Ottův slovník naučný/Aestuarium

Ottův slovník naučný
Aestiové	Aestuarium	Aestyové

Údaje o textu
Titulek:	Aestuarium
Autor:	Kristian Petrlík
Zdroj:	Ottův slovník naučný. První díl. Praha: J. Otto, 1888. S. 301. Dostupné online.
Licence:	PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Estuár

Aestuarium (lat.): 1) Mořská kalužina. – 2) Ten díl řeky přímo do moře se vlévající, do kterého zasahuje příliv mořský; jest to tedy přílivový obvod veletoku. Zápas na poli průmyslu a obchodu, jaký v novější době panuje netoliko mezi národy, ale také mezi jednotlivými místy průmyslnými i obchodními téhož národa, vede mimo jiné také k tomu, že se nyní mnohem větší pozornost věnuje ae-iu toho neb onoho veletoku. Pomůžeť se soutěži velice, jestli že lodi mořské hluboko do pevniny mohou vniknouti, jak objasní následující příklad. Položíme-li, jak obyčejem, nosnost nákladního vozu železničného 10 tun a nosnost lodi mořské 1000 tun, vejde se do ní náklad 100 vozů železničných. Stojí-li dále dovoz 1 tuny na 1 km po železnici 1,9 kr. r. m. (jako na belg. státních drahách) a dovoz po lodi mořské 0,25 kr. r. č. – předpokládajíc případ nejpříznivější^{[red 1]}, kde se nepluje obvodem přílivovým, nýbrž průplavem mořským (canal maritime) – uspoří se při dovoze nákladu 1000 tun na 1 km 16,50 zl. r. č. Může-li tedy někdo místo na př. 50 km železnice užiti na touž vzdálenost lodi mořské, uspoří na dovoze 1000 tun celkem 825 zl., neboli na jednom voze železničném 8,25 zl. r. č. Úspora tato za okolností jinak stejných rozhodne při soutěži zajisté ve prospěch toho, komu cesty vodní užiti možno. Proto v novější době upravuje se ae. tak, aby lodi mořské, pokud možno, daleko veletokem plouti mohly: za přílivu do řeky, za odlivu do moře. Nejhlavnější překážkou plavbě lodí mořských do řek jest nedostatečná hloubka vody. A tuto překážku tvoří z pravidla řeky samy, usazujíce na vtoku svém do moře látky, které ve svém horním toku byly přijaly. Proto při úpravě ae-ia především třeba pracovati proti jeho zanášení. Nejlépe se toho dosáhne, když se množství vody za přílivu do řeky vnikající a za odlivu odtékající i rychlost její, pokud to možno, zvětší, protože čím větší živá síla vody, t. j. polovice součinu hmoty a dvojmoci rychlosti, tím snáze a tím dále odplaví se usazeniny. Srv. Dalman, Stromcorrection im Flutgebiete (Hamburg 1856); Vernon-Harcourt, Rievers and canals (Oxford 1882); Franzius und Sonne, Wasserbau (Lipsko 1884). Plk.

Redakční poznámky

Toto jsou redakční poznámky projektu Wikizdroje, které se v původním textu nenacházejí.

1. Podle Oprav na konci I. dílu: 301 str., 1. sl., 20. řád. shora, místo nejpříznivější čti nepříznivější. (dostupné online)