Česká čítanka pro druhou třídu škol středních/Boj Hektorův s Achillevem

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: Boj Hektorův s Achillevem
Autor: Pavel Jehlička
Zdroj: BARTOŠ, František. Česká čítanka pro druhou třídu škol středních. Brno: Winiker, 1883. s. 82–83.
Národní knihovna České republiky
Licence: PD old 70

Asi dvanáct set let před narozením Kr. P. stalo se, že se shromáždili Řekové, aby dobyli města Troje, ležícího nedaleko břehu mořského v Malé Asii, a přivedli nazpět Helenu, choť spartského krále Menelava, kralevicem Paridem unesenou. Na 1186 korábech přepluli moře, a přistavše ku břehu, vytáhli koráby na sucho a rozložili se táborem kolem velikého města silně ohrazeného. Mnoho bylo mezi nimi hrdin udatných; nade všecky však vynikal bohatýr Achilleus rychlonohý. nepřemožitelný. I Trojané měli mezi svými mnoho chrabrých mužův, a hlavně byl to jejich vojevoda Hektor, syn Priama krále, na kterého hleděli jako na svou spásu král i všecka obec. Devět plných let obléhali již Řekové město, však marně: mužebojce Hektor statečně odrážel jejich útoky, a mnoho jich padlo jeho mečem před hradbami městskými. I stalo se roku desátého, že se strhl mnohem krutější boj mezi Řeky a Trojany, a že v boji tom zabil Hektor Patrokla, přítele Achilleova. Uslyšev Achilleus, kterýž boje toho přítomen nebyl a u loďstva hněvaje se seděl, že drahý přítel jeho Patroklos zabit jest, vzchopil se se zástupem svým, aby vyhledal Hektora a na něm pomstil zabitého přítele.

Spatřil jej, an stojí u brány městské sám jediný, odhodlán jsa potkati se s ním bojem přes domluvy a prosby stařičkého Priama, jemuž Achilleus mnoho již usmrtil synův. Ačkoli Hektor udatně čekal na soupeře, přece ulekl se ho, když se přibližoval rychlým krokem s lesknoucí se zbraní, a dal se na útěk, aby ušel strašného pohledu. Rychlonohý Achilleus však pronásledoval jej, jako podrážděný lev pronásleduje svou kořisť; třikrát oběhli mimo hradby Trojské, tu konečně stanul Hektor, odhodlán jsa k boji, a pravil svému pronásledovateli: „Ať dopadne boj náš jakkoli, zavažme se slovem, že vítěz nebude se rouhati tělu zabitého.“ Jemuž odvece hněvivě Achilleus: „Nižádné smlouvy nebudiž mezi náma; neboť vlk nečinívá smlouvy s jehnětem,“ a domluviv mrštil ostrým kopím po Hektorovi. Záhy zpozoroval Hektor úmysl Achilleův, shýbl se, a kopí přeletělo přes něj: „Chybil’s,“ zvolal jásaje, „a nyní braň se ty, pošetilý mluvko!“ I hodil, dobře míře, kopím po Achilleovi; zbraň však odskočila od kovaného štítu. Vytasil meč, aby bojoval z blízka; Achilleus pak hbité zdvih kopí prohnal jím Hektoru hrdlo, i padl ochránce města Trojského. Umíraje prosil ještě vítěze, aby nezohavoval mrtvoly jeho. Marně prosil; neboť zatvrzen byl Achilleus pro smrť Patroklovu, a uvázav tělo Hektorovo ku svému vozu, vláčel je třikráte kolem Troje před očima kvílícího Priama a Andromachy, výtečné choti Hektorovy. Přece však dal se pohnouti, když v noci stařičký Priamus sám za tělo synovo ho prosil, vrhnuv se mu k nohám a podávaje hojnou výplatu; i vydal Trojským Hektora, aby plakali jeho a, jak zvykem bylo, aby upálili tělo.