Ottův slovník naučný/Bezděkov

Ottův slovník naučný
Bezděkov (Roudnice)	Bezděkov	Bezděkovec

Údaje o textu
Titulek:	Bezděkov
Autor:	August Sedláček, František Melichar, red., neuveden
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Třetí díl. Praha : J. Otto, 1890. S. 920. Národní knihovna České republiky
Licence:	PD anon 70 PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Bezděkov
Související články ve Wikipedii: Bezděkov (Bor), Bezděkov (Bouzov), Bezděkov (Česká Třebová), Bezděkov (Hradiště), Bezděkov (Chvalšovice), Bezděkov (Krásná Hora), Bezděkov (Loket), Bezděkov (Lukavec), Bezděkov (Nadějkov), Bezděkov (Nové Město na Moravě), Bezděkov (okres Havlíčkův Brod), Bezděkov (okres Klatovy), Bezděkov (okres Pardubice), Bezděkov (okres Rokycany), Bezděkov (Pavlov), Bezděkov (Roudnice nad Labem), Bezděkov (Strakonice), Bezděkov (Švihov), Bezděkov (Toužim), Bezděkov (Trutnov), Bezděkov (Třemešné), Bezděkov (Velká Bíteš), Bezděkov (vojenský újezd Boletice), Bezděkov (Vranov), Bezděkov (Žatec), Bezděkov nad Metují, Bezděkov pod Třemšínem, Bezděkov u Úsova, Dolní Bezděkov (Bratronice), Dolní Bezděkov, Horní Bezděkov (Bojanov), Horní Bezděkov

Bezděkov: 1) B,. ves v Čechách, v hejtm. a okr. benešovském (10 km severových.), býv. dom. Hrádek nad Sázavou, obec, fara Vranov, pošta Benešov, 16 d., 116 ob. č. (1880). red. — 2) B., ves s kostelem (ve XIV. věku farním) a někdejší tvrzí v hejtm. a okr. blatenském, záp. od Blatné, ve farnosti kadovské; škola, 44 d., 283 obyv. (1880). Snad pocházel odtud Ratmír z Bezděkova, jenž se r. 1264 připomíná. Roku 1363 držel B. Bašek (Bavor) z Blatné, později bratři Oldřich († 1412), Litmír a Jan (1381—1400). Díly jejich skoupil po r. 1412 Petr Holkovec ze Zahrady. Od XV. věku seděli tu Řesanští z Kadova (v. t.). Ku konci XVI. věku seděl tu Petr Boubínský z Újezda († 1600), který jej odkázal strýci svému Vladislavovi. Nedlouho potom koupil B. Jan nejstarší Horčice z Prostého († 1616), skrze jehož dceru Salomenu dostal se B. v držení Vratislavů z Mitrovic. Po mateři držela jej napřed dcera Lidmila (1630) a po její smrti dělen mezi dcery ostatní (1639), až pak jedna z nich, Markéta Lažanská, větší část skoupila. Ty držel pak od r. 1661 Jiří Vojtěch Janovský z Janovic, po něm od r. 1679 Maximiliana Františka Vratislavova r. Kocovna z Dobrše, a r. 1682 koupil jej Tomáš Černín hr. z Chuděnic a na Lnářích. Část B-a patřila již od r. 1665 k panství Inářskému. Sčk.

