Ottův slovník naučný/Bursa

Ottův slovník naučný
Bursa (město)	Bursa	Bursa copulatrix

Údaje o textu
Titulek:	Bursa
Autor:	Karel Petr Kheil
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Čtvrtý díl. Praha : J. Otto, 1891. S. 967–969. Dostupné online.
Licence:	PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Burza

Bursa jest v novější době nejdůležitějším shromaždištěm kupovačů, prodavačův a jejich prostředkovatelů. Na b-se scházejí se obchodníci, továrníci, speditoři, pojišťovatelé, vlastníci lodí, plavci, dohodci (sensálové), jednatelé a j., by o obchodech jednali a obchody uzavírali. Přicházejíce na b-su navštěvovatelé její vyměňují názory o záležitostech obchodních, ano i o událostech politických, pokud mohou působiti na zájmy obchodnictva a průmyslnictva; tím vytvořuje se jakési smýšlení, jež ovládá kruhy bursovní, a v němž zračí se povšechná situace trhu, podlé níž pak jednotlivec seznav smýšlení neboli tendenci bursovní může opatřiti svoje jednání obchodní. B-su v nějakém místě lze tedy pokládati za středisko a srdce všeho obchodu. Takové schůze kupců, směnárníků, povozníků, pojišťovatelův a j. zajisté již za starodávna odbývaly se ve větších městech obchodních. Jen že schůzky ty původně byly nahodilé, bez ladu a skladu. Avšak znenáhla staly se zvykem, z nich vytvořily se řády (spolky) a vyvinuly se při nich obyčeje (zvyklosti, usance).

Slovo b. vyskytlo se teprve v XVI. stol. a má svůj původ v Bruggách; odvozujeť se od znaku rodiny van der Beurs, před jejímž domem odbývali italští kupci své schůzky. Jiní odvozují je z řec. βορσα = měšec, nebo ze stř. lat. bursa = schůzka. V Paříži již r. 1304 byla b., jež konala se u mostu Pont au change (tehdy le Grand pont); později byla ve velkém dvoře justičního paláce, pak v ulici Quincampoix, po té na Vendômském náměstí, potom v hôtelu de Soissons r. 1720, kdež byla zavřena z rozkazu státní rady. Ale již r. 1724 opět zákonně zřízena, a místem, kde se má scházeti, ustanoven hôtel de Nevers (později císařská bibliotéka), v kteréžto budově nalézaly se též kontroly Kompanie indické a v níž kdysi Law založil královskou banku. Zde nacházela se b. do r. 1793, kdy opět byla zavřena, ale r. 1795 v Louvru zase otevřena; mezi tím časem uzavíraly se znamenité obchody bursovní v Palais-Royal. Počátkem roku 1796 zahajena v kostele Petites-Pères, r. 1807 přeložena do Palais-Royal, r. 1818 do pozdější budovy obchodní komory, až konečně 6. list. 1826 umístěna v nynějším svém velikolepém a nádherném paláci (Palais de la bourse). — V Hamburce konána b. již r. 1558, avšak toliko na svobodném místě železnou mříží opatřeném. Nynější budova bursovní vystavěna byla v l. 1838—41. — Královská b. (Royal Exchange) v Londýně, pro odbyt zboží a směnek určená, byla r. 1566 od Tomáše Greshama vlastním nákladem vystavěna; po požáru r. 1666 postavena nová budova, která však r. 1838 opět lehla popelem. Místo její zaujala nynější budova, v níž také Lloyd má své sídlo. V Londýně jest zvláštní b. pro cenné papíry domácí (Stock-Exchange), pro cenné papíry cizí (Foreign Stock-Exchange), pro obilí (Corn-Exchange) a pro uhlí (Coal-Exchange).

V Rakousku zákonná ustanovení o b-se ve Vídni z r. 1761, zejména pak patent o bursovnictví ze srpna 1771 zrušena byla cís. patentem ze dne 11. čce 1854, jímž vydán byl nový zákon pro b-su vídeňskou, nabyvší platnosti dnem 1. ledna 1855. V zemích na říšské radě ve Vídni zastoupených upraveno jest bursovnictví zákonem o organisaci burs ze dne 1. dubna 1875, obsahující 21 paragrafů. Podlé tohoto zákona povoluje zřizování burs ministerstvo financí a obchodu vyslechnuvši obchodní komory. B-sy mají samostatnou správu, ale pod státním dohledem. Pokoutní b-sy jsou zakázány a účastenství na nich tresce politický úřad první stolice pokutou 100 zl. nebo vězením od 1 do 14 dnů. Každá b. musí míti svůj statut, jejž schvaluje finanční a obchodní ministerstvo; stanovy tyto musí obsahovati ustanovení o objemu činnosti bursovní, právech a povinnostech členův a navštěvovatelů, vydržování, správě a orgánech b-sy a narovnávání a rozhodování rozepří vzešlých z operací bursovních. Správě bursovní přísluší vydávati předpisy k upravení obchodu na b-se. Při každé b-se zřídí se bursovní kommissař, jenž bdí nad tím, aby se zachovávaly všechny předpisy a zákony; ustanovuje ho ministr financí po shodě s ministrem obchodu. Podlé § 8. mají členové správy bursovní po skončené b-se úředně pod dohledem kommissaře vyhledati kursy (ceny) věcí na b-se odbytých, podlé jednání od sensálů obchodních po čas bursovní uzavřených a podlé dat, o nichž sensálové u vykonávání svého úřadu vědomosti nabyli. Úřední list bursovní (seznam cen) budiž bez prodlení správou bursovní vůbec ve známost uveden. Správě náleží ustanovovati lhůty likvidační a způsob, jak se mají operace bursovní likvidovat, t. j. vypořádati (§ 10.). Za jednání bursovní pokládají se obchody, které se u veřejné místnosti bursovní v čas k tomu ustanovený učiní o věci, ve kterýchž jest dovoleno na té b se obchod vésti (§ 12.). Jednání bursovní pokládají se za jednání obchodní (§ 14.). Vedlé toho platí zvláštní pro každou b-su pořízená pravidla, bursovní statut neboli řád řečený, jenž pro vídeňskou b-su dán, jest opravený dne 19. srpna 1888.

