Přeskočit na obsah

Ottův slovník naučný/Hof Karel Vít

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: Hof
Autor: Josef Hanuš
Zdroj: Ottův slovník naučný. Jedenáctý díl. Praha : J. Otto, 1897. S. 447. Dostupné online.
Licence: PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Karel Vít Hof

Hof Karel Vít, spis. čes. (* 16. čce 1826 v Praze — † 9. srpna 1887 v Kundraticích u Prahy). Dokončiv filosofická studia, stal se úředníkem patrimoniálním, potom politickým; později působil u zemské účtárny, odkud přešel k pražskému magistrátu. Již od studentských let účastnil se H. pilně ruchu literárního příspěvky do časopisů »Květů«, »České Včely«, »Lumíra«, »Obrazů života« a do almanachu »Českomoravská pokladnice« (ethnografické články o Číně, Japonsku a zvláště o Východní Indii, o níž chystal samostatný spis Obrazy z Vých. Indie). V létech padesátých a šedesátých byl i redaktorem (»Pražského Posla« po Tylovi a »Rodinné Kroniky«, 1862). Z větších jeho prací zasluhuje zmínky povídka Dluh a vina (»Čes. Včela« 1876) a histor. obraz Pluk Madlonský (»Svět«, 1875). Vedle belletrie pracoval H. také v historii, jak svědčí pěkné jeho články v Hálkově »Zlaté Praze« o chrámu svatovítském, o kostele sv. Štěpána Menšího a sv. Anežky, o kapli sv. Barbory, Betlémské (vyšla také o sobě pod názvem Hus a Betlém s pseud. K. Havelského) a j. R. 1868 vydal také Dějiny velkého Národního divadla v Praze (Praha) a později zanášel se úmyslem sepsati Historický kalendář všech národů a věků se zvláštním vzhledem k Slovanům a hlavně k národu českému. Avšak provedení toho díla i jiných zastavila choroba oční, následkem jejímž H. v posledních létech svého života oslepl. Hš.