| Údaje o textu |
|---|
| Titulek: |
z Lichtemburka |
| Autor: |
August Sedláček |
| Zdroj: |
Ottův slovník naučný. Šestnáctý díl. Praha : J. Otto, 1900. S. 8. Dostupné online. |
| Licence: |
 PD old 70 |
 Heslo ve Wikipedii: Lichtenburkové |
z Lichtemburka, jméno staropanského rodu erbu dvou černých ostrví na zl. štítě s klenotem kapra na páví kýtě. Předkem jich byl Smil Světlík neb Světlický, jenž byl v l. 1193—97 druhem kníž. Přemysla v jeho vyhnanství a s ním podle pověsti chléb vydělával v kole chodě (1211 purkr. kladský, † 1216). Od mladšího jeho syna Častolova pocházeli ostatní »Ronovci« erbu ostrví, od staršího Jindřicha ze Žitavy (1219—52) páni z L. a z Ronova. Jindřich byl r. 1234 purkr. v Budyšíně a měl manž. Sibylu z Křižanova. Synové jeho byli Smil (1243—69) a Častolov (1255—69), z nichž tento byl pradědem pánů z Ronova. Smil pečoval o povznesení stříbrných hor, jež byly na díle jeho německobrodském, a bohatl tím tak, že patřil k prvním pánům v království, drže velký dvůr na hradě svém Lichnici nebo Lichtemburce a nazývaje se pánem z boží milosti. Také pečetíval pečeťmi, které velikostí svou obyčejné panské pečeti převyšovaly. Když r. 1248 sám třetí vyslán byl ke sněmu mohučskému, vyznamenal se tu jako smělý turnajník a dostal prý od císaře černého kapra za klenot. R. 1257 bojoval u Mühldorfu a r. 1260 na Moravském poli. Letopisec Žďárský nazývá jej mužem bohatým, bohatýrským a štědrým, velikým skutky a tělem, slovutným pověstí († 1269, manželka Eliška z Kunštátu † 1296). Synové jeho byli: Jindřich neb Hynek (1256—1289), Smil (1262—88), Oldřich (1278—1313) a Remunt (1278—1329), kteří měli každý čtvrtinu Brodu a kromě toho hojné statky. Hynek pán na Žlebích činný byl v současných bojích (1271 až 1278 a 1283—87). Zemřel r. 1296, zůstaviv z dvojího manželství (1. s Domaslavou ze Strakonic, 2. s Mechthildou) syny (pošlost Krušinů). Oldřich (po domácku Ulman), pán na Lichnici, založil r. 1307 městečko Ronov. T. r. probodl v plném sněmu Dobše z Bechyně pro urážku Přemyslova rodu. Byl r. 1313 praž. purkrabím. Potomstvo jeho byla linie Choceňská. Remunt založil pošlost Bítovských z L. (viz IV., 113). A) Pošlost Krušinů. Jindřich měl syny Hynka (1289—1310, pána na Žlebích a manž. dcery slavného Záviše), Václava (1302—10, též na Žlebích) a Čeňka († 1314, pána na Ronovci). Tento neměl potomstva, však Václav měl syna Hajmana neb Hynka, který měl Žleby a Klapý a od krále Jana získal Poděbrady, dav za ně Ronovec se svou části Brodu. Zemřel ok. r. 1350 zůstaviv vdovu Anežku z Landšteina, která dědila Žleby, a 3 dcery, z nichž Eliška vdaná za Bočka z Kunštátu dědila Poděbrady. Hynek dotčený měl syny Ješka a Hynka mladšího, z nichž onen se první Krušinou nazýval, Hynkovi pak synové Jan (1340—60) a Hynek (1349—72) byli osedlí na Chrudimsku a Hynek měl také Miletín. Onen měl syna Čeňka (1357—80), který držel Ronov na Moravě a Střítež v Čechách a tuším bez dědiců zemřel. Potomní Krušinové byli, tuším, Hynkovi potomci, totiž bratří Václav (1382—86) a Jan (1380—1408); Václav držel Střítež, Miletín a Hradiště a potomků neměl (manž. Kačna z Rychemburka), Jan držel napřed Hornšperk, později nabyv jmění Kumburk a Opočen. Byl v 1. 1403—07 nejv. purkrabím a nejv. hofmistrem a od r. 1405 také hejtmanem svídnického knížectví († 1408). Zůstavil syny: Hynka, Alexandra (1408 až 1415) a Janka (1408—34); tento držel Hostinný a zabit r. 1434 v Broumově. Hynek dědil Opočen a Kumburk a byl od r. 1419 hejtmanem bratrstva Orebského. S tímto táhl r. 1420 Praze na pomoc a učiněn tu prvním hejtmanem. Velkou zásluhu si získal 1. list. t. r. o vítězství u sv. Pankráce, protože Pražany ustupující svou domluvou posilnil a rozohnil. Nedlouho potom složil hejtmanství v Praze, ale r. 1421 připojil se k Pražanům a pomáhal jim, začež mu postoupena Lichnice. R. 1423 volen za jednoho z hejtmanů zemských, ale v potomních dobách odvrátil se od spoluvěrců a stranil králi Zikmundovi, od něhož r. 1429 obdržel Bradlec. Neznámým způsobem nabyl tolik peněz, že mohl r. 1440 koupiti Kladsko, Minstrberk, Potštein a jiná četná zboží, která zůstala po p. Půtovi z Častolovic († 1454, 1. manž. Anna z Hazemburka, 2. Anna z Koldic; viz Pam. arch. IV b, 145). Syn jeho Vilém prodal r. 1454 všechna panství častolovská a podržel jediný Kumburk († 1486). Syn jeho Hajman držel Miletín a zemřel před r. 1529, zůstaviv syny Viléma, Jana, Bernarta, Smila a Hynka. Jan držel s bratřími v zástavě Trutnov s hradem Žacléřem jako hejtman († 1538). Bratr jeho Bernart měl Miletín a nějaký čas Kunětickou Horu († 1543—44). Z manž. Markéty z Chlumu zůstavil syny Hynka a Jana, z nichž tento držel Holešov a zemřel r. 1589. Hynek měl syna Jana Bernarta, kterýž, tuším, byl poslední této pošlosti. B) Pošlost Pyknů. Oldřich (1278—1313) měl syny Jindřicha a Smila, z nichž onen (1310—53) postoupil králi Janovi Lichnici a za to obdržel Litice s polovicí Chocně. Syny měl Vaňka (1340—52) a Jana Pyknu (1352 až 1389). Onen záhy zemřel, tento držel Choceň a Frymburk v Čechách a Nový Hrad na Moravě. Se synovcem svým Janem mladším (1366—79) prodal r. 1365 Litice. Arnošt, jinak Vaněk, druhý syn Vaňkův, zemřel záhy bez dědiců. Zikmund Pykna, syn Jana staršího, asi r. 1406 teprve let došel a r. 1410 zemřel bezdětek, tak že tato pošlost vyhynula. Sčk.
PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Lichtenburkové