Ottův slovník naučný/Cabanis

Ottův slovník naučný
Cabanel	Cabanis	Cabannas

Údaje o textu
Titulek:	Cabanis
Autor:	František Drtina, neuveden
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Pátý díl. Praha : J. Otto, 1892. S. 4. Dostupné online.
Licence:	PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Cabanis
Související články ve Wikipedii: Pierre Jean Georges Cabanis, Jean Louis Cabanis

Cabanis [kab-] 1) C. Pierre Jean Georges, lékař a filosof franc. (* 1757 v Cosnacu — † 1808 v Meulanu). Studoval v Paříži filosofii a po návratě svém z Varšavy r. 1775 medicinu, nezanedbávaje studia klassického, jak jeho překlad Iliady dokazuje. Byl horlivým stoupencem Mirabeauovým, jemuž sbíral materiál k jeho řečem o vychování; r. 1794 stal se professorem na klinice pařížské, a r. 1795 členem rady pěti set a senátu. Spisy jeho lékařské, jako: Du degré de certitude de la médicine (1797); Coup d'oeil sur les révolutions et la réforme de la médicine (1804) a j. jsou menší důležitosti. Slavného jména nabyl svými pracemi filosofickými. — C. byl stoupencem sensualistické nauky Condillacovy a vůdcem oné větve školy jeho, která se zove fysiologickou, kdežto v čele ideologické stál Destut de Tracy. Psychologickou nauku svou uložil ve spise Rapports du physique et du moral (v Mém. de la V. classe de l'Inst, 1798—1802, o sobě 1812), ve kterém líčí vznik stavů duševních a naprostou jejich závislost na organisaci tělesné. C-ovi ani počátek není faktem prvotným, nýbrž vyvozuje jej z pojmu původnějšího — organisace vůbec, jež v nejširším smysle jest podrobena nesčetným vlivům vnějším i vnitřním. Z vnitřních příčin vznikají jevy instinktivné, u živoků převládající, kdežto jevy intellektuálné původ mají v příčinách vnějších — počátcích. Mozek jest orgán, jímž počátek přeměňuje se v myšlénku, podobně jako žaludek spodobuje přijatou potravu. Různost povahy duševní děcka, mladíka, muže i starce vysvětluje ze změn tělesných. Mistrně popisuje vývoj pohlavní, jemné rozdíly duševní u různých pohlaví již v dětství se jevící, různý obor působnosti a zaměstnání muže i ženy. I nemoci mají veliký dosah v povahu duševní, a zvláště potrava značně působí. C. jest přívržencem potravy živočišné a dovozuje, že národové masem se živící vynikali nad kmeny byliny pojídající. Práci ruční vřele doporoučí, jež i ducha bystří a občerstvuje. Velkého významu pro povahu duševní jest posléze i podnebí. C. však nepopírá vlivu, jež mohou míti naopak stavy duševní na povahu tělesnou. Tak zvláště práce rozumová, vášeň, náruživost způsobují často podstatné změny v orgánech tělesných. C. jevy tyto vysvětluje jako působení mozku v orgány podřízené. Takto duševnost vlastně zcela mizí jsouc jen zvláštní funkcí úkonů fysických. Dílo C-ovo jest dosud bohatým nalezištěm pozoruhodných fakt, avšak theorie jeho jsou namnoze zastaralé a duch celkem pronikající jest materialistický. Přes to však C. nedovedl úplně zříci se vyššího principu samočinného, duševního, jenž podmiňuje a umožňuje jevy fysické. V listě, jejž tři léta před smrtí Faurielovi napsal (Lettre sur les causes premières, uveř. Bérard r. 1824), vyznává, že třeba připustiti životný princip všeho pohybu, vládnoucí svrchovaným rozumem a neomezenou vůlí. C-ův názor světový končí se v jakémsi neurčitém animismu neboli stoickém pantheismu. Proto netřeba se smrti báti, v životě pak možno si zachovati pevnou důvěru, že v konání ctnosti jest záruka pravé a trvalé blaženosti. — Nejlepší vydání spisu Rapports a uvedeného listu obstaral L. Peisse (Paříž, 1844). Dna.

2) C. Jean Louis, něm. ornitholog (* 1816 v Berlíně), studoval na berlínské universitě, v l. 1839—41 cestoval po jižní Karolině za účelem přírodovědeckým. Po návratu stal se kustodem ornithologického oddělení zoologického musea berlínského. C. má značné zásluhy na poli ornithologie, zejména vzhledem k soustavě ptáků. Důležity jsou v tom ohledu jeho Ornithologische Notizen (Archiv f. Naturgeschichte, 1847) a Museum Heineanum (Halberstadt, 1851—64, 4 sv.). Zpracoval také vědecky některé důležité sbírky ptáků, jež nashromážděny byly od různých cestovatelů. R. 1853 založil Journal für Ornithologie a r. 1868 německou ornithologickou společnost, jejíž jest generálním sekretářem.