3) B., ves t., v hejtm. blatenském, okr. březnickém (6 km severozáp.), býv. dom. a fara Starý Rožmitál, pošta Rožmitál, škola, 47 d., 313 ob. čes. (1880). Samota »Lejsek«. — 4) B., ves t., v hejtm. a okr. německobrodském (1¼, hod. jihozáp.), býv. dom. Okrouhlice, fara Krásná Hora, pošta Věž, 43 d., 278 ob. čes. (1880). — Samota »Hlavnov«. — 5) B., ves t., hejtm. Sušice, okr. Hartmanice (2 km jihozáp.), bývalé dom. Krušec Horní, fara a pošta Hartmanice, 11 d., 62 ob. něm. (1880). Zde se dobývá dobré vápno. — 6) B. (něm. Põssigkau), ves t., hejtm. Horšův Týn, okres Hostouň (9 km severovýchodozáp.), býv. dom. Horšův Týn, fara Dubec, pošta Bělá, 64 d., 398 obyv. něm. (1880). — 7) B., ves tamže, hejtm. a okr. Chotěboř (4 km vých.), bývalé dom. Štěpánov, fara Libice, pošta Chotěboř, 40 d., 303 obyv. čes. (1880). — 8) B., ves t., hejt. a okr. Chrudim (6 km vých.), bývalé dom. Hrochův Týnec, fara Vejvanovice, pošta Hrochův Týnec, škola, 54 d., 294 obyv. čes. (1880). — Samota »Turin«. Stával zde poplužní dvůr, který r. 1623 Lud. Bezdružickému z Kolovrat konfiskován. — 9) B. (něm. Põsigl), ves t., hejtm. a bývalé dom. Krumlov, okres Chvalšiny (5 km jihozápadně), fara Vítěšovice, pošta Chvalšiny, 7 d., 37 ob. něm. (1880) red.

10) B., ves farní s novým pěkným zámkem v hejtm. a okr. klatovském, 5 km západně od Klatov, pošta Klatovy; škola, 76 d., 542 ob. čes. Na hřbitově pochován jest Kr. Jindřich S p i e s s († 1799), pověstný svými romány, které tu psal, jsa správcem statku bezděkovského. B. připomíná se již r. 1331, kdež byl v držení pánů z Rožmberka. Od r. 1414 vyskytuje se B. v držení Bohuchvalův z Hrádku. Poslední toho rodu, Kateřina, dcera Bohuchvalova, prodala B. r. 1463 Půtovi z Pěžína, který zemřel okolo r. 1496 dědicův řádných nepozůstaviv. B. dostal se potom v držení Půtovi z Ryzemberka a ze Švihova, později připojen jest k Velharticům. Roku 1555 odprodán Viktorinovi Pekovi, měštěnínu klatovskému, který byl předkem Pekův z Římku. R. 1646 postoupen jest B. Jiříkovi Adamovi Boritovi z Martinic. V druhé polovici téhož stol. patřil B. Morzinům, později Bredům. V minulém století seděli tu Küniglové z Ehrenburka. Nyní jej drží Korbové z Weidenheima. Sčk.

11) B., ves t., 162 ob., hejtm. Ledeč, okr., fara a pošta Královice Dolejší (2 km sev.), býv. dom. Královice Hořejší. — 12) B., ves t., hejtm. Chrudim, okres a býv. dom. Nasevrky^{[red 1]} (8 km záp.), fara Bojanov, poš. Seč, 20 d., 157 ob. čes. (1880). — 13) B., ves t., 127 ob., hejtm. Pelhřimov, okr. Pacov (11 km sev.), býv. dom., obec, fara a pošta Lukavec. Někdy zde dolováno na zlato. — 14) B. (něm. Wesigau), ves t., hejt a okr. Planá (10 km jižně), býv. dom. Trpisty, fara Damnov, pošta Planá, 19 d., 108 obyv. něm. (1880). — 15) B. (něm. Bõsig), farní ves t., v hejtm. broumovském, okr. a býv. dom. polickém (3 km již.), expos, chrám sv. Prokopa, škola, pošta Police, 126 d. se 778 ob. ( 1880) čes.; zast. trati chocensko-broumovské. — Ves tato připomíná se již r. 1241. Byl zde dvůr, který držel r. 1440 zeman jménem Petr. R. 1624 vykoupil ves tu opat broumovský Jan Benno od Jindřicha Sladovského. Roku 1729 založil zde opat broumovský Otmar kostel a posvětil jej na jméno sv. Prokopa opata a Vintíře poustevníka. — 16) B., ves t., hejtm. Pardubice, okr. Přelouč (7 km jihových.), býv. dom. Pardubice, fara Lány na důlku, pošta Choltice, škola, 50 d., 402 obyv. čes. (1880). — 17) B., ves t., hejtm. a okr. Přeštice (10 km již.), býv. dom. Poříčí, fara Kbely, pošta Měčín, 8 d., 51 obyv. čes. (1880). — 18) B., ves t., hejtm. Plzeň, okr. Rokycany (10 km na sev.), bývalé dom. a pošta Radnice, fara Horní Stupno, 35 d., 313 obyv. čes. (1880). —19) B., ves t., hejtm. Sedlčany, okr. Sedlec (6.5 km jihozáp.), býv. dom., fara a pošta Nadějkov, 10 domů, 80 obyv. čes. — 20) B. (něm. Besikau), ves t., hejtm., okr. a býv. dom Teplá (7 km již.), fara Vidžín, pošta Toužim, škola, 27 domů, 191 obyv. něm. (1880). — 21) B. (německy Bõsig), ves t., hejtm. a okres Trutnov (6 km severových.), býv. dom. Abršpach, fara Chvaleč, pošta Trutnov, 32 d., 164 ob. něm. (1880). red.

