Ottův slovník naučný/Cellulosa

Ottův slovník naučný
Celluloid	Cellulosa	Celman

Údaje o textu
Titulek:	Cellulosa
Autor:	Bohuslav Raýman
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Pátý díl. Praha : J. Otto, 1892. S. 272. Dostupné online.
Licence:	PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Celulóza

Cellulosa, také buničina zvaná, nalézá se ve tkanivech vyšších bylin a skoro vždy též ve tkáni bylin nižších. Processy životnými jest c. po případě ovšem valně zmodifikována, a soudíme-li z obdoby se škrobem, jí příbuzným, chápeme, že změny její pathologické mohou býti velmi hluboké. Tvoříc stěnu buněčnou jest c. jevištěm ustavičných chemických a fysikálných reakcí, které jí procházejí, i jest tudíž v každém okamžiku prostoupena i jinými látkami rostlinnými ba i minerálnými. Vznik její v bylině z kysličníka uhličitého a vody vzduchové jest pravdě podoben. C. jest jediná z látek, která vzdoruje všem obyčejným i nejúčinnějším rozpustidlům; vlastnosti té používají chemikové, když si ji připravují. Ostatní látky, kteréž c-su sprovázejí ve tkáni bylinné, rozrušují továrníci, vaříce tkaň pod tlakem s louhy žíravými a nejlépe s kyselým siřičitanem vápenatým. Na vlastnosti té zakládá se tovární úprava c-sy (sulfitcellulosy), kdež dříví vaří se v kotlích velikých, všestranně uzavřených, s roztokem kyselého siřičitanu vápenatého, i vzniká tu ze dříví c. bílá, výhodná k fabrikaci papíru, a zbývají louhy tmavé, kteréž zbytky dřevné obsahují. C. rozpouští se v laboratoři chemika v ammoniakálném roztoku mědnatém (Schweizerovo činidlo), v přírodě rozpouští činnost jistých mikrobů tuto nerozpustnou látku, i vzniká z ní přechodem bezpochyby nějaký cukr, ale pak plyn bahenní, vodík a je-li síra přítomna v nějakém sloučenství, i sírovodík. Zahříváme-li c-su za nepřístupu vzduchu, vzniká líh dřevný (v. t.), octová kyselina, aceton a kreosoty i jiné fenoly. Kyselina sírová přeměňuje c-su ponenáhlu (viz Pergamen umělý, zvaný vegetabilný), až konečně za jistých okolností vzniká cukr hroznový. (Na té okolnosti zakládá se úprava líhů ze dříví.) Vedlé cukru hroznového vzniká z některých c-os i arabinosa, z čehož plyne, že c. jest rodem sloučenin chemických a nižádné individuum formulí vyjádřené. Působením kyseliny dusičné mění se c. v nitrocellulosu, která jest základem střelné bavlny a bezdýmných prachů i kollodia. Někteří (C. Schmidt i Ambronn) mají za to, že c. je též v krunýřích a svazech měkkýšů, hmyzu a j. Rn.