V Praze pociťovala se potřeba b-sy již za dob císařovny Marie Terezie, kteráž také ke zřízení jejímu svolila; avšak povolení toho tenkrát nebylo užito V l. 1810 a 1818 gremium pražského obchodnictva ve spolku s velkokupci a továrníky zemskými žádalo u vlády za povolení ke zřízení b-sy; k vybídnutí pražského bankéře Lämela byly žádosti tyto r. 1828 obnoveny, však opět marně. Když r. 1850 založena byla obchodní komora v Praze, týž Lämel (r. 1851) opět poukázal k potřebě b-sy. Zvláště ukázal ku vzmáhající se poptávce po cizích směnkách (devisách), ježto se myslilo, že pak cizí zasilatelé zboží na pražské své zákazníky bezprostředně budou vydávati směnky (trassovati) a tím remboursy (úhrady) prostřednictvím Vídně a jiných míst přestanou a náklady provisní tím se uspoří. Nicméně záležitost tato protahovala se rok od roku, až teprve 15. dubna 1871 otevřena byla pražská b. Mezi tou dobou 20 let obchodní komora několikráte na zřízení b-sy si vzpomněla, ano v listopadu 1855 člen komory Seutter podal pilný návrh, o němž radily se nekonečné kommisse, aniž věc byla pokročila. I pokusila se pražská tržnice průmyslu a plodin založiti b-su pro obilí, která zahájena byla 19. listop. 1861, avšak po roce zanikla, poněvadž zakladatelka sama do peněžných nesnází upadla a přestala platiti. Po tomto nezdaru sama obchodní komora ostýchala se v záležitosti té učiniti rozhodný začátek poukazujíc r. 1863 na stísněnost tehdejších poměrův obchodních, zvláště na krisi průmyslu bavlnářského za války americké. Třebať něco bylo pravdy v těchto nářcích, upříti nelze, že tolikéž bylo schválnosti. Závislost Prahy na Vídni v oekonomickém i finančním ohledě byla a měla zůstati důležitým článkem soustavy centralistické. Avšak potřeba b-sy v Praze byla vždy naléhavější. R. 1867 utvořil se samostatný komitét k založení b-sy a snaha jeho po více než tříletém namáhání stala se skutkem. Od r. 1871 jest v Praze samostatná b., která se řídí bursovním řádem ze dne 2. pros. 1875, a jejíž důležitost, třebať nebyla b-sou světovou, bude tím větší, čím více zmohutní samospráva ve všech oborech veřejné činnosti, čím více zvelebí se hmotné zdroje přirozeného bohatství království českého. Doložiti sluší, že konají se přípravy, by pro plodiny zemské založila se v Praze samostatná b. obilní. V některých městech (na př. v Praze) bývají b-sy peněžní a pro cenné papíry spojeny s b-sou pro zboží (na pražské b-se učiněn pokus s obchodem se zbožím, avšak pro nezdar opět od něho upuštěno); v jiných, zejména velkých městech (na př. v Londýně, Paříži, New Yorku) bývají od sebe odděleny.

