Přeskočit na obsah

Ottův slovník naučný/Chvojno

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: Chvojno
Autor: neuveden
Zdroj: Ottův slovník naučný. Dvanáctý díl. Praha : J. Otto, 1897. S. 451. Dostupné online.
Licence: PD anon 70
Související články ve Wikipedii:
1) Velké Chvojno, 2) Malé Chvojno, 3) Chvojen, 4) Vysoké Chvojno

Chvojno: 1) Ch. České, Chvojen Č., Chvojnín (Böhmisch-Kahn), far. ves v Čechách na úpatí Kruš. Hor, hejt. Ústí n. L., okr. Chabařovice; 52 d., 291 ob. n. (1890), kostel sv. Martina, 2tř. šk., pš., četn. st., zámeček a popl. dvůr Em. Sommera. Far. kostel se tu připomíná r. 1354; podací jeho příslušelo pánům hradu Krupky. R. 1580 cís. Rudolf prodal Ch. Ad. Kelblovi z Gejzinku, jehož potomci drželi je (1611) jako samostatný statek. Václav st. Kelbl z G. súčastnil se vzpoury stavovské, začež mu Ch. ves a tvrz konfiskovány a prodány (1623) cizozemci Františkovi de Couriers, a ten je připojil k Šonvaldu. – 2) Ch. Malé, Chvojenec, Chvojínek (Klein-Kahn), ves t., fara a pš. Chvojno České; 33 d., 167 ob. n. (1890), telegr., žel. stan. Rak. st. dr. (Duchcov-Liptice-Podmokly), popl. dvůr Em. Sommera. Ves náležela rovněž rodině Kelblů z G., z nichž Rudolf měl tu zámeček. Týž osud stihl Ch. M. r. 1623 jako Ch. Č. – 3) Ch. Velké, Chvojen V., osada t. u Jirovic, hejt., okr., fara a pš. Benešov; 5 d., 81 ob. č. (1890), fil. kostel sv. Jakuba (1362 far.), popl. dvůr Františka Ferdinanda arciv. rak. Na jihozápad zříceniny hradu Kožlí, k němuž Ch. bývalo příslušno. V neznámé době zanikla tu fara, kostel stal se fil. k Benešovu a r. 1872 obnoven. – 4) Ch. Vysoké, Chvojen V., far. ves t., hejt. Pardubice, okr. Holice; 92 d., 637 ob. č., 2 n. (1890), kostel sv. Gottharda (z r. 1733, ve XIV. stol. far.), 3tř. šk., hospod. záložna, pš., telegr. Samoty: Moravanská, Vyselec a myslivna. Ch. bývalo městečko s tvrzí a patřilo ke království. V XV. stol. ztratilo městská práva, r. 1507 jmenuje se vsí a se zbožím holickým připojeno k Pardubicům. R. 1623 fara zanikla, kostel byl fil. do Holic, r. 1711 fara obnovena. Srv. Pam. arch., dil X. str. 306.