Gotický hrad Fryštát v Karviné/Rekonstrukční kresby z období pozdní gotiky

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Kolem roku 1420 se Fryštátský hrad proměnil v okázalou rezidenci, kam přestěhovala knížecí sídlo ovdovělá kněžna Eufemie Mazovská. Vychovala zde své potomky, z nichž Boleslav II. zde sídlil až do své smrti roku 1452. Jeho syn Kazimír II. zde také pobýval a to až do roku 1477. V tomto roce přesunul sídlo zpět do Těšína, neboť tam vymřela těšínská rodová linie. Z doby pozdní gotiky se dochovalo prakticky vše, nebo téměř vše. Kostel se rozšířil do půdorysu latinského kříže a obdržel dodnes dochované fresky umučení svaté Kateřiny a Barbory. Zámek byl přestavěn na zděný. Z dřívějších dřevěných budov se staly knížecí paláce, ze strany nádvoří pravděpodobně opatřené arkádovou chodbou a k jihozápadní části byla přistavěna budova západního křídla, kde pravděpodobně byla v patře obslužný prostor pro finální úpravu jídel, v přízemí byla kuchyně a v suterénu spíže s lednicí a studnou, která se tam dochovala. Vznikly čtyři zámecké budovy, dvě západní a dvě východní. Dvojice jsou dodnes propojeny chodbou, která byla pravděpodobně původně venkovní opatřená arkádami. Východní rezidenční část se západní reprezentativní částí byla propojena venkovní, nejspíše krytou dřevěnou chodbou, která navazovala na spojovací arkádovou chodbu.