Ottův slovník naučný/Actio libera in causa

Ottův slovník naučný
Actio	Actio libera in causa	Action de jouissance

Údaje o textu
Titulek:	Actio libera in causa
Autor:	Jiří Tilšer
Zdroj:	Ottův slovník naučný. První díl. Praha : J. Otto, 1888. S. 151. Dostupné online.
Licence:	PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Actio libera in causa

Actio libera in causa (lat.), stav pomíjející nepříčetnosti, zvláště stav úplného opojení pachatelova v době spáchaného činu trestného, vylučuje přičítání a trestnost deliktů, k jichž skutkové povaze náleží zlý úmysl. (§. 2. c rak. tr. z.; §. 57. návrhu z r. 1881; čl. 64. Code; §. 51. ř. tr. z. něm.) Z pravidla toho zdánlivou výjimkou jest a. l. i. c., která předpokládá, že pachatel sám se přivedl ve stav úplného opojení, maje úmysl spáchati určitý čin dolosní, a že v stavu opojení se dopustil právě tohoto deliktu. Starší theorie vysvětlovala zodpovědnost pachatelovu při a. l. i. c. jakousi setrvačností vůle ve stavu opojení; nyní panující mínění pak ji vysvětluje tím, že pachatel v stavu střízlivém jednak pojal úmysl zločinný, jednak že již tehdy, přiváděje se ve stav úplného opojeni, učinil sama sebe »svým nástrojem«, kterým skutek trestný provésti mínil a také provedl. I úmysl i konání spadají tedy ještě do stavu střízlivosti. Vedlé tohoto panujícího pojímání a. l. i. c. vyskytuji se však i odchylné nauky, že člověk v úplném opojení je naprosto neschopným positivních jednání, a že tedy tato přičítati se nemohou (Krug); nebo že skutky ve stavu úplného opojení mohou se přičítati jen za kulposní, poněvadž prý při přerušeném vědomí v době výkonu není příčinné spojitosti mezi výkonem a úmyslem (Köstlin). První názor vychází však z příliš úzkého pojmu opojení úplného; druhý pak nevšímá si toho, že skutečné provedení onoho deliktu právě svědčí pro jsoucnost spojitosti příčinné. Co se týče positivních zákonů trestních, přidržovala se většina partikulárních zákonů německých a trestní zákony rakouské po Theresianě vydané panujícího názoru, vytýkajíce výslovně trestnost a. l. i. c. (§. 2. c tr. z.); Code pénal a novější práce zákonodárné (říš. zák. tr. něm.; osnova rak. z r. 1881.) proti tomu nezmiňují se již výslovně o a. l. i. c., aniž ji ovšem tím prohlásily za beztrestnou, ježto trestnost její z povahy věci vyplývá. JT.