrabě z Khevenhiillerů panství toto vyženil. (Srv. Pam. arch., díl III., str. 258.) — 38) H. Kostkův, ves t., viz H. Komorní 37). — 39) H. Kozíhřbet, někdy tvrz t. u Dublína, v hejt. a okr. sedlčanském. Tvrz stála na lev. bř. potoka Mastníku na hřebeně hory, mající podobu kozího hřbetu. Tvrz náležela v XIV. st. Břekovcům, z nichž tu seděl Bohuslav Břekovec z Hrádku a za válek husitských udatný Petr Břekovec, který odtud psával se z Kozího hřbetu, za Jiříka z Poděbrad Petr Břekovec, příjmenem z Ostromeče, jemuž hrad od spojenců pana Zd. Konopišťského ze Šternberka dobyt a zbořen (asi 1468). Od ryt. Osečanských z Osečan prodán pustý zámek (1530) se dvěma dvory a jiným ještě zbožím Janu Voračickému z Paběnic, jehož syn celý statek kozohřbetský prodal (1560) ryt. Janu Vojkovskému z Milhostic. Srv. Pam. arch., díl IV., str. 135-II. — 40) H. Křivoklát, někdy hrad t., viz Křivoklát. — 41) H. Lacembok, někdy hrad blíže Skrchleb t., v hejt. a okr. horšovotýnském. Tvrz připomíná se ve století XIV. a byla snad původním sídlem Bohuchvalů z Hrádků. — 42) H. nad Páchem či nad Vrchlicí, dům o samotě v Kutné Hoře t., na způsob tvrze postavený, viz Kutná Hora. — 43) H. nad Sázavou, ves t., viz H. Komorní 37). — 44) H. Nový, městečko t. nad ř. Olešnicí v horách, v hejt. a okr. novoměstském n. M.; 245 d., 1415 ob. č., 3 n. (1890), farní kostel sv. Petra a Pavla (ve století XIV farní), 5tř. šk., četn. stan., pš., obč. zálož., mechanická tkalcovna, 4 mlýny, značný průmysl a obchod tkalcovský, výroba dřev. zboží. Část města Frimburk s dosud zachovalou zříceninou a myslivnou. Samota Šmelecovna s mlýnem. Dějiny souvisí těsně s hradem Frimburkem (v. t.). Na přímluvu Rud. Jos. hr. Colloreda Mansfelda obdržel H. N. od cís. Karla VI. r. 1736 výsadu na odbývání týdenních a 3 výročních trhů, zároveň povýšen na město se znakem (vyobr. č. 1800.): ve stříbrném štítě černá nádoba dvojuchá s kyticí růží a tulipánů. — 45) H. Odranec, Hradecko, osada t. u Hulic, hejt. Ledeč, okr. Kralovice, fara Zruč, pš. Soutice; 6 d., 38 ob. č. (1890). Záhy se tu připomíná hrad, před ním farní kostel. Hrad zašel koncem XV. století a pozemky připojeny za Adama z Říčan k panství nesměřickému. Kostel sv. Filipa a Jakuba zbořen r. 1887. — 46) H. Prohořský, také Dvůr na Hrádku (Schlössles), deskový statek u Prohoře, hejt. a okr. Žlutice, fara a pš. Štědré. K alod. statku náleží 521.55 ha půdy a dvůr, majetek Marie vévod. z Beaufort-Spontin. Někdy tu stála ves a tvrz. H. náležel původně vladykám Prohořským. Poč. XV. stol. seděl na tvrzi Litolt Černý z Hrádku, Jun z Dutštejna a Jindř. z Plavna, potom náležel k Toužimi a panství žlutickému. V XVII. stol. zanikly tvrz i ves. — 47) H. Pustý, osada t., viz H. 15). — 48) H. Spálený, osada t., viz H. 2) — 49) H. Starosedlský, původně Staré Sedlo, ves t., hejt. Blatné, okr. Březnice, fara a pš. Tochovice; 52 d., 357 ob. č. (1890), 2tř. šk. Alod. statek zaujímá 332.46 ha půdy, má zámek s kaplí Nejsv. Trojice, dvůr, pivovar, mlýn a dvůr Tochovice a jest majetkem Viléminy kn. Schwarzenberkovy. Záhy vystavěna tu tvrz, na níž seděli vladykové z Nechvalic, ve 2. pol. XV. stol. Jan Štěpán z Vrtby a ve století XVI. Liebštejnští z Kolovrat, z nichž Václav († 1659) odkázal H. St. jesuitům na Malé Straně v Praze, s podmínkou, že strýc jeho František má právo jej koupiti. Tento odkázal jej jesuitům v Březnici, po jichž zrušení (1773) připadl ke studijnímu fondu a r. 1868 prodán k Orlíku. — 50) H. Sviňomazský nebo H. nad Jablonicí, někdy hrad u Sviňomaz t., v hejt. a okr. stříbrském. Na tvrzi připomínají se Drzdéřové, Kulové a Markvartové z Hrádku. R. 1544 jmenuje se hradem pustým. — 51) H. Štědrý, někdy hrad nedaleko vesnice Štědře, v hejt. a okr. žlutickém. Hrad založen pány z Oseka, z nichž připomíná se tu Boreš st. z Oseka (1393). Hrad zašel poč. XVI. st. — 52) H. Včelní, popl. dvůr u Kabátů t., hejt. Kr. Vinohrady, okr., fara a pš. Jílové. Za časů Břetislavových vystavěna tu nad vtokem Hostúně do Sázavy tvrz, by chránila obyvatele Jílového; tvrz daroval prý kn. Břetislav klášteru ostrovskému. V XV. stol., když hornictví v Jílovém zaniklo, dostal se H. s tvrzí a dvorem u Jílového Markvartům z Hrádku. Také náležel jako šosovní dvůr městu Jílovému. Rudolf II. prodal H. a dvůr pustý Krištofovi Želinskému ze Sebuzína a na Břežanech. R. 1786 koupiv statek hrádecký Karel Jos. Biener z Bieneburka, dal pustou tvrz rozbořiti a asi 600 kroků od ní vystavěl nový zámeček s kaplí sv. Prokopa. Zámeček pojmenoval H. V. Srv. Pam. arch., díl I, str. 138 a 208, díl III., str. 211 a 331. — 53) H. Vysoký, H. Březí, zámek t. u Březí, hejt., okr. a pš. Týn n. Vlt., fara Křtěnov; 3 d., 39 ob. č. (1890). K alod. statku deskovému 337.22 ha výměry náleží zámek s kaplí sv. Anny v rozsáhlém parku, dvůr, pivovar a lihovar, majetek Josefa Sailera. V lesích, jež H. obklopují, četná pohřebiště. Na tvrzi se připomínají r. 1517 Oldřich a Jindř. z Býšova, potomci rodiny, která tu skoro po 2 století panovala R. 1526 koupil H. Jan Nebřehovský z Nebřehovic, po němž následoval jeho syn, pak Sig. Malovec z Libějovic. Po vymření potomků tohoto byli zde Malovcové z Chýnova. — 54) H. Zámostský, také H. Myškův nad Jizerou, někdy hrad blíže Zámostí t., v hejt. a okr. mladoboleslavském. R. 1297 připomíná se tu Mikuláš z Hrádku, 1377 Heřman Chmel, Pavel a Václav, bratří Myškové, a jejich potomci, Mikuláš Kozojedský z Kozojed (1480), Jan z Duban a Hradečtí z Bukovna. Potom připojen H. ke Stránovu a říkalo se mu v XVII. stol. Starý Stránov. Hrad zašel konc. XV. neb zač. XVI. věku.

