Ottův slovník naučný/Holešovice

Ottův slovník naučný
Holešov	Holešovice	Holešovičky

Údaje o textu
Titulek:	Holešovice
Autor:	Kristian Petrlík, neuveden
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Jedenáctý díl. Praha : J. Otto, 1897. S. 493. Národní knihovna České republiky
Licence:	PD old 70 PD anon 70
Heslo ve Wikipedii: Holešovice
Související články ve Wikipedii: Holešovice, Holešovice (Chroustovice), Nové Holešovice

Holešovice: 1) H. Malé, osada v Čechách, viz Holešovičky. — 2) H. Nové, Holišovice N., osada u St. Holešovic, t., hejt. a okr. Chrudim, fara a pš. Chroustovice; 11 d., 58 ob. č. (1890). — 3) H. Staré, Holišovice St., ves t.; 48 d., 268 ob. č. (1890). H. byly někdy vladyčí statek s tvrzí, na níž se připomíná (od r. 1454) Příbek z Březovice a jeho potomci, Mikuláš ml. Trčka z Lípy (1496), v XVI. století Přibíkové z Otaslavic, v XVII. věku Kapounové ze Svojkova, pak Jan Frant. Milčín z Talmberka († 1698), jehož dědicové prodali H. ke Chroustovicům (1699). — 4) H. Velké, Holišovice, Holejšovice, nejmladší čásť (VII. čtvrť) král. hlav. města Prahy na levém bř. Vltavy, čítající s Bubny 570 d., 15.352 ob. č. (1890). Viz Praha. — Jako osada připomínají se H. již v XI. stol. a kolem r. 1228 uvádí se tu vladyka Bohumil, roku 1359 Fráňa z rodu Rokycanských. Později náležela jedna čásť klášteru sv. Ducha a druhá byla majetkem Jana z Vrapic. Ku konci XVI. století připomínají se Bryknárové z Brykšteina, za nichž Holešovičky a čásť H-ic držena ke statku libeňskému. Po bitvě bělohorské byl tu pánem Jan Černous z Černhauzu. Jan Hartvík hr. z Nostic prodal pak H. obci Starého města Pražského. H. a Bubny byly vesnice malé a chudé; obyvatelé jejich od starodávna živili se polním hospodářstvím a rybařením. Teprve ve 2. pol. t. st.^{[red 1]} počaly vzrůstali zřizováním velkých závodů průmyslových. Ještě roku 1857 napočítáno tu jen no d., 1223 ob., r. 1869 v H-cích a Bubnech 212 d., 3094 ob. a za 10 roků na to 439 d. a 10.853 obyv. Na základě zemského zákona z 18. listop. 1884 spojeny H. s městem Prahou jako VII. čtvrť, což provedeno 12. prosince t. r. red.

Holešovický přístav stavěla v l. 1892 až 1894 státní správa nákladem asi 1,230.000 zl., z čehož ½ hradilo království České, při levém břehu vltavském na »Maninách« jakožto přístav obchodní a ochranný, nevystrojila jej však dosud k potřebám obchodu, neboť není tu ani silnice příjezdové ani spojení železničného. Délky má 750 m, šířky 100 m a hloubku vody při 0 na vodočtu karlínském 2 m; plocha hladiny vodní 84.560 m² poskytuje místa 150 až 170 největším lodím labským. Délka břehu k nakládání a skládání činí v přístavu asi 1800 m, mimo přístav při lev. břehu po vodě ve volné řece asi 690 m. Před velkou vodou proudící chráněn jest hrází, která má sloužiti dílem za příjezd, a tu jest 10 m široká, dílem ku postavení skladů a nádržek na petrolej a pod., kdež má šířky 20 m; nad velkou vodu z r. 1845 sahá tato hráz ½ m a jde obloukem k území při stráně holešovické, majíc na jihu otvor, jímž vbíhati by měly koleje železničné, zavřitelný železnými vraty proti vnikání velké vody. Vjezd lodní jest na straně severní a nemá zařízení zavíracích, poněvadž tudy jde voda pouze zpáteční. Při straně holešovické vrouben jest vodojem přístavní zdí, která, zdélí 365 m, sáhá 6.5 m nad 0 hl. vody, ostatní díl pouze 3 m nad 0 zřízen jest na přání a za příplatek obce pražské. Živá voda jde do přístavu bétonovou přívodnicí dl. 1030 m, o spádu 0.00165, o volné šířce 1.2 m, o volné výšce 1.8 m, která má směr přímý do Vltavy as 300 m pod vjezdem do přístavu karlínského. Stavba přístavu vyžadovala vykopali, vyrýpali a rozvézti 514.000 m³ hmot, k čemuž podnikatelství ryt. A. Lanny užilo rýpadla o 48 silách koňských a 5 malých lokomotiv. Plk.

Redakční poznámky

Toto jsou redakční poznámky projektu Wikizdroje, které se v původním textu nenacházejí.

1. Tj. v 2. pol 19. st.