Úprava vztahů ČSSR k občanům v zahraničí

info Údaje o textu
Titulek:	Směrnice o úpravě právních vztahů Československé socialistické republiky k občanům, kteří se zdržují v cizině bez povolení československých úřadů
Podtitulek:	Směrnice vlády 58/1977
Autor:	Vláda Československé socialistické republiky
Zdroj:	Ústřední věstník České socialistické republiky, částka 2, ročník 1977 (1. černva 1977)
Licence:	PD CZ
Hlavní článek v české Wikipedii

Směrnice

o úpravě právních vztahů Československé socialistické republiky k občanům, kteří se zdržují v cizině bez povolení československých úřadů

(schválené usnesením vlády Československé socialistické republiky ze dne 16. března 1977 č. 58)

Úvodní ustanovení

Článek 1

1. Účelem těchto směrnic je upravit postup státních orgánů a organizací k československým občanům, kteří se zdržují v cizině bez povolení československých úřadů podle jejich vztahu k Československé socialistické republice.
2. Při úpravě právních vztahů k občanům, kteří se zdržují v cizině bez povolení československých úřadů, je třeba využít všech možností československého právního řádu, zejména

   a) vydat cestovní doklad k návratu do Československé socialistické republiky nebo

   b) vydat souhlas k trvalému pobytu v cizině nebo

   c) propustit ze státního svazku nebo

   d) odejmout československé státní občanství

Oddíl 1

Vydání cestovního dokladu k návratu do Československé socialistické republiky

Článek 2

Československému občanu, který se zdržuje v cizině bez povolení československých úřadů, může být vydán na jeho žádost cestovní doklad k návratu do Československé socialistické republiky, jestliže nejsou důvody pro odnětí československého státního občanství ve smyslu těchto směrnic.

Oddíl 2

Povolení k trvalému pobytu v cizině

Článek 3

1. Československému občanu, který žije bez povolení československých úřadů v cizině, může být povolen na jeho žádost trvalý pobyt v cizině až po 5 letech od počátku nedovoleného pobytu v těch případech, nejsou-li důvody pro odnětí československého státního občanství ve smyslu těchto směrnic.
2. Žádostí může být vyhověno, jestliže žadatel

   a) pokud byl pravomocně odsouzen pro trestný čin opuštění republiky, je účasten amnestie nebo mu byla udělena milost prezidentem republiky pro tento trestný čin;

   b) předloží příslušné doklady stanovené československými právními předpisy pro vystěhování z Československé socialistické republiky;

   c) podepíše prohlášení, ve kterém se zaváže, že se bude chovat a vystupovat jako občan Československé socialistické republiky.

Článek 4

Českoslovenští občané, kterým byl povolen trvalý pobyt v cizině, podávají žádosti o cesty do Československé socialistické republiky na československém zastupitelském úřadě příslušném podle místa jejich trvalého pobytu.

Článek 5

Československým občanům lze povolit cesty k osobě, které byl povolen trvalý pobyt v cizině, jestliže splňují podmínky pro povolování cest do kapitalistických států.

Oddíl 3

Propuštění ze státního svazku

Článek 6

1. Ze státního svazku může být propuštěn občan zdržující se v cizině bez povolení československých úřadů jen tehdy, jestliže o to požádá a nejsou-li důvody pro odnětí československého státního občanství ve smyslu těchto směrnic.
2. Žádostí o propuštění ze státního svazku může být vyhověno, jestliže žadatel

   a) se nehodlá vrátit do Československé socialistické republiky;

   b) předloží doklad o nabytí cizího státního občanství nebo o tom, že mu cizí státní občanství bude uděleno po propuštění ze státního svazku;

   c) pokud byl pravomocně odsouzen pro trestný čin opuštění republiky, je účasten amnestie nebo mu byla udělena milost prezidentem republiky pro tento trestný čin;

   d) předloží doklady obdobné jako v případech žádosti o povolení vystěhování z Československé socialistické republiky.

3. Rodiče mohou podat žádost i za nezletilé děti, pokud s nimi žijí v cizině; v takovém případě bude o žádosti rozhodnuto společně.

Článek 7

Při rozhodování o povolené vstupu a pobytu na území Československé socialistické republiky se vůči osobám propuštěným ze státního svazku postupuje jako vůči cizincům. První vstup na území Československé socialistické republiky může být takovýmto osobám povolen až po uplynutí 5 let od počátku nedovoleného pobytu v cizině; výjimky lze povolit zcela ojediněle v případech úmrtí nebo vážných onemocnění rodinných příslušníků nebo jiných zvláštního zřetele hodných skutečností.

Článek 8

Československým občanům lze povolit cesty za osobami propuštěnými ze státního svazku, jestliže splňují podmínky pro povolování cest do kapitalistických států, a to až po uplynutí 5 let od počátku nedovoleného pobytu těchto osob v cizině.

