Ottův slovník naučný/Chlum

Ottův slovník naučný
Chlum (kopec)	Chlum	Chlum František

Údaje o textu
Titulek:	Chlum
Autor:	neuveden
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Dvanáctý díl. Praha : J. Otto, 1897. S. 244. Dostupné online.
Licence:	PD anon 70
Heslo ve Wikipedii: Chlum
Související články ve Wikipedii: Chlum (Děčín), Chlum (Hartmanice), Chlum (Hlinsko), Chlum (Hluboká), Chlum (Hořice), Chlum (Chlum-Korouhvice), Chlum (Jablonec), Chlum (Jistebnice), Chlum (Krásné), Chlum (Křemže), Chlum (Letovice), Chlum (Lomnice nad Popelkou), Chlum (Nalžovice), Chlum (obec, okres Benešov), Chlum (okres Česká Lípa), Chlum (okres Plzeň-jih), Chlum (okres Rokycany), Chlum (okres Strakonice), Chlum (okres Třebíč), Chlum (Pavlíkov), Chlum (Přestavlky u Čerčan), Chlum (Pšov), Chlum (Staňkovice), Chlum (Svatý Jan nad Malší), Chlum (Volary), Chlum (Všestary), Chlum (Zbýšov), Chlum (Zlín), Chlum Svaté Maří, Chlum u Třeboně, Chlum-Korouhvice, Přední Chlum, Zadní Chlum

