Dějiny slezského knížecího hradu a zámku Fryštát/Závěr

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Fryštát kdyby.jpg

Pokud bych se měl ocitnout v roli průvodce Fryštátského hradu, jistě bych začal hlavním vstupem do zámku a prohlídkou přízemních komnat jeho západní strany, protože je to jeho nejstarší část. Poté bychom zavítali do středověkého sklepení a také bychom zavítali do jeho středověké vězeňské cely. Vrátili bychom se do přízemí a odtud bychom postoupili točivým schodištěm do prvního patra. Zde bych ukázal původní prostory, které sloužili jako knížecí kanceláře Piastovců a ve vedlejší místnosti bych poukázal na jejich reprezentační sál. Dále bychom chodbou prošli do oratoře kostela Povýšení svatého Kříže. Poukázal bych na tu část kostela, která je nejstarší, a která byla původně hradní kaplí. Pak bychom se přesunuli do severní kaple, která má gotické klenby a jsou zde dochované nástěnné fresky umučení svaté Kateřiny a svaté Barbory. V kapli je také vstup do přízemí věže, která byla dočasnou hrobkou Václava Cigána ze Slupska, a který zde má svůj epitaf. Z této místnosti se po schodech vystupuje do prvního patra věže. Pak bychom se vrátili zpět a vyšli z kostela ven. Nyní se ocitáme na farním nádvoří, ze kterého se vstupuje do věže a jeho točivým schodištěm bychom vystoupali do druhého patra a dále až do samotného cimbuří, kde jsou zavěšeny zvony. Pak bychom sestoupili zpátky dolů, protože prohlídkou Fryštátského hradu bychom pokračovali na terase kostela, kde bylo středověké pohřebiště významných měšťanů, a kde jsou nyní barokní sochy ze 17. století. Z terasy, která je lemovaná hradní zdí, je také pěkná vyhlídka na zámek a do zahrad. Na jejím svahu jsou pozůstatky gotického opevnění hradu. Prošli bychom terasou až na její konec a průchodem brány bychom se ocitli na malém nádvoří, kde bych celou prohlídku Fryštátského hradu zakončil. Tato trasa by vedla napříč dějinami Fryštátského hradu, neboť by procházela jeho stavbami z doby od výstavby hradu v druhé polovině 13. století, přes dobu jeho proměny v sídelní rezidenci v první polovině 15. století. Dále by trasa vedla přes stavbu z období renesanční opravy hradu v první polovině 16. století. Prošli bychom i kolem menších staveb ze 17. století a konečně by trasa poukázala i na ty stavby, které zde vznikly v polovině 19. století a které vytvořily hrad a zámek nejrozlehlejší v jeho více jak 730 letých dějinách.

Děkuji všem, kdo vědomě či nevědomě přispěl k sepsání "Dějin slezského knížecího hradu a zámku Fryštát".


Publikaci věnuji: Statutárnímu městu Karviná Správě zámku Fryštát Státnímu okresnímu archivu Karviná Muzeu Těšínska


Reference: Korespondence posledních těšínských Piastovců (1524-1653), Radim Jež TĚŠÍNŠTÍ PIASTOVCI RENESANČNÍHO VĚKU, Radim Jež TĚŠÍNŠTÍ PIASTOVCI A JEJICH VZTAHY S PERNŠTEJNY V 16. STOLETÍ, Radim Jež POSLEDNÍ TĚŠÍNŠTÍ PIASTOVCI, Radim Jež POCZET.COM: Poczet władców Polski i Rzeczypospolitej GENI.com – Genealogy – Geni Pamětihodnosti města Fryštátu, Julius Bayer K dějinám města Fryštátu, Gustav Axtmann

Roman Lindner, historik. V publikaci uvedené kresby hradu a fotografie jsou autorovým dílem. Kresby rytířů a dobových postav byly použity z externích zdrojů. V Karviné, roku 2019.