Poesie (nová řada)/Jedni a druzí

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: Jedni a druzí
Autor: Adam Asnyk
Zdroj: ASNYK, Adam. Poesie (nová řada). Praha: J. Otto, 1892. s. 101–102.
Národní knihovna České republiky
Licence: PD old 70
Překlad: František Kvapil
Licence překlad: PD old 70

Jsou jedni, kteří vždy se ženou zpilí
v před za snem štěstí, ztrmáceni znojem,
kdož v marné honbě plýtvají své síly,
    leč žijí upřímným bojem.

A kolej sklamání a bludů vnadu
vždy projdou s rozkoší i s bázní mnohou,
a v pouti každý utrhnou květ sadu
    a pod svou zdeptají nohou.

Jsou jiní, kteří plují bez zdráhání,
kam vlna žití nese je v noc dálnou,
na pohled chladni, pokojni dle zdání
    zří marnost zápasu žalnou.

Muk zřekli se a štěstí též se zřekli,
jen zradu v darech losu tuší strastni —
leč jednak před svým srdcem neutekli,
    a srdce kárá je vlastní.

Když setkají se v poslední pak chvíli
jedni i druzí při zejícím hrobě,
litují, tak a ne jinak proč žili,
    na vzájem závidí sobě!