Ottův slovník naučný/Domašín

Ottův slovník naučný
Domašice	Domašín	Domaška

Údaje o textu
Titulek:	Domašín
Autor:	neuveden
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Sedmý díl. Praha : J. Otto, 1893. S. 798. Národní knihovna České republiky
Licence:	PD anon 70
Heslo ve Wikipedii: Domašín
Související články ve Wikipedii: Domašín (Černíkovice), Domašín (Dobruška), Domašín (okres Chomutov), Domašín (Studená), Domašín (Štědrá), Domašín (Vlašim)

Domašín: 1) D., městečko v Čechách nad Blanicí, hejt. Benešov, okr. a pš. Vlašim (1.5 km sz.); má 157 d., 1018 ob. č. (1890), fil. kostel sv. Jakuba Vět., již ve XIV. stol. farní, pův. gotický s hrobkou ryt. Skuherských ze Skuhrova, po požáru r. 1801 úplně přestavěný, 3tř. šk. a dvůr K. kn. Auersperka. D., jak se zdá, již ve XIV. stol. nadán městskými právy a město Tábor udělilo mu vrchní díl vlastního erbu: ve stříbrném poli dvě orlí hlavy, od sebe odvrácené, barvy červené (vyobr. č. 1200.). Naproti kostelu stávala tvrz ryt. Skuhrovských ze Skuhrova, z níž až do dneška zůstala jednopatrová budova. Ve starší době vyskytuje se D. Nový na rozdíl od D-a Starého, který ležel východně »u Hor«, kde posud stopy obydlí se spatřují. Již v nejstarší době náleželo zboží domašínské klášteru louňovickému, po jehož zboření r. 1420, připadl D. s celým zbožím městu Táboru, což i císař Sigmund r. 1436 potvrdil. Když r. 1547 za války Šmalkaldské město Tábor přidalo se na stranu protikrálovskou, z trestu jmění jeho konfiskováno a D. prodán r. 1548 Janu z Pernšteina, který ještě t. r. jej postoupil Krišt. Skuherskému ze Skuhrova. Smil Skuherský ze Skuhrova prodal r. 1601 statek D. Janu Vostrovci z Kralovic a na Vlašimi, který jej připojil ku panství vlašimskému. Za 30leté války pozbyl zdejší kostel faráře a fara dostala se pod správu děkana vlašimského. Dějiny D-a sepsal Fr. Aug. Slavík. — 2) D. (něm. Tomitschau), ves t., hejt. a okr. Kadaň (8.5 km sz.), fara Louchov, pš. Reichsdorf; 49 d., 254 ob. n. (1890). — 3) D., ves t., hejt. Nové Město n. M., okr. Opočno (6.5 km sev.-vých.), fara a pš. Dobruška; 80 d., 443 ob. č. (1890), kaple sv. Václava, 1tř. šk., kam. lomy, samota u Borovíny a nedaleko Studánka s poutnickou kaplí. — 4) D., ves t., hejt. a okr. Rychnov n. K. (4 km sz.), fara Černíkovice, pš. Solnice; 46 d., 248 ob. č. (1890), samota Dubina. — 5) D. (něm. Damaschin), ves t., hejt., okr., pš. Žlutice (7 km již.), fara Lukov; 23 d, 118 ob. n. (1890).

6)^{[red 1]} D., ves na Moravě, hejt. Dačice, okr. Telč, fara a pš. Studená; 28 d., 159 ob. č. (1890).

Redakční poznámky

Toto jsou redakční poznámky projektu Wikizdroje, které se v původním textu nenacházejí.

↑ V tisku chybně označeno jako 5)

[1] V tisku chybně označeno jako 5)

[red 1]