Přeskočit na obsah

Ottův slovník naučný/Adiabatické křivky

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: Adiabatické křivky
Autor: Ladislav Hajniš, Josef Pšenička
Zdroj: Ottův slovník naučný. První díl. Praha: J. Otto, 1888. S. 200. Dostupné online.
Licence: PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Adiabatický děj

Adiabatické křivky (podlé Rankinea, nebo čáry nijakého přechodu, lignes de nulle transmission, dle Verdeta) slují v theorii tepla křivky, které znázorňují souvislost mezi specifickým objemem a specifickým tlakem na těleso působícím při pochodu adiabatickém (viz t.). Úsečkami (v pravoúhlé soustavě souřadnic) jsou tu objemy specifické (v), pořadnicemi specifické tlaky (p). Pro dokonalé plyny jest rovnice a. k:

,

kde je poměr specifického tepla při stálém tlaku (p) ke specifickému teplu při stálém objemu (cv). Podél čar těch těleso buď koná práci vnější a ztrácí vnitřní energii – teplota jeho klesá – aneb přijímá práci vnější, vnitřní jeho energie se zvyšuje, teplota jeho stoupá. Hjš. Pka.