Gotický hrad Fryštát v Karviné/Kníže Přemysl I. Nošák

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Syn knížete Kazimíra I. Narodil se v roce 1332 nebo 1336 a zemřel roku 1410. Roku 1360 nebo 1363 se žení s Alžbětou Kozielsko - Bytomskou, se kterou zplodil čtyři potomky, z nichž nejznámějším byl syn Boleslav I. Boleslav I. se bez otcova souhlasu žení s Malgořatou, sestrou ratibořského knížete Jana II. Železného, který byl odpovědný za smrt Přemyslavova prvorozeného syna Přemyslava Mladšího, tedy Boleslavova staršího bratra.

Ještě za života otce se společně pohybovali po dvoře českého krále a císaře Karla IV., a Přemysl I. Nošák ve službách krále dále pokračuje jako jeho diplomat. Účastní se vojenské výpravy Karla IV. proti bavorským vévodům a také vykonává úřad jeho dvorského soudce. Účastní se slavnostního křtu Karlova syna Václava IV. v Norimberce, později je přítomen jeho korunovace na českého krále a stává se také jeho hlavním poradcem. Vede úspěšná diplomatická jednání mezi Čechy a Braniborskem a doprovází Karla IV. na jeho cestách po Evropě. Přemyslovy diplomatické schopnosti ho povýší do stavu římského vikáře a zástupce českého krále v době jeho nepřítomnosti v Čechách. Bezesporu je kníže Přemysl největším z Těšínských Piastovců. V druhé polovině 14. století provádí velkou gotickou přestavbu svého sídla v Těšíně a také posiluje obrannyschpnost hradu v Bílsku. Pravděpodobně stavebně zasahuje i ve Fryštátě opravou městského hradu, pokud ano, hrad byl totiž již stoletý, opravy se bezpochyby dotkly především jeho hlavní budovy, kde byly kanceláře a reprezentativní sál. 27. září roku 1376 totiž ve Fryštátě vydává určitou listinu, čímž se má zato, že Fryštátský hrad disponuje knížecí kanceláří, kterou zřídil buďto již jeho děd Měšek, nebo v rámci těchto stavebních úprav ji zřídil kníže Přemysl. Na své stavby a opravy Přemysl povolává stavitele z dílny Petra Parléře. Ve své podstatě Fryštátský hrad v době Přemyslava neměl velkého významu, ten se dostavil až v druhé polovině 15. století, ale kníže Přemysl si hrad ponechává zřejmě z toho důvodu, že město Fryštát bylo druhým nejvýznamnějším městem hned po Těšínu a nejednou ho svým významem i předčilo. Naproti tomu Slezskoostravský hrad se stává nepotřebným a tak je prodán. Podobně na tom byl i Frýdecký hrad, který Piastovci dávali do zástavy.