Ottův slovník naučný/Anagram

Ottův slovník naučný
Anagrafé	Anagram	Anagyris

Údaje o textu
Titulek:	Anagram
Autor:	Josef Hanuš
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Druhý díl. Praha : J. Otto, 1889. S. 231. Dostupné online
Licence:	PD old 70
Související články ve Wikipedii: Anagram

Anagram (z řec.), přestavení, slove vtipná hříčka, kteráž ze slov daných tvoří nová, přesmykujíc jednu neb více písmen.

Dobrota již v literách bodrotu sobě nese.
(Jungmann, Slovesnost.)

Zvláště oblíben jest a. při jménech spisovatelův místo pseudonymů. V nové době nacházíme také anagramatické č. literné hádanky:

Šatem vesny jsem, kdy ze sna procítá,
mnou se zdobí lučiny a hory;
naděje mou barvou zakvítá,
a mnou živí nesčetné se tvory.
Doba žití však mi dána krátká,
a má sláva jak ta tvoje vrátká.
Kdo však slabiky mé zamění,
tomu ze mne jasná záře plane
na vysokých Tater temeni.
Kdy noc temná nad krajinou stane,
u mne rádi sobě odpočinou
na salaši bača se družinou.
 (Tráva — vatra.)  Vl. Šťastný. Hš.