Ottův slovník naučný/Bubeneč

Ottův slovník naučný
Buben (technika)	Bubeneč	Búbí

Údaje o textu
Titulek:	Bubeneč
Autor:	František Vacek
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Čtvrtý díl. Praha : J. Otto, 1891 S. 823. Dostupné online.
Licence:	PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Bubeneč

Bubeneč, ves a předměstí pražské v okrese smíchovském, letní bydliště Pražanů v sousedství Král. Obory. Jest sídlem c. k. polic. kommissařství, poštov. úřadu, stanicí dráhy státní; 96 d., 1510 čes., 188 něm. obyv. (1890), 3tř. obec. škola. Ku kostelu sv. Gottharda patronátu zemsk. výboru přifařena sedmá čásť města Prahy (Holešovice a Bubny). Velké závody: továrna na strojní papír v Císař. mlýně, továrna na aetherické oleje, mechan. tkalcovna, továrna na umělé hnojivo (fosfat), parní cihelna za Bruskou branou. — Před r. 1848 náležel B. ke statkům nejv. purkrabí, mimo zvláštní deskový statek Jana Schlöchta z Heraltic. Okolí B-nče obydleno bylo v době předhistorické, jak svědčí časté nálezy nádob hliněných, nástrojů kostěných, památek bronzových a tavicích pecí. Starší název osady: Ovnec nebo Ovenec (staroslov. ov = beran) ukazuje na vznik její z ovčince knížecího. Vzhledem ke druhému Ovenci v místech nynější Troje slul B. Ovencem předním. Lid jmenoval jej Vovencem, Němci pražští Vovenčem, Vobenčem, Pobenčem (XVI. stol.), Bubenčem, až pak vůbec B. říkati se počalo (XVII. stol.). Ku vzdělání pozemků vznikly tu dva dvory, z nichž jeden (nyn. villa č. p 1.) držely ode dávna jeptišky kláštera sv.-jiřského (1228), druhý (č. p. 6.) přidán byl ke statkům nejvyš. purkrabství. R. 1313 nejprve připomíná se v B-nči farní kostel. Král Jan postoupil r. 1320 dvůr purkrabský, podací kostelní, chalupníky a rybáře v B-nči proboštovi a kapitole u sv. Víta. O sto let později zmocnili se zboží toho Pražané a osazovali faru kněžími pod obojí. Když r. 1547 trestán byl odpor stavů českých proti Ferdinandovi I., propadla obec Starého města pražského i dvůr kmetcí v Ovenci, který prodán byl potom měšťanu malostranskému Vítovi Lišovskému z Průchodu a zapsán za dědičný statek jeho v deskách zemských r. 1550. Ke dvoru jeptišek sv.-jiřských náležel mlýn, nyní Císařský zvaný, až prodaly jej r. 1395. Dvůr zastavily měšťanu pražskému Jakubovi z Ovence s poč. XV. stol. Císař Sigmund zapsal jej r. 1437 za věrné služby Vaňkovi Larvě z Ovence ve 100 kopách grošův. Od nástupců Larvových získali jej trhem majitelé druhého dvora a deskového statku v B-nči. Z těch nejznámější jest Jos. Ign. Buček, rytíř z Heraltic, zakladatel sadů »ve struhách« u Císařského mlýna. R. 1562 napočetlo se v B-nči 22 stavení. Po reformaci katolické přifařen kostel sv. Gottharda k P. Marii před Týnem, potom r. 1702 k Liboci ar. 1738 k Bohnicům. R. 1771 zřízeno při něm lokál. kaplanství a r. 1786 proměněno ve faru. Kostel nynější vystavěn roku 1801. Z umělých staveb pozornosti zasluhují: villa Lannova a Hoyermannova. Srovn. Vacek, Král. Obora, B. a VII. čásť města Prahy (1889). Vac.