Diskuse:Výbor z Květů zla

K těm dvoum básním co nemají název: ptám se, zda bychom neměli udělat z toho nějaké pravidlo, že když název není, tak se převezme první verš nebo jeho část, napíše se kurzívně a na konem přijdou tři tečky. Navíc bych ale, aby to bylo jasné, navrhl dát k tomu vždy nějakou redakční poznámku (tento název jsme si vysmolili a vycucali z malíčku sami...), nebo udělat na to nějakou obdobnou šablonku. -jkb- ✉ 10:25, 28. 7. 2007 (UTC) - - - P.S. Aha, a pak asi označit to takhle jak v seznamu, tedy jako zde na obsahové stránce sbírky, tak i na stránce s básní samotné. -jkb- ✉ 10:27, 28. 7. 2007 (UTC)

To není můj nápad, ale převzal jsem to z té sbírky: v obsahu je první verš nebo část prvního verše, někdy s třemi tečkami, někdy bez nich, u básně pak někdy ten titulek je, někdy (jako v případě Já nezapomněl jsem… a Ta služka, dobračka…) je místo nadpisu skutečně závorka s textem „bez nadpisu“ (to je asi ten případ, kdy překladatel vymyslí vlastní název Sloky, což si ale, v případě Baudelairova proslulého díla, zřejmě netroufl. :-) Obecně vzato je v těch sbírkách z počátku 20. století dost takových nesrovnalostí i zjevné tiskové chyby, asi se hodně šetřilo na korekturách. Formátování kurzívou jsem převzal z francouzské obsahové stránky fr:Les Fleurs du mal, tam to tak udělali.

Zajímavější to bude na obsahové stránce Květy zla (zatím je tam jen infobox a redakční poznámka o volných a chráněných překladech). Některé básně totiž byly přeloženy různými překladateli pod různými názvy a uvidíme, jak se vypořádali s problémem bezejmenných básní. Mám půjčen druhý výbor, který přeložil Jaroslav Haasz (naskenuju ho, za 2 a půl roku bude volný), tam je vzadu uveden přehled, co bylo kým dosud (rozuměj do roku 1917, kdy svůj překlad publikoval) a pod jakým názvem přeloženo. Postupně, jak se mi bude dařit půjčovat novější překlady, tam z Haaszova přehledu a pozdějších překladů vytvořím rozsáhlou obsahovou stránku, i když zveřejnění některých překladů bude práce pro naše potomky v druhé polovině 21. století.

K pravidlu: ano, právě pro ty výjimečné případy (například i Havlíčkovy epigramy, kde některé název mají, ale mnoho ne – pokud bychom to měli systémem co epigram, to stránka) bychom to jako pravidlo dát mohli. Je to intuitivnější než arabské nebo římské číslování, ale samozřejmě tam, kde je v původním zdroji číslování, zachováme číslování. --Milda 11:07, 28. 7. 2007 (UTC)

No, ja viděl Tvé shrnutí editace „2 básně nemají nadpis, tedy první slova kurzívou a 3 tečky na konci“ tak jsem Ti to připsal. Mimo těch dvou (Já nezapomněl jsem… a Ta služka, dobračka…) jsem si tam ale všiml i Co řekneš večer…, kde jsou tři tečky ale bez kurzívy. Ale asi bych se přimluvil za to označit takové případy nějakou redkakční poznámkou, a sice právě jak na té obsahové stránce tak i na stránce s básní samotnou. Já prostě naformuluji nějaký návod na Nápověda:Pojmenování stránek.