Přeskočit na obsah

Ottův slovník naučný/Petasites

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: Petasites
Autor: Josef Podpěra
Zdroj: Ottův slovník naučný. Devatenáctý díl. Praha : J. Otto, 1902. S. 598. Dostupné online.
Licence: PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Petasites
Č. 3098. Petasites officialis Mönch, devětsil obecný. 1. květenství, 2.–4. květy (při 3. květ v průřezu podélném).

Petasites (devětsil, lopušice), rostlinný rod čeledi složnokvětých, obsahuje 14 druhů v severním mírném pásu, zvláště ve Starém světě. Květy jsou prostřední velikosti, sestaveny v hrozny; obal jednořadý, často s několika vnějšími šupinkami. Květy nedokonale dvoudomé, samičí v prostředku, obojaké na okrajích. Koruna trubkovitě zvonkovitá, s okrajem nepravidelně zoubkatým, 5cípým, prašníky bezocasými, barvy červenavé, bílé, řidčeji žlutavé. Jsou to byliny s vytrvalým oddenkem, s listy u většiny druhů teprve po odkvětení se objevujícími, velikými, okrouhlými neb trojhranými, na zpodu srdčitě vykrojenými, po kraji chobotnatě zubatými, s počátku šedoplsťnatými, později olysajícími; ty dosahují (hlavně u P. officinalis) někdy až ½ m šířky. V Čechách rostou tři druhy: P. officinalis Mönch (devětsil obecný, obr. č. 3098.) s květy bledě růžovými, P. Kablikianus Tausch s kvéty žlutavobělavými, jako endemický druh krkonošský. Oba dva druhy mají oddenek na konci hlízovitě ztlustlý, listy mělce chobotnatě zubaté. Naproti tomu třetí druh P. albus Gaertn. (d. bílý), rostoucí na horských lukách vyšších poloh, má oddenek na konci hlízovitě neztlustlý, listy úhlatě zubaté o zubech hrotitých a květy žlutavě bílé. Pronikavě páchnoucích oddenkův užívalo se dříve v lékařství; dosud užívá se jich ve zvěrolékařství a rozemnuté čerstvé listy přikládají venkované na rány. -ě.