| Údaje o textu |
|---|
| Titulek: |
Aden |
| Autor: |
Otakar Feistmantel |
| Zdroj: |
Ottův slovník naučný. První díl. Praha: J. Otto, 1888. S. 193–194. Dostupné online. |
| Licence: |
 PD old 70 |
 Heslo ve Wikipedii: Aden |
Aden, důležité obchodní a strategické město na malém poloostrově stejného jména, jenž na jižní straně Arabie, blíže vchodu (Bab-elMandeb) do Rudého moře jen úzkým (asi 1229 m š.) a nízkým okřídlím s pevnou zemí jest spojen. Jest nyní v držení Angličanů, jimž tam mimo to náleží Džebel Išan (nebo Malý Aden), podobný poloostrov poněkud dále na západ, a čásť okřídlí až k Šaichu Othmánu na severu. Podlé nejvyššího bodu nazývá se a-ský poloostrov také Džebel Šamšam a pro svou důležitost zove se Gibraltarem východním. Mezi oběma poloostrovy Džebelem Išanem a Džebelem Šamšamem jest přístav a-ský, Bandar Tawaji (Aden Back Bay), mající 12.87 km od východu k záp. a 6,44 km od j. k s. Hloubka 5,5–9,14 m. Břehy od severu mírně zapadají. Velké lodi zakotvují poblíže vchodu u západního cípu poloostrova a-ského. A-ský poloostrov má 54 km2, Malý Aden 39 km2. Obyv. obnášelo r. 1881: 34.860 a skládalo se z Evropanů, Arabů (Abdáli, Fadhli), Indů, Somálů i Židů; dle náboženství z křesťanů, muhammedánů (27.022), Hindů (2666), Parsů (236), džajnů, židů etc. Na poloostrově a-ském, starém to sopečném jícnu, leží město A. s vojenskými baráky, jsouc se tří stran přirozenými zdmi sopečného jícnu obehnáno. Poblíž břehu mořského na severu leží jiná čásť, »Steamer point«, kde jsou hotely, obchodní domy, konsuláty, pošta atd., v západním cípu jsou úřední stavení a dělostřelecké oddělení; jižně odtud stanice telegrafní, kterou A. jest spojen s Evropou, Indií, Afrikou atd. K západu jest sopečný jícen úplně uzavřen a tvoří velmi kostrbaté vyvýšeniny; nejvyšší bod jest Šam-šam, (5412 m). Na východ, směrem k ostrovu Sira, jest v hrázi jícnu otvor, a na tom místě bylo město zbudováno. Osada tato jest v mnohé příčině důležita: strategicky ovládá spolu s ostrovem Perimem vchod do Rudého moře; dále jest důležitým skladištěm uhlí k zásobování lodí; hlavně však jest důležitým městem obchodním, které se od otevření průplavu Suezského značně vyvinulo. Mimo to jest A. od r. 1850 svobodným přístavem. Dovoz zboží po moři obnášel r. 1881–1882 2,107.623 lib. (21,076.230 zl. ve zl.), vývoz téže doby: 1,602.423 lib. (16,024.230zl. ve zl.), všechen obchod dohromady 3,710.046 lib. (37,100.460 zl. ve zl.). Vývoz záleží hlavně v kávě, gummě, datlích, slonovině, ebenovém dříví, pštrosím peří, kožích, perlách; také několik tisíc tun pemzy vyváží se ročně do Bombaje. Dovoz obsahuje hedvábné a bavlněné zboží, obilí, potraviny aj. A. tvoří nejen hlavní stanici při obchodě a plavbě mezi Evropou, východní Asií a Australií, nýbrž jest hlavním prostředníkem obchodu a plavby mezi jmenovanými zeměmi a východní Afrikou. V politickém ohledu jest A. podřízen vládě bombajské, a administraci vykonává politický resident, jenž má k ruce jiné úředníky. Resident jest zároveň vojenským velitelem a béře se obyčejně z armády bombajské. Peníze v obchodu jsou anglické a indické (rupie atd.), známky poštovní jako v Indii. Arabové a Somálové vykonávají těžší