22) B. (něm. Bezdiek), ves s bývalou tvrzí v hejtm. a okrese žateckém; škola, 51 domů, 348 ob. (1880), a sice 326 něm. a 22 čes. Zde seděl v XIV. věku Jindřich z Bezděkova, od něhož koupil B. i s lidmi na předměstí Žateckém Albert z Kolovrat (1368). Na počátku XV. stol. držel část B-a Jan z Kolovrat, praotec nynějších hrabat Krakovských ; syn jeho Albert se ještě r. 1443 psal z Kolovrat a Bezděkova. R. 1420 jest tvrz zdejší od pražského vojska dobyta, poněvadž se odtud Žateckým překáželo. Od r. 1448 držel jednu část B-a Kliment Varnučka Žatecký, a druhou syn jeho Janek († 1456). Onen tu seděl ještě roku 1463. Od něho převzal B. Zdeněk Sekerka ze Sedčic († 1474). Potomci jeho tu seděli až do roku 1539, kdežto Jaroslav Sekerka ze Sedčic prodal B., zámek zbořený, dvory popl. a polovici vsi obci města Žatce. Statek bezděkovský zůstal do dnes v držení obce žatecké, ovšem kromě let 1547—54 a 1621—27. Sčk.

23) B. Dolní, ves na potoce Kočáku, hejt. Smíchov, okr. Unhošť (1 hod. záp.), býv. dom. Křivoklát, fara Družec, pošta Unhošf, 33 d., 239 obyv. čes. (1880). Druhdy statek dvojí vrchnosti, 5 gruntů Martinicův a 5 ke Křivoklátu. První čásť prodal r. 1625 Ferdinand II. Jaroši. Boritovi z Martinic za 2142 kop a 20 gr. míš. R. 1652 vyměnila si Polyxena Veronika z Martinic roz. ze Šternberka své zboží v Dolním B-ě s br. Václavem Jiřím ze Šternberka za Chrášťany, ale týž prodal hned následujícího roku dne 4. května zboží to a 4 poddané v Kladně Frant. Adam. Euseb. Žďárskému. Brzy však přešlo zase na Martinice. — 24) B. Horní, ves t., ¼ hod. od předešlého, 30 d., 227 ob. čes., fara Unhošť. Druhdy statek biskupství pražského, náležel za Přemysla Otakara II. komoře královské a týž král daroval jej měšťanům berounským. Král Jan dal jej Elblingovi a když tento zemřel bezdětek, spadl zase na krále a ten daroval jej r. 1331 dne 24. srp. Petrovi z Rožmberka. Potom náležel k panství křivoklátskému. FM.

25) B., ves na Moravě, hejtm. Zábřeh, okr. Mohelnice, býv. dom. Zadlovice, fara a pošta Bůzov, 41 d., 284 obyv. čes. (1880). — 26) B. (něm. Bezdiek), ves na Polickém potoku na Moravě, hejtm. Zábřeh, okr. Mohelnice, býv. dom., fara a pošta Úsov, 25 d., 182 čes., 6 něm. obyv. (1880). — 27) B. (něm. Steinkeller), ves t, hejtm. Dačice, okr. Telč, býv. dom. Třešť, fara Pavlov, pošta Třešť, škola Panenská Rosička, 21 d., 122 obyv. čes. (1880).

Redakční poznámky

Toto jsou redakční poznámky projektu Wikizdroje, které se v původním textu nenacházejí.

1. Nasavrky.