Gotický hrad Fryštát v Karviné/Předmluva

Gotický hrad Fryštát v Karviné Roman Lindner
	Předmluva	Období vrcholné gotiky, 1282 - 1420

Období gotiky ve slezském městě Fryštátě, tedy městě, které od roku 1949 nese dnešní název Karviná, začíná mezi léty 1282 - 1290. V tomto období bylo město Fryštát přemístěno ze svého dosavadního místa u břehu řeky Olše na bezpečnější skalní vyvýšeninu, na které se rozléhá prostorná rovina, ideální k postavení gotického města. Před rokem 1290 tedy na tomto místě vzniká né nové, ale jakoby nové město. Historie Fryštátu totiž sahá až do období těsně po rozpadu Velkomoravské říše, jejíž území zasahovalo i do té části Slezska, kde se Fryštát nachází. Na konci 13. století měl už starý Fryštát za sebou pársetletou historii a před rokem 1290 také obdržel i městská práva, Bayer uvádí možné období mezi léty 1024 - 1032, a dokonce byl prvořadým slezským obchodním městem. Pravděpodobně se také těšil určité nezávislosti na slezském vládnoucím panovníckém rodě Piastovců, neboť na zdejším silně opevněném dřevěném hradě sídlil majitel města, jak popisuje Julius Bayer ve své knize Pamětihodnosti města Fryštátu, vydané ve Vídni roku 1879 (Bayer cituje událost zaznamenanou v knize Rozmanitosti od profesora Peterky). Podle popisované legendy, která se ovšem ve skutečnosti docela jistě mohla odehrát, se na tomto hradě tajně ukryla „královna“, jež utekla od svého manžela, despotického „krále z daleka“. Tento král, když se dozvěděl, kde se jeho žena ukrývá, okamžitě shromáždil vojsko a jel si ji do Fryštátu vyzvednout. Obklíčil hrad a žádal pána hradu o vydání královny. Pán hradu to odmítl a tak rozzuřený král hrad zapálil a pobil všechny jeho zbrojnoše včetně pána toho hradu. Oheň byl ale natolik silný, že shořelo celé dřevěné město. Král svého činu velmi litoval a proto ihned vydal příkaz k výstavbě nového Fryštátu na nedaleké skalní vyvýšenině, kde také dává postavit strážní hrad. Královský pár se nato usmířil a do roka a do dne se jim narodila překrásná dcera, budoucí královna. Kromě uvedeného krále a královny, vše ostatní sedí v historických událostech týkající se přemístění starého Fryštátu na nové místo. Když na místo krále a královny dosadíme knížete Měška III. Opolského, který se ostatně svou povahou dobře podobá onomu králi, a jeho ženu, nám neznámou kněžnu, legenda se stává skutečností. Na místě starofryštátského hradu dnes stojí staroměstská škola, pod kterou byly nalezeny ohořelé trámy datované do období hradu. Starý Fryštát krom vypálení zažil ještě povodeň, a tak se definitivně stěhuje na dnešní místo, kde začíná svou novou epochu. Epochu gotickou.