Organisace b-sy a jednání obchodní na ní upravuje se povolanými orgány, pravidly a řády bursovními. Rozumí se, že při jednotlivých odvětvích obchodních rozhodují také zvyklosti obchodní. Bursovní obchody týkají se zboží, jež se má dodati bud’ ihned (kassovní obchod), anebo teprve o určité lhůtě (lhůtní, terminový neboli dodávkový obchod). Obchody na dodávku bývají hlavně předmětem spekulace, jejíž úloha zakládá se v tom, aby pravděpodobným odhadem budoucích poměrů tržních co možná přiměřeně co do času rozvrhla a řídila přívoz zboží. Tu musíme rozeznávati zboží, jehož výroba podrobena je přirozenému občasí a závisí na nezměrných činitelích přírodních, a zboží, jež vyrábí se stále, a to ve množství, jež přizpůsobuje se poptávce. Rozumí se, že zboží zejména prvního druhu (na př. obilí, cukr a p.) hodí se za předmět spekulace. Spekulant — jednotlivec arci jde za svým soukromohospodářským zájmem snaže se, by levně nakoupil a dráže prodal. Při cenných papírech spekulace k tomu přihlíží, které konujunktury přítomné působí nebo které okolnosti budoucí mohou působiti jednak na vnitřní hodnotu, jednak na výnosnost toho onoho cenného papíru. Stoupá-li diskontová míra, klesá kurs státních papírů s určitým úrokem a naopak. Očekává-li se válka, klesají státní papíry válčící moci jednak ze strachu, že utrpí její solvence, jednak z důvodu, že lze snad očekávati novou výpůjčku výše zúročenou. Úvěr nějakého státu především působí na kurs jeho dlužných úpisů. Proto říkává se, že kurs státních papírů je barometrem úvěru toho státu, a nezřídka předpovídá se z kursů státních papírů vládám těch států jejich k životu způsobilost a síla. Kdož kapitály svoje ukládají v cenných papírech, aby z nich úroky brali, obyčejně kupují při nízkých kursech a prodávají. když neočekávají dalšího stoupání kursův, a to jedno i druhé za hotové placení. Spekulanti na stoupání a klesání kursů, t. zv. ažiotéři, většinou zabývají se obchodem terminovým (lhůtním, na dodávku). Jedni kupují za dnešní kurs zavazujíce se, že za určitou dobu (primo, prvního v měsíci, medio, 15. nebo ultimo, posledního) papíry za týž kurs převezmou, a nadějíce se, že zatím kursu přiskočí, a oni pak papíry se ziskem prodají (ve Francii: haussiers, v Anglii a Americe: bulls). Druzí prodávají za dnešní kurs zavazujíce se, že za určitou dobu ty ony papíry za týž kurs dodají, a nadějíce se, že do té doby kursu spadne a oni pak papíry levněji koupí, by je dráže dodali (ve Francii: baissier, contremineurs, v Anglii a Americe: bears). Často vedlé skutečných koupí a prodejů na b-sách uzavírají se obchody differenční neboli rozdílové. Kdosi (A) koupí cenný papír, aniž jej skutečně chce převzíti od druhého (B), který toho papíru skutečně ani nemá. Je-li kurs neboli cena v den dodávky vyšší, než byl v den učiněné smlouvy, vyplatí prodavatel (B) kupovateli (A) differenci (rozdíl); v opačném případě vyplatí differenci kupovatel prodavateli. (Viz Ažiotáže.) Bursovní obchody s cennými papíry jsou velmi rozmanity a složity co do podmínek, za jakými mají se dodati a přejmouti. Rozeznáváme koupě na určitou dodávku, na denní dodávku, prodej na opověď, obchody prémiové, a to prémiový obchod jednoduchý (s prémií přední a zadní neboli opovědnou), prémiový obchod dvojitý, obchod na kolik ještě neboli na více (Nochgeschaft), stelláže (trhy stanovené, trhy s volbou mezi stanovenými neboli vymezenými kursy), prémiový obchod dvoustranný, obchody prolongační neboli výručné s reportem (výručným) nebo deportem (půjčovným), obchody lombardové (zástavní, záložní, depôtní) a j. Viz Cenné papíry.

Značné náklady na zřizování a vydržování burs opatřují se obyčejně příspěvky účastníkův a vstupným navštěvovatelů. Členové b-sy ze svého středu volívají výbor (radu, komoru, kommissi) bursovní, který korporaci zastupuje podlé pravidel a práv jemu vyměřených bursovními stanovami (řádem, zákonem). Po ukončené b-se přísežní dohodcové ohlašují u bursovního výboru (rady, kommisse, komory) ceny (kursy), za něž zboží (cenné papíry) bylo nabízeno a hledáno, a za které obchody se uzavíraly. Z těchto cen (kursů) vyšetří se ceny průměrné, které zaznamenávají se v lístku kursovním (měnném neboli bursovním). V novinách čítáme denně bursovní zprávy, t. j. vylíčení celého průběhu obchodního na b-se. Ze zpráv těchto dovídáme se, které okolnosti působily na stoupání nebo klesání cen (kursů), které pověsti kolovaly na b-se o jednotlivých firmách, o zdaru nebo nezdaru toho neb onoho podniku, o přívozu nebo vývozu, o zásobách některého zboží, zkrátka o všem, co obecnost obchodnickou nebo kupce jednotlivce může zajímati. Ve zprávách o b-se pro cenné papíry činívá se někdy zmínka o parketu (ve Vídni mu říkají Schranken); tím rozumí se místo na b-se se výhradně dohodcům vyhrazené, ve kterém se společně scházejí, by zakázky jim před b-sou nebo mezi b-sou dané mezi sebou vyřídili. Kulissou (Coulisse) nazývá se společenství bursovních agentův a spekulantů. Kh.