Moderní básníci francouzští/Meditace

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: Meditace
Autor: Émile Verhaeren
Zdroj: Moderní básníci francouzští. Praha : Jos. R. Vilímek, vyd. okolo 1893. s. 497.
Národní knihovna České republiky
Licence: PD old 70
Překlad: Jaroslav Vrchlický
Licence překlad: PD old 70

Jak štastní, Pane, jsou, kdo umírají v Tobě,
jich duši neschvátí dnů zlobných zloba dravá;
smrt ta jim sluncem jest, a naše doba tmavá
jich víry netkne se v své nevraživé zlobě.

Zde všecko viklá se a všecka sláva vadne.
Co z pýchy pozounů zde zbude v krátkou dobu?
Těch jenom ptejte se, kdo přešli práhy hrobů,
kde jejich obličej červ hlodá v tiši chladné.

Dny sotva zachytíš, je shltí zítřků shluky,
ples chvíli trvá jen a mizí, vy kdo v scestí
zde jdete tisknouce si neplodné své štěstí,
hnus zatím prýští se a teče z vaší ruky.

Svém na dně pochybnost zavírá každá věda,
jak matka těhotná své mrtvé nosí dítě,
vy, kdož tu kráčíte hruď vztýčenou a hbitě,
ó hleďte! večer tu a dále jít vám nedá.

Co tělo, křehké jest a v mládí oň se dělí
zlá kletba, kterou jest stíženo v každé čivě,
co slavných ňader tu a pyšných sdráno divě,
kdož jdete, myslete vždy na psy Jezabely!