Č. 1911. Znak měst. Chlumu Marianského

Chlum: 1) Ch., ves v Čechách, hejt. Benešov, okr. Vlašim, fara Štěpánov, pš. Zdislavice; 35 d., 249 ob. č. (1890), mlýn a samota Peklo. — 2) Ch., ves t., hejt., okr., fara a pš. Blatná; 47 d., 272 ob. č. (1890), mlýn Hodaň a samota Bezdědovice. — 3) Ch., Chum, hejt. Budějovice, okr. Trh. Sviny, fara Svatojanské Hory, pš. Besednice; 28 d., 149 ob č. (1890). — 4) Ch., někdy městečko, nyní ves t., hejt. a okr. Čáslav, fara Zbýšov, pš. Leština; 35 d., 208 ob. č. (1890). Stával zde hrad, z něhož pocházel slavný rod Slavatů z Chlumu, z nichž Adam snad poslední z rodu toho držel Ch. (1580). Na to se tu připomínají Eliška Ostrovcova z Malovic, Jiří Sadovský ze Sloupna, Jan ml. z Lukavce (do r. 1604), Jan Hanuš ze Šaratic. R. 1629 koupila statek Ch. Maří Magd. Trčková z Lobkovic, po jejíž smrti dostal jej Walter Deveroux, vrah Albrechta z Valdšteina, jenž statek zadlužil a prodal (1651) Ferd. Robmhápovi ze Suché, od něhož jej koupil (1653) Vilém Mladota ze Solopisk i s městečkem. Hrad založen kol. r. 1260. Městečko po válce 30leté kleslo na pouhou ves. — 5) Ch., osada t., hejt. Čáslav, okr. Habry, fara Lučice, pš. Okrouhlice; 8 d., 47 ob. č. (1890), popl. dvůr a myslivna. — 6) Ch., Chlumec (Kolmen), ves t. na úpatí vrchu t. jména, hejt., okr., fara a pš. Děčín; 29 d., 141 ob. n. (1890). Ves připomíná se r. 1392. — 7) Ch., (Klum), ves t., hejt., okr. a pš. Dubá, fara Pavlovice; 111 d., 547 ob. n. (1890), fil. kostel sv. Jiří z r. 1739, v době předhusitské farní, 2tř. šk., kamenné lomy. — 8) Ch., osada t. u Smilovic, hejt. Kutná Hora, okr. a pš. Uhlíř. Janovice, fara Úžice; 22 d., 150 ob. č. (1890). — 9) Ch., ves t., hejt. Hořovice, okr. Zbirov, fara a pš. Zvíkovec; 51 d., 268 ob. č. (1890), popl. dvůr, myslivna a opodál popl. dvůr Sádky, obé velkostatku Zvíkovce. Připomíná se tu vladyčí statek, sídlo vládyk z Chlumu. — 10) Ch., ves t., hejt. a okr. Král. Hradec, fara a pš. Všestary; 51 d., 283 ob. č. (1890), fil. kostel Proměnění P., ve XIV. stol. far., 2tř. šk., popl. dvůr. Na býv. samostatném statku seděla pův. rodina z Chlumu, v XVI. stol. Hamzové ze Zábědovic, r. 1607 Václav Záruba z Hustiřan. Později připojen Ch. ke statku Nedělišti. — 11) Ch., ves t. na svahu Hořického Chlumu, hejt. Král. Hradec, okr. a pš. Hořice, fara Chodovice; 56 d., 340 ob. č. (1890). — 12) Ch., ves t., hejt. Chrudim, okr. Hlinsko, fara Krucemburk; 130 d., 894 ob. č. (1890), fil. kostel sv. ap. Petra a Pavla z neznámé doby, r. 1894 zřízeno tu samostatné kaplanství, 3tř. šk., pš., zámeček, pivovar, pila, mlýn. — 13) Ch., osada t. u Polánek, hejt. Chrudim, okr. a pš. Nasevrky^{[red 1]}, fara Bojanov; 13 d., 74 ob. č. (1890), mlýn, pila, myslivna. — 14) Ch., ves t. na potoce Křemži, hejt. a okr. Krumlov, fara a pš. Křemže; 65 d., 567 ob. č. (1890), výroba dřevěného zboží po domácku, popl. dvůr a cihelna Ad. knížete Schwarzenberka, 3 mlýny. Ch. připomíná se r. 1279 a 1315 jako sídlo bratří Jindřicha a Smila, jichž potomci sluli Smilové z Křemže, Chlumové a Dubenští z Chlumu. Od r. 1547 seděli na zdejším samostatném zboží Častolárové z Dlouhé vsi, r. 1668 připojen Ch. ke Krumlovu. — 15) Ch.,^{[red 2]} osada t, hejt. Čes. Lípa, okr. Mimoň, fara Jablonec, pš. Kuří Vody^{[red 3]}; 17 d., 78 ob. n. (1890). Ves tu stála již r. 1225. — 16) Ch., osada t. u Dolů, hejt. Vys. Mýto, okr. Skuteč, fara Rychmburk, pš. Lůže^{[red 4]}; 20 d., 105 ob. č. (1890), mlýn Chlumčice. — 17) Ch., ves t., hejt. Plzeň, okr. a pš. Blovice, f. Seč; 52 d., 290 ob. č. (1890). — 18) Ch., Chlumy, ves t., hejt. Přeštice, okr. Nepomuky, fara a pš. Kvasňovice; 50 d., 298 ob. č. (1890). — 19) Ch., ves t, hejt., okr. a pš. Rakovník, fara Vel. Újezd; 39 d., 270 ob. č. (1890), ložisko kamen. uhlí. Ves tu drželi Chlumkové ze Chlumu a r. 1437 jako manský statek Aleš z Vidhostic. Po válce 30leté ves úplně zpustla a se Všetaty připojena ke Křivoklátu. — 20) Ch., osada u Starcovy Lhoty t., hejt. Sedlčany, okr. Sedlec, fara a pš. Jistebnice; 15 d., 116 ob. č. (1890), popl. dvůr zv. Chlum jest majetek Otakara Nádherného rytíře z Borutína. — 21) Ch., far. osada t. u Křepenic, hejt., okr. a pš. Sedlčany; 43 d., 236 ob. č. (1890), starobylý kostel sv. Václava z r. 1707, ve XIV. stol. farní, 4tř. šk., panský pivovar. Ve XIV. stol. již stávala tu tvrz. Za válek husitských seděli na Ch-u ryt. Beřkovcové z Ostromeče a na Suchdole. R. 1601 koupil jej Ladislav Vratislav z Mitrovic a od té doby zůstal spojen s Nelžejovicemi. — 22) Ch., ves t. na hoře Táboru, hejt. Semily, okr., f. a pš. Lomnice n. P.; 34 d., 179 ob. č. (1890), pout. kostel Proměnění Páně na temeni Tábora, původně z XV. stol., v nyn. podobě r. 1704 od Evy Morzinové vystavěný. — 23) Ch., chybně Chumo, ves t., hejt. Sušice, okr. a pš. Hartmanice, f. Petrovice; 27 d., 19 ob. č., 196 n. (1890), továrna na kovové kapsule k láhvím, mlýn. K alod. statku (102.89 ha) náleží zámek a dvůr; jest majetkem Viléma a Františka Janigových. Původně býval zde jen zemský dvůr a teprve později statek zapsán do desk zemských. R. 1543 držel jej Přibík Chlumský, r. 1588 Jan Markvart z Hrádku, r. 1624 Václ. Karel z Dobrévůdy, r. 1651 Jan Kryštof Chuchelský, r. 1690 Barbora Dohalská z Dohalic, r. 1724 Jan a Barbora Wiedersperkovi z Wiedersperku, r. 1768 Jan Václ. Wiedersperk z Wiedersperku, r. 1806 Jos. Václ. a Marie Ottenfeldovi a ještě t. r. Jan a Marie ze Steinsdorfu, r. 1836 Jos. Spirk, r. 1864 Václ. Prokop (Srv. J. A. Gabriel, Kr. m. Sušice a jeho okolí, Praha, 1868.) — 24) Ch., osada t. u Kaškovic, hejt. a okr. Turnov, f. Jenšovice, pš. Malá Skála ; 6 d., 100 ob. č. (1890). — 25) Ch., far. ves v hejt. ústeckém, viz Chlumec. — 26) Ch., osada t. u Dol. Lomnice, hejt. Kr. Vinohrady, okr. Jílové, f. a pš. Pyšely; 4 d., 24 ob. č. (1890). Alod. statek (95.04 ha), k němuž náleží zámeček, dvůr a cihelna, jest majetkem Alfr. Kirpala v Praze. — 27) Ch., (Kulm), ves t., hejt. a okr. Žlutice, f. Štědré, pš. Manětín; 60 d., 351 ob. n. (1890), fil. kostel sv. Jiljí (ve XIV. a v XV. stol. far.), 1tř. šk., myslivna na kopci Chlumu, po němž ves, dříve Novosedlky zv., přijala jméno. — 28) Ch. Králův, město t., viz Kynšperk. — 29) Ch. Marianský, také jen Chlum, Ch. sv. Máří (Maria-Kulm), městys a proboštství t. na hoře Chlumu, hejt. a okr. Falknov; 120 d., 1 ob. č., 779 n. (1890), slavný pout; kostel Nanebevzetí P. Marie péčí generála křiž. V. Horáka obnovený, 3tř. šk., pš., telegr., stanice Buštěhradské dráhy (Praha–Chomútov–Karl. Vary–Cheb), hnědouhel. doly a krajkářství. Nad. statek (127.7 ha), k němuž náleží dvůr a pivovar, majetek to kláštera křižovnického s červenou hvězdou v Praze; používá ho vždy probošt v Mar. Chlumě. Statek Ch. i okolí náleželo ve středověku Jindř. z Reissengrünu, jehož syn zemřel bezdětek, darovav své statky křižovníkům v Praze. Nedlouho potom výšena osada na městečko, při čemž nadána znakem (vyobr. č. 1911.): V černém štítě na zpodu tři zelené chlumky, nad nimi červená hvězda a výše červ. kříž. Pův. kaple Mariánská, k níž mnoho se putuje, sahá do XIV. stol. Vedle ní pověstný »brloh loupežnický« (Mördergrube), jenž poskytl látku ke známému kusu od Štěpánka vzdělanému, Loupežníci na Chlumu. — 30) Ch. Přední, ves t., hejt. a okr. Sedlčany, f. Technice, pš. Malešov u Sedlčan; 49 d., 304 ob. č. (1890). — 31) Ch. Zadní, ves t., f. Klučenice; 34 d., 218 ob. č. (1890), samota Hradov, někdy panský zámeček. Pův. byly Ch. Přední a Zadní samostatné statky, jež v XVIII. stol. přikoupeny k Zahrádce.

