Broumov (něm. Braunau), okr. město v Čechách na ř. Stěnavě, sídlo okr. hejtm., má (politická obec) 7055 obyv., a sice: 6900 něm., 150 čes. (31. prosince 1890); velkolepý, čtyřpatrový benediktinský klášter na skále nad Stěnavou na počátku předešlého století od Kiliana Dinzenhofera vystavěný, s krásným, bohatě ozdobeným kostelem sv. Václava a Vojtěcha; farní chrám sv. Petra a Pavla z r. 1682; hřbitovní kostel P. Marie, prastará to dřevěná budova; chrám sv. Ducha při špitále: kostel sv. Václava. Jest tu německé gymnasium, divadlo, střelnice, nemocnice, chudobinec, pivovar městský, továrna na olej, na lněné a bavlněné látky a j. v., stanice dr. choceňsko-broumovské, r. 1875 vystavěné. — Dle pověsti byl B. již r. 1171 založen a rozkládal se v nížině podlé Stěnavy. Časté povodně přinutily obyvatelstvo, že opustivši staré sídlo své, založilo novou osadu na nynějším návrší. S počátku sídlil na tvrzi zdejší fojt, jejž dosazovali panovníci čeští. Toto fojtství r. 1266 koupil břevnovský opat Martin za 220 hřiv. stř. (4620 zl.). R. 1322 dal opat Bavor hrádek sešlý přestavěti a proměnil jej klášter; přednostou tohoto stal se probošt podřízený opatu břevnovskému. B. na město povýšen r. 1348 od Karla IV. a obdařen výsadami jako Hradec Kr., Litomyšl, Kladsko. Zdá se, že téhož roku obdrželo město svůj erb (vyobr. č. 700.): stříbrnou, ku pravé straně jdoucí labuť v modrém poli, za jejíž hlavou v levo zlatá hvězda v modrém štítku jest přidána připomínajíc nám znak rodiny Sternberské a potvrzujíc domnění, že B. obdržel znak r. 1348 a že přídavek hvězdový pochází od opata Strachobora ze Šternberka. Péčí opata Předbora město obsazeno. Klášter, jehož mniši o vzdělávání půdy v okolí mají velikých zásluh, r. 1420 spálen. Později vložil sem biskup Vratislav, posádku, proto přitrhl sem Čeněk z Vartenberka a Hynek Krušina z Lichtenberka, kteří v dobrém s posádkou se vyrovnali. Za krále Jiřího z Poděbrad vzal B. v moc svou Fr. z Háje, jenž lid sužoval; avšak vojsko české žoldnéře uherské vypudilo. R. 1493 okršlek broumovský od Čech byl odtržen, ale již za Vladislava navrácen. R. 1689 byl B. franc. paliči vypálen; roku 1779 byl dobyt Prusy; r. 1847 spadl nedaleko odtud povětroň, zvaný broumovský. — Srv. Heinzel, Nachrichten über die Stadt Braunau in Böhmen und deren Umgebung vom Anfänge des XIII. Jahrhunderts bis 1848 (1872). — Okres broumovský má 25.306 obyv., mezi nimiž 24.177 něm., 761 čes. (1880). — Okresní hejtmanství broumovské obsahujíc okresy broumovský a polický má 53.195 obyv., mezi nimiž 39.312 něm., 13.393 čes. (1880).
PD anon 70
Heslo ve Wikipedii: Broumov 