Ottův slovník naučný/Chiton

Ottův slovník naučný
Chitin	Chiton	Chitón

Údaje o textu
Titulek:	Chiton
Autor:	Josef Florián Babor
Zdroj:	Ottův slovník naučný: Dvanáctý díl. Praha: J. Otto, 1897. S. 212–213. Dostupné online.
Licence:	PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Chroustnatky

Chiton (vyobr. č. 1906. a 1907.), nejznámější zástupce třídy dvojstranně symmetrických měkkýšů (Amphineura) a řádu štítnatých (Placophora), těla táhlého, s dlouhou svalnatou nohou. Hřbetní strana kryta je pláštěm, jenž nese na povrchu řadu osmi příčných plátků vápenných, jež spolu artikulují, jsouce po stranách zatknuty do přiměřených prohlubin v kůži. Každá destička složena je ze dvou vrstev: zpodní solidní vápenné a svrchní konchyolinové prostoupené různě větvenými kanálky, se zvláštními smyslovými orgány (macraesthety, micraesthety), z nichž některé jsou přeměněny v oči (Moseley, Blumrich). První a poslední z těchto článků ulity jsou tvaru polokruhovitého, ostatní mezi nimi celkem příčně obdélné. Pod skořápkami vyvinut je systém svalstva, jímž se může Ch. úplně svinouti jako beruška. Pokud není plášť kryt těmito skořápkami, je posázen četnými ostny, ježse vyvíjejí nad papillami epitheliálními buď vždy z jedné buňky, nebo jsou výtvorem četných buněk papillových.

Tato stránka potřebuje rozšířit.

Můžete Wikizdrojům pomoci tím, že ji vhodně rozšíříte.
Důvod nebo poznámka: doplnit obrázek
Č. 1906. Chiton: A) Plaxiphora Carpenteri Haddon s hora, ⁴/₁, přir. vel. — B) Chiton sp. ze spoda (dle Cuviera). — C) Leptochiton Belknapi Dall (dle Haddona) s levé strany, ⁴/₁, přir. vel.

Těmto ostnům přičítá se veliký význam i pro vznik skořápek. Noha zaujímá veškerou ventrální plochu od úst až k řiti a je vyvinuta mohutně podobným způsobem jako u Gastropodů. Mezi nohou a volným okrajem pláště vyrůstají četné drobné lupínkovité zpeřené žábry symmetricky seřaděné, jež buď celou délku těchto postranních ryh zaujímají nebo jen na zadní partie po obou stranách řiti jsou omezeny; tyto hluboké štěrbinovité rýhy mezi nohou a pláštěm jsou též sídlem čichových epithelií (osphradium), pročež je považujeme za dutinu plášťovou, i nescházejí tu ovšem ani různé žlázy hlen vylučující. — Ani skořápky ani žábry nemají významu metamerického.

Nervstvo upomíná velmi na nervstvo Aplacophor čili Solenogastrů. Celým tělem táhnou se dva páry podélných pruhů nervových, jež jsou na přídě těla spojeny silnou kommissurou nadjícnovou a nad konečníkem malou kommissurou nadřitní; tyto hlavní součástky nervstva jsou kryty na svém povrchu četnými gangliovými buňkami, pod nimiž probíhají uvnitř svazky vláken nervových. Vnitřní (mediální) pár podélných pruhů ovládá silnou muskulaturu nohy, kdežto postranní (laterální) pár innervuje plášť s příslušnými ústroji; z kommissury nadjícnové vystupují nervy hlavně k ústům směřující. Na místě kommissury podjícnové shledáváme tři tenké spojovací pásky (bukkální, subradurální a labiální), na něž následuje poměrně krátká nezkroucená kommissura viscerální; mezi ventrálními a laterálními podélnými pruhy každé strany jakož i mezi oběma ventrálními napjaty jsou četné příčné jemné anastomosy, čímž celé nervstvo nabývá vzezření řebříckovitého. — Roura zažívací uložena jest podélně. Počíná otvorem na předu břišní strany ve zvláštním oddíle před nohou na způsob hlavy vytvořeném, obdána jsouc dokola t. zv. pyskem a vede v dutinu ústní, na jejíž dně vúsťuje vak radulový. Sem ústí se též dva páry žlaz slinných. Jícen je krátký a přijímá též pár postranných vaků žláznatých. Žaludek široký o stěnách tenkých obklopen jest laloky jaterními. Střevo je dle druhů různé délky a po případě silně stočeno; konečník přímý přechází na břišní straně v terminální řiť. Uvedené poměry střevní nemají nikterak významu spirálního asymmetrického otočení útrob kol podélné osy tělní, jako u vyšších Gastropodů, nýbrž ch-i udrželi si úplně původní souměrnost. — Srdce zaujímá střední polohu v zadní partii těla na straně hřbetní, uloženo jsouc v rozsáhlém vaku perikardiálním; tvořeno jest jednou střední komorou a dvěma postranními předsíněmi. — Výměšné orgány jsou vyvinuty ve formě párovitého nephridia uloženého po stranách těla pod nástěnným peritonaeem těsně při muskulatuře tělní; podobají se dosti velikým podélným vakům s četnými drobnými, slepými vychlípkami a s třemi hlavními rameny, z nichž nejdelší směřuje do předu, obě kratší do zadu; každé nephridium ústí zvláštním vývodem do perikardu a zvláštním krátkým vývodem na venek. — Pohlaví jsou ch-i odděleného; nepárová gonada leží dorsálně mezi aortou a střevem, je velmi rozložita a ústí se párovitými vývody na venek před otvory ledvin. — Rýhování vajíčka je úplné a vede k typické invaginační gastrule; blastoporus se neuzavírá, nýbrž posunuje k přednímu pólu embrya směrem k obrvené plošce, pod niž vstupuje (velum a prostoma). Mesoblast se tvoří poblíže blastoporu v podobě dvou váčků vychlípených z hypoblastu. Na přídě plochy břišní tvoří se z epiblastu velikou vychlípeninou žláza nožní, jež se v dalším vývoji úplně ztrácí.

Tato stránka potřebuje rozšířit.

Můžete Wikizdrojům pomoci tím, že ji vhodně rozšíříte.
Důvod nebo poznámka: doplnit obrázek
Č. 1907. První (A), pátý (B) a osmý (C) článek skořápky Chitona Wosnessenki shora (a) a zdola (b), dle Middendorfa.

Pruhy nervové vznikají jako podélné ztluštěniny epiblastu dosti povrchně uložené.

Ch-i jsou zvířata veskrze mořská, plíživá, nehrubě čilá, téměř vesměs býložravá; žijí nejvíce v pásmu pobřežním, ale přicházejí i v dosti značných hloubkách (až 4000 m). Oplození děje se nejspíše vpuštěním spermatu do vody (nemajíť pářících orgánů); četná vajíčka spojují v hromádkovité útvary slizem; larva žije po nějaký čas pelagicky vyvinuvši se v plášťové dutině samičky. O definitivní její přeměně v dospělého živočicha dosud mnoho jistého známo není. — Je popsáno dosud přes 300 recentních druhů sestavených v 6 čeledí (Lepidopleuridae, Ischnochitonidae, Mopaliidae, Acanthochitonidae, Cryptoplacidae, Chitonidae) asi o 40 rodech. Rozšířeni jsou kosmopoliticky s převahou v mírných zónách. — Geologicky jsou vysokého stáří; vyskytujíť se již ve zpodním siluru a táhnou se, ač celkem dosti nečetně zastoupeni, všemi útvary; druhy zkamenělé jeví se s žijícími docela zblízka příbuzny. Bbr.