32) Ch., ves na Moravě, hejt. a okr. Boskovice, fara Roubalín, pš. Letovice; 30 d., 183 ob. č. (1890). — 33) Ch., chybně Chum, kopec t. nade vsi Býlavskem v hejt. holešovském, okr. bystřickém. Na vrcholu stával ve středověku ryt. hrad t. jm., rozbořený za válek husitských. Pod ním vystavěl hrabě z Rotalu dvůr nyní zv. »Pod Chlumemí«. (Srv. R. Kašpar, Obraz Moravy v dobách předhistor., »Čas. Vlast. mus. spol. Olom.« II, str. 112.) — 34) Ch., osada t. u Polomu, hejt. Nové Město, okr. Bystřice, f. Sulkovec, pš. Rovečín; 17 d., 109 ob. č. (1890). — 35) Ch., osada t. u Lhotky, hejt. Uher. Hradiště, okr. Napajedla, f. a pš. Malenovice; 21 d., 113 ob. č. (1890). — 36) Ch., far. ves t., hejt. a okr. Třebíč, pš. Červená Lhota; 54 d., 301 ob. č. (1890), kostel sv. Václava, 1tř. šk., mlýny Pavlovský a Drdlův.

Redakční poznámky

Toto jsou redakční poznámky projektu Wikizdroje, které se v původním textu nenacházejí.

1. Nasavrky.
2. Zaniklá vesnice v okrese Česká Lípa na východě bývalého vojenského prostoru Ralsko, kvůli jehož založení zanikla.
3. Dnes Ralsko-Kuřívody.
4. Luže.