55) H., ves na Moravě, hejt. Uher. Brod, okr. Valaš. Klobúky, fara a pš. Slavičín; 82 d., 417 ob. č., 13 n. (1890), 1tř. šk., telegr. a žel. st. Rak.-Uher. st. dr. (Brno–Vlárský průsmyk); alod. statek s krásným zámkem, dvorem a lihovarem náleží Arnoštu svob. p. Ledererovi-Trattnernovi. Kolelač, venkov, hospodářství. — 56) H. (Erdberg), městečko t., hejt. Znojmo, okr. a pš. Jaroslavice; 418 d., 106 ob. č., 2043 n. (1890), krásný far. kostel Petra a Pavla (z r. 1764) na hřbitově sv. Františka, 5tř. šk. — red. — Kostel a fara patřily již r. 1227 kommendě rytířů sv. Jana v Mailberku, kteří měli tam ok. 1204 filiální komturství. Blíže kostela kaple sv. Oldřicha, slohu got. Důležitý pro obranu země byl zdejší hrad, zajisté nejstarší z hradů mor.; vyskýtáť se ponejprv r. 1052, kdy kníže Bořivoj kostelu boleslavskému daroval mezi jiným též ves »na gradku«, pak r. 1086, kdy král Vratislav daroval klášteru opatovskému díl mýtného z mostu »na Hrádku«. H. byl zároveň nejpevnějším z hradů, které chránily Moravu proti Rakousům. —Vck. — 57) H., také H. Nový (Neuhäusel), deskový statek a zřícenina u Lukova t., hejt. Znojmo, okr. Vranov, fara Lukov, pš. Liliendorf; alod. statek, k němuž náleží zámek, dvůr a myslivna, jest majetkem Luisgardy hr. Stadnické. Bývalý hrad vystavěn r. 1358 od markraběte Jana (?). Ve 30leté válce Švédy pobořen. — 58) H. Červený (Rothenburg), ves t., hejt. a okr. Dačice, fara a pš. Nová Říše; 70 d., 424 ob. č. (1890), 1tř. šk., mlýn, pila. Alod. statek se dvorem jest majetek Arnošta hr. Vailisa. — red. — V místě rozvaliny hradu, jehož první majetník byl Markvart, zakladatel kláštera novoříšského († 1220). Potomkové jeho měli hrad až do r. 1353, kdy prodán byl Imramovi z Jakubova (z Pernštejna ?), později měl různé majetníky. — 59) H. Čertův, zříceniny starého hradu u Adamova t. Hrad založen bezpochyby od nějakého pána z Kunštátu, z nichž jedna větev příjmí »Čert« měla. — Vck.

60) H. (Gródek, Grudek), ves ve Slezsku, hejt. Těšín, okr., fara a pš. Jablunkov; 108 d., 791 ob. pol., 2 n. (1800), 1tř. šk., želez. stanice Košicko-bohumínské dr., spracování pískovce, v lese myslivna.

Redakční poznámky

Toto jsou redakční poznámky projektu Wikizdroje, které se v původním textu nenacházejí.

↑ Chocerad.

[1] Chocerad.

[red 1]