Oddíl 4

Odnětí státního občanství

Článek 9

Československé státní občanství bude odňato občanu, který se zdržuje bez povolení nebo vyvíjí jakýmkoliv způsobem činnost státu nepřátelskou nebo takovou, která porušuje zájem Československé socialistické republiky. Půjde o osoby, které zejména vystupují s nepřátelskými projevy v zahraničním tisku, rozhlase či televizi nebo na shromážděních organizací a institucí v cizině nebo se účastní nepřátelských akcí anebo jinak veřejně znevažují socialistické zřízení v Československé socialistické republice, její spojenecké svazky, snižuje vážnost československých představitelů a československých státních a společenských institucí.

Článek 10

1. Státní orgány, zejména federální ministerstvo zahraničních věcí, federální ministerstvo zahraničního obchodu, Generální prokuratura Československé socialistické republiky, Generální prokuratura České socialistické republiky a Generální prokuratura Slovenské socialistické republiky, ministerstvo spravedlnosti České socialistické republiky a ministerstvo spravedlnosti Slovenské socialistické republiky podávají federálnímu ministerstvu vnitra na základě zjištěných poznatků podnět k odnětí československého státního občanství osob uvedených v článku 9.
2. Na základě těchto podnětů nebo na základě vlastních zjištění podá federální ministerstvo vnitra návrh na odnětí československého státního občanství osobě uvedené v článku 9 podle příslušnosti ministerstvu vnitra České socialistické republiky nebo ministerstvu nitra Slovenské socialistické republiky.
3. Pokud obdrží ministerstvo vnitra České socialistické republiky nebo ministerstva vnitra Slovenské socialistické republiky podnět k odnětí československého státního občanství přímo nebo zjistí odůvodněnost odnětí vlastním šetřením, vyžádá si před rozhodnutím o odnětí státního občanství stanovisko federálního ministerstva vnitra.

Článek 11

Osobám, kterým bylo odňato československé státní občanství ve smyslu těchto směrnic, se nepovoluje vstup a pobyt na území Československé socialistické republiky.

Článek 12

1. Československým občanům, která udržují styky s osobami, kterým bylo ve smyslu těchto směrnic odňato československé státní občanství, se cesty do ciziny nepovolují.
2. Výjimky může povolit ministr vnitra Československé socialistické republiky zcela ojediněle v případech úmrtí nebo vážných onemocnění rodinných příslušníků anebo jiných zvláštního zřetele hodných skutečností.

Oddíl 5

Ustanovení závěrečná

Článek 13

1. Československému občanu, který ani po 5 letech nedovoleného pobytu v cizině neprojeví zájem o uspořádání svých vztahů k Československé socialistické republice ve smyslu těchto směrnic, se vstup na území Československé socialistické republiky nepovoluje.
2. Československým občanům se cesty za osobou uvedenou v odstavci 1 nepovolují.

Článek 14

1. Rodinným příslušníkům československých občanů zdržujících se v cizině bez povolení československých úřadů se cesty za těmito osobami nepovolují do doby kladného vyřízení žádosti podle oddílu 2 a 3.
2. Československým občanům v důchodovém věku lze povolit cesty do kapitalistických států i před uplynutím 5 let od počátku nedovoleného pobytu jejich rodinných příslušníků v cizině, jestliže splňují podmínky pro povolování cest do kapitalistických států.

Článek 15

1. Československým občanům ve věku do 25 let, kteří odešli do ciziny za svými rodiči — československými občany — před dovršením věku 18 let a jejichž rodiče zůstali v cizině bez povolení československých úřadů, se zpravidla cestovní doklad k cestě do Československé socialistické republiky vydá mimo případy, kdy jim bylo odňato československé státní občanství.
2. Nezletilým občanům žijícím v Československé socialistické republice, jejichž rodiče zůstali v cizině bez povolení československých úřadů, nebylo jim odňato československé státní občanství, ale neupravili si vztah k československému státu ve smyslu těchto směrnic, se cesty za rodiči povolují zcela výjimečně v případech úmrtí nebo vážných onemocnění rodinných příslušníků nebo jiných zvláštního zřetele hodných skutečností.
3. Nezletilým občanům může být povoleno vystěhování z Československé socialistické republiky, jestliže je to v jejich zájmu a jestliže jejich rodiče, kterým byl povolen trvalý pobyt v cizině nebo vyhověno jejich žádosti o propuštění ze státního svazku ve smyslu těchto směrnic, podají žádost na československém zastupitelském úřadě příslušném podle místa jejich trvalého pobytu; zcela výjimečně může být povoleno nezletilým občanům vystěhování z Československé socialistické republiky i v ostatních případech.

Článek 16

1. Bude-li vydáno kladné rozhodnutí podle článku 3 nebo 6, považuje se doba pobytu v cizině před právní mocí tohoto rozhodnutí z hlediska zákona č. 161/1969 Sb., o některých důsledcích neoprávněného pobytu pracovníků v cizině, zákona č. 121/1975 Sb., o sociálním zabezpečení, a § 103 odst. 4 zákoníku práce za dobu neoprávněného pobytu v cizině.
2. Těmito směrnicemi nejsou dotčena ustanovení právních předpisů o odnímání československého státního občanství a o propuštění ze státního svazku.

Článek 17

Směrnice nabývají účinnosti dnem schválení.