Ottův slovník naučný/Pastinaca

Ottův slovník naučný
Pastily	Pastinaca	Pastkov

Údaje o textu
Titulek:	Pastinaca
Autor:	Josef Podpěra
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Devatenáctý díl. Praha : J. Otto, 1902. s. 303. Dostupné online
Licence:	PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Pastinák setý

Pastinaca [-náka], pastinák, rostlinný rod čeledi okoličnatých. Vyznačuje se lodyhou hranatobrázdovanou nebo přioblou, chlupatou. Listy jsou jednoduše zpeřené, na pošvách úzkých, sotva po krajích mázdřitých; lístky vejčité až podlouhlé, na dolejšku často srdčité, přisedlé, nestejně vroubkovanopilovité, konečný jest 3laločný. Od příbuzného rodu Peucedanum liší se krajními nervy merikarpia, které nejsou na zpodině křídel, nýbrž od nich vzdáleny probíhají v málo vyniklých vnějších okrajích. Obsahuje celkem 14 druhů evropských, kavkázských a sibiřských. U nás roste hojně P. sativa L. (p. luční) a vzácněji hlavně v jižních Čechách P. opaca Bernh. (p. popelavý). P. sativa L. pěstuje se pro svůj kořen, zvaný pastinák nebo pastrnák, jehož užívá se jako zeleniny, ač ne v té míře jako mrkve. Pěstované rostliny mají kořeny tlustší, masité a sladší než rostliny divoce rostoucí. Kultura pastináka jest velmi stará, známá již za doby římské. -ě