práce, obchod jest hlavně v rukou Parsů a židů. A. má dvě nemocnice, lékárnu, dva protestantské kostely, katolickou missii (Frant. z Assisi) a klášter jeptišek; mimo to několik škol. Zajímavé jsou poměry klimatické a zásobování vodou. Průměrná teplota obnáší 28,3°C.; od října do dubna jest počasí dosti příjemné; v ostatní době převládá šamál (severní vítr) a jest počasí horké. Deště padá málo, pročež také vegetace jest jen řídká a všude vystupují jen holé straně hnědých a šedých vyvřelých hornin. Také zásobování vodou bylo vždy důležitou otázkou, ačkoliv nyní se pomáhá umělým způsobem. Město zásobuje se vodou čtverým způsobem: ze studní v jícnu a u Šaicha Othmána (v státu Láhedži, severně), odkud po velbloudech do A-u se dováží; dále přitéká voda z Láhedže zvláštním vodovodem. Pak jsou na severním svahu jižní hráze jícnu zvláštní nádržky na vodu, počtem asi 50, jež se zdají býti velmi starého původu, avšak po dlouhou dobu byly zanedbány; teprve roku 1856 Angličané se pokusili o jejich vyčištění a opravení, a sice stalo se tak s 13 nádržkami. Jsou umístěny v mohutné rokli a mohou držeti 7,718.630 gallonů vody; nádržky jsou úplně vycementované. Za dešťů naplňují je přítoky s okolních svahů a poskytují pak dosti vydatnou zásobu vody. V čas potřeby donáší se pak voda v kožených pytlích na mezcích a velbloudech na trh a prodává se 100 gallonů (400 litrů) za 1 rupii (1 zl.). V okolí těchto nádržek viděti lze také jediné poněkud hojnější stromoví a keře. Vydatné zásobování vodou děje se nyní pomocí destillace vody mořské, a sice činěny první pokusy roku 1867; nyní jest 6 destill. strojů, vládních a soukromých, jež vyrábějí denně 52.000 gall. vody (208.000 lit.), jež se rovněž prodává po 100 gall., a sice za 1 zl. 65 kr. až 2 zl. dle polohy stroje. V historickém ohledu jest A. místo velmi staré; jménem Adané uvádí se jako jedno z těch míst, kde zřízeny kostely křesťanskou výpravou císaře Konstantia II. r. 342 po Kr. R.525 připadl A. Habešanům. Později dostal se do moci muhammedánů a náležel jim až do r. 932 po Kr., kdy stala se provincie Jemen samostatnou pod vlastními imámy. V té době provozoval A. obchod s Indií, Čínou a Egyptem. R. 1038 opanoval A. náčelník láhedžský. Pak nastala doba nejistoty, až r. 1513 Portugalci pod Albuquerquem se marně pokoušeli o dobytí A-a. R. 1538 zabral A. Soliman (Sulejman) Velký. R. 1609 navštívila angl. loď »Ascension« A.; roku 1618 obdrželi Angličané dovolení zříditi faktorii v Mokce, r. 1735 opět A. opanoval abdálský sultán láhedžský. Ale tento pohlavár brzy dopustil se nepřístojností na cestujících britské lodi, ztroskotané v tamějším okolí, a jelikož vyjednávání nevedla ke konci, zmocnili se Angličané v lednu r. 1839 a-ského poloostrova. Pod vládou anglickou město brzy vzkvetlo a též obyvatelstvo se značně rozmnožilo; čítaloť r. 1839: 6000, r. 1842: 15.000, r. 1856: 17.000, r. 1872: 19.289 a r. 1881: 34.860 obyv. (Viz Hunter Cpl. F. M.: Aden Gazetteer, 1877; Elisée Reclus: Nouv. Géogr. Univ. IX. L'Asie antér., 1884; Sir R. Temple Asia, 1882; Mallet: Aden Watersupply: Mem. Geol. Survey of India Vol. VII. pt. 3. 1871 etc.) Fl.
PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Aden