Ottův slovník naučný/Bystré

Ottův slovník naučný
Bystrc	Bystré	Bystřec

Údaje o textu
Titulek:	Bystré
Autor:	August Sedláček, neuveden
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Čtvrtý díl. Praha : J. Otto, 1891. S. 1009. Národní knihovna České republiky
Licence:	PD old 70 PD anon 70
Heslo ve Wikipedii: Bystré
Související články ve Wikipedii: Bystré (Mochtín), Bystré (okres Hradec Králové), Bystré (okres Rychnov nad Kněžnou), Bystré (okres Svitavy), Bystré (Stárkov)

Č. 760, Znak městečka Bystrého

Bystré: 1) B. viz Bystrá. — 2) B. viz Bystrc. — 3) B. (něm. Wüstrei), ves v Čechách, hejtm. Broumov, okres Police (7 km jihozáp.), býv. panství, fara a pošta Starkov^{[red 1]}, škola; 123 d., 42 čes., 777 ob. něm. (1880). — Někdy hrad, který stával mezi touto vsí a Starkovem na lesnaté hoře nad Zadním mlýnem Starkovským. B. patříválo k panství Skalskému. Jak se zdá, jmenoval se hrad tento Belver a zbořen jest roku 1447, když Matěj mladší Salava z Lípy činil odtud zádavy do Slezska. Pustý hrad bystrský zůstal i potom při Skalách (v. t.). Po hradě nyní není již ani památky. Sčk. — 4) B. (něm. Bystrau), městečko v Čechách (11 km jihových. od Poličky), při hranicích mor., se 313 d., 2066 čes., 8 něm. obyv. (1890), v hejtm. a okr. poličském, býv. panství svojanovské, krásný kostel sv. Jana Křtit. r. 1722 nově vystavěný, s věží, původně velmi starý, uvádí se již r. 1350 mezi farami zdejšího okolí, uprostřed kostela hrobka majetníků statku bysterského; fara, která stojí naproti kostelu, vystavěna r. 1690 od hrab. Kateřiny z Martinic roz. z Bukůvky a na jejím průčelí zasazeny jsou erby pánů z Martinic a Bukůvky s letopočtem 1692; městská radnice, již městu darovali hrab. z Hohenembsu, 5tř. škola, která stojí na místě bývalého hřbitova, pošta pila, čtvrt hodiny na východ od města hospodářský dvůr Ratina a bystrský zámek Frišberk (něm. Frischberg) ze XVI. st., v němž se nachází sbírka pěkných obrazů (viz: W. Schaffer, Sammlung der Gemälde im Schlosse Frischberg, Vídeň, 1881). B. na město vysazeno a znakem nadáno (ve XIV. stol.) od majitelů panství Svojanova, kterýžto představuje: Na červeném štítě lovec v modrém kabátě, dorážeje kopím na medvěda na pokraji lesa se vypínajícího (vyobr. č. 760.). — Dějiny. B. patřilo ode dávna k panství svojanovskému. R. 1504 obdrželi Bystrští svobodu, aby mohli cizí lidi přijímati, a odpuštěny jim některé platy, r. 1507 dostalo se jim cel a mýt. Když panství r. 1549 rozděleno, dostalo se B. s mnohými vesnicemi Janovi Žehušickému z Nestajova, kterýž tvrz (nynější zámek) založil. Po něm († 1564) dědil B. bratr jeho Hertvík († 1579), spolu i pán na Svojanově. Skrze dceru jeho Bohunku († 1583) dostal se v držení B-ho manžel její Jan Bezdružický z Kolovrat, maje je jako díl svůj po opětném rozdělení Svojanovska. Týž pán byl laskav na poddané své a zemřel r. 1604. Při dělení synů jeho dostalo se B. synu jeho Vilémovi Jindřichovi, jehož manž. Johanka ze Sloupna zle s poddanými nakládala, ale i Vilém Jindřich byl takový a způsobil r. 1620 proti sobě povstání. Umíraje († 1642) odkázal B. strýci svému Oldřichovi Františkovi Libšteinskému z Kolovrat, jenž Bystrským znamenité úlevy v tom činil, v čemž jim předchůdce jeho byl ubližoval († 1650). Po něm dědila manželka jeho Lucie Otilie a po této bratr její Jiří Adam hrabě Borita z Martinic († 1651). Ten vymohl Bystrským všelijaké nové svobody (trhy). Vdova po něm, Johanka de Gonzaga, prodala B. r. 1652 Maximiliánovi Valentinovi hrab. z Martinic († 1677), jenž byl také šetrným k poddaným. V držení B-ho následovala po něm vdova Anna Kateřina Bořkova z Bukůvky († 1685) a pak synové a dcery její. Od těchto koupil B. (1686) Jan Pavel z Walderode, muž nevlídný († 1694). Později nabyl B-ho kníže z Liechtenšteina, ale postoupil je (1710) směnou za zemi Vaduckou (neb nyn. knížectví Liechtenšteinské) Jakubovi Hanibalovi z Hohenembsu (1730), jenž je učinil statkem nápadním rodu svého a sem všechny rodinné znamenitosti přenesl. Když potomstvo jeho r. 1868 vymřelo, uvázal se v B. podlé úmluv jistých (1762) i právem odúmrtním J. V. císař František Josef. (Popis B-ho v »Pam. arch.«, I., str. 353.) Sčk. — 5) B., Bystrá, ves t., hejtm., okr. a pošta Klatovy (9 km jihových.), býv. panství Češtin Nový, fara Zdebořice, 2 školy; 29 d., 194 ob. čes. (1880). — 6) B., Bystrá, ves t., hejtm. a okr. Ledeč (12 km jihových.), býv. panství fara a pošta Lipnice; 12 d., 80 obyv. čes. (1880). — 7) B., farní ves t., hejtm., okr. a pošta N. Město n. M. (8 km jihových.), býv. panství Opočno, kostel sv. Bartoloměje (již ve XIV. stol.), 2tř. škola, mlýn, 97 d., 507 ob. čes. (1880). Výroba bavlněných látek všeho druhu. Pískové lomy. — Pod B-rým, kde dosud zbytek věže stojí, říká se »Na kostelišti«; tam ve XIV. stol. stál farní kostel, a fara byla někde v Zákraví. Náboženská sekta »Balcariáni« (tak zvaní dle svého kazatele Balcara) a »česká, svobodná církev« se zovoucí má zde své střediště a modlitebnu. (Viz »Pam. arch.«, díl II., str. 213—214.) red.

Redakční poznámky

Toto jsou redakční poznámky projektu Wikizdroje, které se v původním textu nenacházejí.

1. Dnes Stárkov.