Ottův slovník naučný/Hodonín

Ottův slovník naučný
Hodonice	Hodonín	Hodonovice

Údaje o textu
Titulek:	Hodonín
Autor:	neuveden
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Jedenáctý díl. Praha : J. Otto, 1897. S. 442–443. Dostupné online.
Licence:	PD anon 70
Heslo ve Wikipedii: Hodonín
Související články ve Wikipedii: Hodonín (okres Blansko), Hodonínek, Hodonín (okres Chrudim), Hodonín (Zdíkov)

Hodonín: 1) H., ves v Čechách, hejt. Chrudim, okr., fara a pš. Nasevrky; 35 d., 234 ob. č. (1890). — 2) H., ves t., hejt. Prachatice, okr. Vimperk, fara Zdíkov Malý, pš. Zdí kov Velký; 27 d., 217 ob. č. (1890), 2 mlýny.

3) H. (něm. Göding), město na Moravě při pr. bř. Moravy, při samých hranicích uher., na žel. trati Sev. dr. cís. Ferdinanda (Krakov. Bohumín-Vídeň) a poboč. dr. 6 km dl. (H. Holič); má 882 d., 4348 ob. č., 3268 n. (1890), hejtmanství, okres, vrchní kommissařství finanční stráže, četn. st., děkan, kostel sv. Vavřince (z r. 1780), hrbit, kostel sv. Kříže, 4tř. čes. obec. šk. pro chl. a dívky, čes. reálku (vydržuje Ústř. Matice Šk.^{[red 1]}), něm. 5tř. obec. a 3tř. měšť. šk. pro chl. a dívky, 2tř. něm. průmysl, šk., něm. měst. reálku, vojen, posádku (4 eskadrony dragonů), obec. spořitelnu, st. továrnu na tabák a doutníky (1920 děl.), 2 cukrovary a raffinerie cukru, raffinerie lihu, pivovar, sladovnu, 2 škrobárny, parní pilu, mlýn, továrnu na uměl. vlnu a vatu, knih. tiskárnu, st. poštu a telegraf, opodál hnědouhelné doly. H. jest hlavním sídlem spoj. fid. panství H-a, Pavlovic a Čejkovic, jež zaujímá 11.553 ha (5680 ha polí, 4825 ha lesů); k panství náleží v H-ě zámek r. 1883 na tabákovou továrnu přestavěný, popi. dvůr, parní pila, majetek cís. Františka Josefa I. Znamenité zemědělství. Samoty Nesyt s popi. dvorem, Panov, Ratiškovický a Písečný dvůr, myslivna Zbrod. H. jest osada stará, hrad jako župní připomíná se r. 1052 a župane jeho byli r. 1169 Tvrdíš a r. 1174 Ratiboř. Pro četné vpády uherské do Moravy musili zeměpánové moravští H. silně opevňovati. Ve XIII. stol. dostala se župa hodonínská v držení královny Konstancie, která r. 1228 povýšila H. na město, při čemž uvedla do něho Němce, jež hojně výsadami obdařila. R. 1323 uzavřena tu smlouva mezi Čechy a Rakousy, r. 1373 rokováno tu marně o markrabství Braniborské mezi Karlem českým a Ludvíkem uherským. R. 1481 seděl na H-ě Jan Kuna z Kunštátu, 1511 Jindř. z Lipé, jehož potomek Jan z L. prodal celé zboží hr. Salmovi. Na poč. války 301eté dobyl H-a Bethlen Gabor, ale po r. 1621 odtud jeho vojsko vypuzeno, načež on po dvou létech po 6 měsíců marně H. obléhal. R. 1645 dobyli H-a Švédové, při čemž město úplně zničeno; r. 1742 řádili zde Prusové. Panství hodonínské zatím přecházelo z ruky do ruky, až r. 1762 koupil je cís. František I. za 1,005.500 zl. rýn. pro rodinný fond. Roku 1802 hrad i město s celým opevněním lehlo popelem. Dokud nebyla tu žel. dráha, byl H. střediskem velmi čilého obchodu do Uher. — Okresní soud hodonínský má v 16 pol. obcích ve 4862 d. 23.149 ob. č., 3593 n.: ze 27.948 přít. obyv. jest 26.652 katol., 218 ev., 1076 židu, 2 j. (1890). — Hejtmanství hod. obsahuje okr. H., Břeclavu a Strážnici, má na 754 km², 13.047 d., 66.021 ob. č., 7883 n., 30 j.; ze 76.119 přít. obyv. jest 70.965 katol., 1861 ev., 3282 ž., 10 j. (1890). — 4) H., ves t., hejt. Boskovice, okr. Kunštát, fara Černooce, pš. Olešnice; 42 d., 317 ob. č. (1890), 1tř. šk.

Redakční poznámky

Toto jsou redakční poznámky projektu Wikizdroje, které se v původním textu nenacházejí.

1. Ústřední matice školská.