Ottův slovník naučný/Hlinsko

Ottův slovník naučný
Hlinsk	Hlinsko	Hlinský

Údaje o textu
Titulek:	Hlinsko
Autor:	Karel Václav Adámek, neuveden
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Jedenáctý díl. Praha : J. Otto, 1897. S. 364. Dostupné online.
Licence:	PD anon 70 PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Hlinsko
Související články ve Wikipedii: 2) Hlinsko, 3) Hlinsko pod Hostýnem, 4) Hlinsko

Hlinsko : 1) H., starobylé okr. město na řece Ohebce čili Chrudimce, 568 m n. m., má 533 d., 3478 ob. č. (1890), okr. soud, obec. 5tř. školu s 3 pobočkami, chlap. měšť. 3tř., pokrač. šk. průmysl, s obchodním odděl., kurs tkalcovský, poštu, telegraf, stanici sev.-záp. dráhy, ústav chudých. Části města: Zámostí, Náměstí, Olšinky, Betlem, Strana, Draha, Vrtilka; předměstí: Čertovina, Rataje a Lázně. Dříve nejvíce vzkvétalo zde hrnčířství, vedle něho plátenictví, jež obmezeno jest zrušením dodávek pro vojsko a vzmáhajícím se tkalcovstvím, provozovaným ve 12 větších továrnách a j. (samet, látky na nábytek, povlaky, koberce, plyše, plaidy a j.), hlavně pro vývoz do Bulharska, Srbska, Rumunska, Turecka, Indie, Tunisu, Italie aj. Továrna pro obuv a různé kožené potřeby vojenské dodává pro bulharskou a pro rakouskouherskou armádu. Rukodílná výroba pláten, ocelových nožů, želízek na sirky, hasičského náčiní, tkalcovských strojů a stavů, 2 válcové a 2 amerikánské mlýny, barvírna, 2 cihelny, štukatérství, dýmkářství, řezbářství, pilnikářství a j. Jsou zde 4 živnostenská společenstva. Trhy týdenní na potraviny, 4 výroční. H-kem vede aerární silnice poličsko–písecká, okresní silnice jsou ke Kameničkám a Svratce s odbočkami k Českému Heralci a k Vortové a okresní silnice k Trhové Kamenici s odbočkou k Bystřici, silnice k Ranné s odbočkou k Chrasti, nádražní a j. Na stanici Severozáp. dráhy (pardubicko–německobrodské) soustřeďuje se vývoz dříví a dřevěných (zboží hračkářského, nádobí a nářadí dřevěného, opálek, lubů, trakařů a j.) a tkalcovských výrobků. V H-ku je pošta, telegr., obč. a okr. hospodář, záložna, museum okr. hlineckého s knihovnou. Farní kostel Narození P. Marie z r. 1753 chová staré památnosti: kostelní zvony, z 1. 1520 (ulitý mistrem Danielem z Kutné Hory) a 1617, a křtitelnici z r. 1628. Na hřbitově hlineckém je hrob Ant. Línka, učitele Havlíčkova. Při škole hlinecké působil (1583) hudební skladatel Adam Beran Mělnický, v nové době spisovatelé Alex. Dunder, Fr. Bayer, K. V. Rais a j. Zdejšími rodáky jsou spisovatelé Karel a Bohumil Adámkové. H. s okolím přináleželo za starodávna k Vraclavsku, jež bylo částí území Slavníkovců a později, byvši připojeno ku knížectví Českému, náleželo v XIII. stol. s Čáslavskem a Chrudimskem v úděl Děpolticů. Dle pověsti založili H. hrnčíři, kteří tu nalezli bohaté ložisko hlíny hrnčířské. Nejstarší zachovaná zpráva listinná o Hlinecku je z r. 1242 (o lese slubickém u Hlinská, silva Zlubichki). Kolonisováno dílem po Ohebce (1144 Kamenica), dílem i z vých. strany. Nejstarší osazení na Hlinecku je pomezní hradiště Zkamenělý zámek u řeky Svratcavy (v l.1048, 1278 Zvratkou zvané). O starobylosti H-ka svědčí nález předhistorických památek r. 1873. Roku 1350 H. připojeno k biskupství litomyšlskému. V XV. stol. splynula s H-kem ves (ještě