Písně mužů/Otroci mzdy

Písně mužů
Až stvoří se poslední obraz…	Otroci mzdy	Tajemství strojů

Údaje o textu
Titulek:	Otroci mzdy
Autor:	Rudyard Kipling
Původní titulek:	The Wage-Slaves
Zdroj:	KIPLING, Rudyard. Písně mužů. Zlín: Tisk, 1946. s. 34–36. Národní knihovna České republiky
Licence:	PD old 70
Překlad:	Otokar Fischer
Licence překlad:	PD old 70

Ó, vznešená je svatyně,
kde geniům lze dlít,
kdož z vůle své jsou výš i vně
všech našich banalit!
Takový velduch rozhled má
a nejstrmější vzlet,
od něho slova závazná
jsou hodnotících vět.

Však my, my otroci své mzdy
a trapných svízelů,
my, denně oběť nevěry,
my, v pospas dáni zlu,
co můžem chtít než vynajít
a potom najímat
ty, kdož jen práci dělají,
za kterou mají plat?

Vždyť mlýn i soud a důl i člun,
stráž, zákop, chrám i krám
a dílna, škamna, pult i trůn,
ať hledíš sem či tam,
i Žid i Řek a všechen věk
ten jeden znají řád:
chcem ty, kdož práci robí svou,
tu, za niž berou plat.

Bez moci vtip a slovo jest
i všenadaný bloud,
jenž nemá sil, by dílo své
moh skutkem ovládnout.
Zde pod sluncem je trpká zem;
zlo mohou zmenšovat
jen ti, kdo práci robí svou,
tu, za niž berou plat.

Když po trampotách lopoty
se rodí z pracných snah
vzor prostoty, vzor čistoty,
ba čistší, než byl v snách —
ne světec to, ne mudřec to,
kým div ten moh se stát,
však ti, kdo práci robí svou,
tu, za niž berou plat.

Jim tedy osud poctu vzdej,
jak starý svět kdy vzdal,
k nim tedy země úctu měj,
ať chce, ať nechce král;
ne z milosti, však dle své cti
tam stůjtež, kde jim stát,
ti, kteří práci robí svou,
tu, za niž berou plat!

Ne ti, kdo množstvím zhrdají,
ne, kdo mu lichotí,
ne, silami kdo mrhají
a mrtvě robotí:
však ze svých sil kdo do hry chvil
svůj život znají dát,
ti, kteří práci robí svou,
a berou za ni plat,
ti velcí jsou, ti v dílnu jdou
a jmou se pracovat
a dokončují práci svou
a berou za ni plat.