Ottův slovník naučný/Hlušice

Ottův slovník naučný
Hlušce	Hlušice	Hlůzov

Údaje o textu
Titulek:	Hlušice
Autor:	neuveden
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Jedenáctý díl. Praha : J. Otto, 1897. S. 383. Národní knihovna České republiky
Licence:	PD anon 70
Heslo ve Wikipedii: Hlušice

Hlušice: 1) H. Malé, správně Hlušce, ves v Čechách, hejt., okr. a poš. Nový Bydžov, fara Hlušice Velké; 107 d., 597 ob. č. (1890). Připomíná se tu ve XIV. stol. vladyčí statek, jehož majetníky byli Přibík a Ježek Bradáč ze Sloupna, pak Jan Puklice z Čelčic, r. 1451 Zdeněk z Vinař. R. 1516 odprodány od panství bydžovského Vil. z Pernštýna, jehož syn Jan je prodal, načež připojeny k Vel. Hlušícím. — 2) H. Velké, Hlušce Velké, farní ves t.; 92 d., 561 ob. č. (1890), kostel sv. Barbory (vystav. r. 1749), 4tř. šk., čet. stanice, alod. statek ve výměře 1056 ha; k němu náleží zámek s parkem, dvůr, bažantnice a dvory: Janovice a Skřeneř, majetek Art. Waagnera šl. z Wallernstädtu. H. bývaly vladyčí sídlo s tvrzí, na němž se připomínají Markvart z Vartenberka († 1393), Jindř. z Bartoušova (1409), Mikeš Krně ze Slatin (1417), Petr a Jetřich z Plotišť (1454). R. 1548 Jan z Pernštýna prodal H. Malé a Velké Arn. Bruknárovi z Brukšteina, po něm koupili H. Kapounové ze Svojkova (1549), z nichž Albrecht tu postavil tvrz. Potomkům těchto (Krištofovi) pro účastenství jich ve vzpouře proti králi vzaty v plen a prodány r. 1623 Václ. Chynskému ze Vchynic, jehož dědic Jan prodal je (1630) Ivovi z Blanschartu na Michálkovicích, od něhož je koupili pp. z Valdšteina. Ve století XVIII. dostaly se H. k panství smidarskému. Tvrz zašla koncem XVIII. stol.