r. 1392 zvlášť uváděná) Strana. H. sdílelo osudy panství rychmburského. H. má stejný znak (půl koně v červeném poli korunovaném, vyobr. č. 1714.) se znakem pánů z Pardubic a j. Smil Flaška z Pardubic a na Rychmburce prodal (vlastně k věrné ruce odevzdal) r. 1392 s Rychmburkem městečko H. a j. Otě z Bergova a Bočkovi z Poděbrad v 10.000 kop. bez výminek. Arnošt Flaška přijal r. 1413 na své dědictví, zejména též na H. tvrz a městečko, Čeňka z Veselé, Střížka z Koloděj a V. Frcuchera z Paběnic na pravý spolek. Na odvetu, že dopustil Flaška u Chotěboře a j. pobiti Tábory, udeřil do jeho panství Žižka na pochodu k Moravě. Oldřich Vavák z Hradce táhl se svými H-kem k Vys. Mýtu, kdež se s ním spojil. R. 1425 vtrhli Táboří opět na panství a odevzdali hrad Rychmburk svému hejtmanu Jiříkovi Kroměšínovi z Březovic. R. 1443 stvrdil Jan Pardus z Vratkova kup rozlehlých po zemků Balkovských, jež H. koupilo si od Arnošta Flašky z Pardubic. Uvedl k farám na celém panství Pardus kněze husitské. Po Vilémovi Pardusovi z Vratkova měla zboží toto Anežka z Chlumu, jež je r. 1500 odkázala Jindřichovi z Valdštýna a na Skalách, jenž r. 1511 H-ku poskytl některé výhody. Jeho synovi Vilémovi bylo r. 1547 pro odboj konfiskováno mimo jiné i clo v H-ku, kudy od starodávna vedla cesta z Chrudimská za Hlinecká Hradiště na Moravu. V XVI. stol. byla v H-ku královská pomezní celnice. R. 1552 zastaveno H. a okolí poručníkům dětí Zikm. Robmhápa ze Suché a r. 1558 prodáno panství Rychmburské Zdeňkovi Berkovi z Dubé a Lipého. Prvý katolický kněz zřízen pro H. a Skuteč společný r. 1624, r. 1694 zřízena v H-ku kaplanka. R. 1656 obdrželo H. od Bohusl. F. Berky z Dubé, jemuž značný obnos půjčilo, prodej vína, polovici cla, vážné, odúmrť. Fr. A. Berka potvrdil Hlineckým výsady a dal jim právo dohledu k dvorům v Přerostlém a ve Lhotách, avšak hejtman rychmburský Samuel Albrecht pobral H-ku mnohé výsady a staré knihy purkrechtní, tak že nejstarší zachovaná kniha zápisní je z r. 1585. R. 1710 stvrdila Fr. Roz. B. Berková H-ku jeho výsady. Její dědic V. Albr. z Vrbna prodal panství Václavu Norb. Okt. ze Vchynic r. 1718 a Filip hrabě Kinský ze Vchynic r. 1823 Alexandru z ThurnTaxisů. Královské majestáty zachovány jsou z r. 1568, 1728, 1762 a j. H. bylo v XVI. stol. ochranným městem, r. 1821 zřízen magistrát. Trpělo velice válkami, zejména v XVII. stol. Švédy, r. 1742 Sasy, později Bavory, Francouzi, Prusy. — Srv. K. Adámek, K dějinám H-ka a okolí (1872); týž, Chrudimsko (1878); K. V. Adámek, Paměti o školách v okresu hlineckém (1891). — Okres hlinecký má na 173 km² 19.207 obyv. (9125 m., 10.082 žen, 17.239 katol., 1829 evang., 116 židů, 23 jiného vyznání, z 19.195 příslušných bylo 19.161 Čechů a 34 jiné národnosti. KVA.

2) H. (Hlinz), osada t. u Vrat, hejt. a okr. Budějovice, fara Dobrá Voda, pš. Rudolfov; 20 d., 44 ob. č., 130 n. (1890), kaple Nejsv. Trojice.

3) H., ves na Moravě, hejt., okr. a poš. Holešov, fara Bylavsko; 60 d., 379 ob. č. (1890), žel. stanice sev. dr. cís. Ferdinanda (Hulín–V. Meziříčí), stranou popl. dvůr a myslivna Lipiny. — 4) H., far. ves t., hejt. Hranice, okr. a poš. Lipník; 54 d., 313 ob. č. (1890), kostel sv. Bartoloměje, 2tř. šk. a popl. dvůr. R. 1391 jmenuje se Jindřich z H-ka jako jeho majetník.