Ottův slovník naučný/Hof

Ottův slovník naučný
van der Hoeven	Hof	Hof Karel Vít

Údaje o textu
Titulek:	Hof
Autor:	neuveden
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Jedenáctý díl. Praha : J. Otto, 1897. S. 447. Dostupné online.
Licence:	PD anon 70
Heslo ve Wikipedii: Hof (město)
Související články ve Wikipedii: Dvorce (Bruntál)

Hof: 1) H., osada česká v okr. žacléřském, viz Hofhäuser.

2) H., město mor., viz Dvorce 16).

3) H., Stadt zum Hof, město v bav. vlád. okresu hornofranckém, 505 m n. m., v pěkné poloze sev. od Smrčin, na saské Saale a tratích Mnichov-Bamberg-H., Cheb-Hof a H.-Marxgrün-Steben bav. státních drah. Jest sídlem politického úřadu pro okresy H., Kirchenlamitz, Münchberg, Naila, Rehau, Selb, Thiersheim a Wunsiedel, obchodní komory a hl. celního úřadu: má tři evang. kostely, z nichž nejpěknějším jest kostel sv. Michala v gotickém slohu s krásnými malbami na skle od Pfannschmidta a Müllera, 1 katol. kostel, radnici v got. slohu, gymnasium, reálku, sirotčinec, útulnu pro zanedbané dítky, velkou, bohatě nadanou nemocnici, krásné sady a 24.455 ob. (1890), z nichž 2144 katol. a 53 židů. Město jest sídlem značného průmyslu, jmenovitě střediskem hornofranckého průmyslu textilního. Má velké přádelny bavlny a vlny, výrobu látek bavlněných a vlněných, velké barvírny a tiskárny koberců atd. Výrobky textilní vyvážejí se ve značném množství do zámořských zemí. Mimo závody textilní má H. strojírny, továrny na zboží železné, lučebniny, cukrovinky, buničinu, porcelán, značné pivovary, koželužny, mlýny, železné huti a lomy na vápenec. Předmětem čilého obchodu jest i obilí; obchodu slouží filiálka říšské banky a král. banky v Norimberce. Původ města odnáší se k hradu Regnitzhof, založeného koncem XI. stol. na obranu proti Srbům. Zde bylo hl. město říšského fojtství na Regnici. Území náleželo vévodům z Meranu. Tito vymřeli r. 1248, načež H. udělen v léno purkrabím z Norimberka. Později stalo se říšským, avšak r. 1323 opět připadlo purkrabím norimberským. R. 1430 spálili je Husité. Reformace provedena v H-u r. 1529. Od purkrabat norimberských přešel H. v majetek markrabství Brandenbursko-Bayreuthského, r. 1792 v majetek Pruska, 1806 Francie a 1810 Bavorska. V XV. stol. kvetlo v H-u již soukennictví a barvířství, v XVI. stol. zavedeno uprchlíky hollandskými tkaní závojů, v XVIII. stol. výroba pestrých kartounů. R. 1823 zničil město velký požár, takže nynější město jest skoro úplně nově vystavěno. — Srv. Widmann, Chronik der Stadt H. (vyd. Wirthem v H-u, 1844 a nově 1894); Ernst, Geschichte u. Beschreibung des Bezirks und der Stadt H. (t., 1866); Tillmann, Heimatskunde von H. (t., 1877); týž, Die Stadt H. und ihre Umgebungen (t., 1886).